Na stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku mít vliv spotřeba. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let, uvedl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).
Zastropování cen energií u domácností nebude podle Síkely limitováno spotřebou
„Vládní nařízení ohledně zastropování cen energií nebude spotřebu domácností limitovat. Jsme přesvědčeni, že jsme schopni dosáhnout úspor ve spotřebě energií u domácností i bez zavádění limitů na spotřebu,“ řekl v pondělí Síkela na tiskové konferenci ke strojírenskému veletrhu.
Síkela tak vysvětloval nejasnost, která vznikla po jeho nedělním vyjádření v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Tam uvedl, že se očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby.
U domácností nebyl podle Síkely na unijní půdě stanoven žádný úsporný limit. Pouze se podle něj konstatovalo, že by bylo hezké, kdyby se takové zastropování netýkalo celé spotřeby. Jako příklad zmínil Rakousko, které se rozhodlo, že nad úrovní 80 procent spotřeby budou lidé platit tržní cenu. „Česká vláda touto cestou nejde,“ ujistil Síkela. Lidé podle něj šetří už nyní, samotný nastavený strop k tomu podle něj motivuje.
Zdůraznil, že jednání EU se vede v tom duchu, že se stanoví unijní rámec a státy mají možnost v jeho rozsahu, nebo i pod ním, přijímat další opatření, pokud to uznají za vhodné.
U malých a středních firem se bude na unijní půdě podle Síkely schvalovat návrh, který jim pomůže zavedením cenového stropu na energie bez ohledu na to, v jakém oboru podnikají, a to do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. „Bude to pro ně znamenat předvídatelnost, jistotu, možnost plánovat, naceňovat svoje výrobky, a to minimálně na celý příští rok 2023. Myslím, že to je ohromný úspěch a nepochybuji, že se to podaří dojednat,“ řekl Síkela.
Uvažuje se o opatření ohledně „špičkových hodin“
Vláda už dříve oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH. U malých a středních firem se to má automaticky bez žádostí dotknout těch, kteří mají do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy korun).
Síkela rovněž uvedl, že se v zájmu toho, aby se energiemi neplýtvalo, uvažuje o zavedení opatření ke snížení spotřeby v takzvaných špičkových hodinách. „Kdy se spotřebovává nejvíc energie, kdy se zapojují nejdražší zdroje výroby. To znamená ty plynové závěrné elektrárny, které pak cenu elektřiny tlačí hrozně nahoru,“ řekl. Konkrétně ale o těchto opatřeních nemluvil.
Domácnostem i menším firmám chce vláda pomoci zastropováním cen energií. Cena za kilowatthodinu nemá přesáhnout šest korun u elektřiny a tři u plynu. K tomu je ale nutné přičíst poplatky za distribuci. Limit se bude týkat domácností, které nemají na příští období fixaci. Využít cenový strop budou moct i firmy do dvou set padesáti zaměstnanců s ročním obratem do padesáti milionů eur.
Ministr také řekl, že připravuje řešení s energiemi pro sportovce. Chce o tom informovat vládu. „Dnes (v pondělí) proběhla schůzka na ministerstvu průmyslu a obchodu. Rád se ujmu role zabezpečení energií pro sportovce. Mám nějakou představu, jak by to mohlo vypadat,“ uvedl Síkela.
Nižší teploty na pracovištích
Kvůli energerické krizi vláda schválila nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví, podle kterého minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moci být nižší než doposud. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných osmnácti na šestnáct stupňů Celsia.
V šatnách bude moct spadnout z dvaceti na osmnáct stupňů, v umývárnách z 22 na devatenáct stupňů, ve sprchách z 25 na devatenáct stupňů a na záchodech z osmnácti na patnáct stupňů.