Síkela chce v Evropě dojednat další opatření proti drahým energiím. Havlíček je k výsledku skeptický

25 minut
Havlíček, Míl a Síkela v pořadu OVM o cenách energií (1. část)
Zdroj: ČT24

Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce umožňujícího podporu velkých firem a jednat se ještě bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V Otázkách Václava Moravce to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Jeho předchůdce v úřadu Karel Havlíček (ANO) je skeptický k tomu, co z toho se v pátek podaří evropským ministrům energetiky reálně dojednat a zda to bude pro Česko výhodné.

Ministr Síkela uvedl, že se nyní diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. To, o čem se teď jedná, je oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by došlo k dramatickému snížení cen. Takže by byl zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí, nastínil Síkela.

Exministr Havlíček míní, že tento návrh na půdě EU neprojde. Podle něj by se měl změnit systém určování cen na evropské burze a také alespoň dočasně zbavit výrobce elektřiny zátěže z emisních povolenek. Podle bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla to ale zachovává nefunkční systém evropské energetické burzy a model, který způsobil současnou krizi.

Míl považuje za důležité, aby se prodejní ceny v jednotlivých zemích odvíjely od nákladů energetického mixu v dané zemi. Reforma trhu by měla spočívat v tom, aby minimálně 80 procent dodávek stálo na bilaterárních a dlouholetých kontraktech, minimálně desetiletých. Nikoliv tedy na „absurdním obchodování na burze a spotovém trhu“. V této souvisloslosti kritizoval současnou návaznost cen na burzu v Lipsku, kterou považuje za nefunkční a manipulovatelnou. Za další vhodné opatření by pak považoval oddělení cen elektřiny vyráběné v plynových elektrárnách od cen na trhu. Upozornil však, že to nechtějí Němci. Celkově by doporučoval zvýšit nezávislost na Rusku i na tranzitu plynu z Německa.

Ceny elektřiny by pak měly zahrnovat výrobní náklady plus přiměřený zisk. Cestou k tomu by bylo i založení státního obchodníka, míní Míl. Tyto kroky by podle něj „zachránily“ ceny pro rok 2024 a dál a také by nabídly firmám dlouhodobý výhled.

30 minut
Diskuse o cenách energií v pořadu OVM (2. část)
Zdroj: ČT24

Nová energetická koncepce a nové přívody plynu do Česka

Síkela v pořadu také bez bližších podrobností uvedl, že chystá úplně novou energetickou koncepci. Kritizoval, že předchozí vlády nepřišly v energetickém mixu s žádnou změnou od roku 2015. Zmínil, že se podíl obnovitelných zdrojů snižoval. 

Jeho předchůdce v úřadu, Havlíček, uvedl, že koncepce není o strategii, ale o jednotlivých krocích. Síkelu obvinil, že dělá vše pro to, abychom přišli o průmyslové firmy, které nás živí, a stali se nekonkurenceschopnými. 

Síkela zmínil, že jeho ministerstvo nyní pracuje na nových přívodech plynu do Česka. Chystá i rozšíření kapacity ropovodu TAL, abychom se mohli odpoutat od ropovodu Družba. Česko je sice připraveno to samo zafinancovat (zhruba za 1,5 miliardy korun), ale věří, že na to získá evropské peníze.

Česko také obnovilo spolupráci s Polskem na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Náklady s tím spojené odhadl ministr na osm miliard.

Co navrhuje EK proti vysokým cenám energií
Zdroj: ČT24

Evropská komise před týdnem představila soubor návrhů, který počítá mimo jiné s využitím nadměrných zisků elektráren využívajících levnější zdroje než plyn a producentů fosilních paliv. Podle Bruselu by členské státy měly díky tomu získat přes 140 miliard eur (3,43 bilionu korun). Unijní exekutiva navrhla také povinné pětiprocentní úspory elektřiny v nejvytíženějších hodinách, což má eliminovat nasazení drahých plynových zdrojů, které slouží pro pokrytí těchto špiček.

Podle Síkely je v návrhu také například průlomové zastropování cen energií pro domácnosti i pro malé a střední podniky, které umožní pomoc velkému množství firem, aniž by bylo porušené unijní právo.

Evropští ministři pro energetiku by měli návrhy Komise i jednotlivých států projednat v pátek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Zájem o hypotéky byl v lednu nebývale silný

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypotéky za 22,6 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o pět procent. Většinou však objem nových hypoték klesá se začátkem roku podstatně razantněji. Nové úvěry bez refinancování klesly podobným tempem na 18,7 miliardy korun. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v nepatrném poklesu a snížily se v průměru ze 4,8 procenta na 4,78 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...