Senát schválil novelu, podle níž vláda bude moci svým nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Horní komorou úspěšně prošlo i prodloužení snížení spotřební daně na naftu až do konce příštího roku. Oba návrhy, kterými vláda reaguje na vysoké ceny, prošly Senátem bez větších výhrad, v obou případech nehlasoval nikdo proti.
Cenové stropy schválil Senát poměrem 60 pro, nikdo proti a dvou, kteří se zdrželi. Novelu, která dá vládě možnost stanovit ceny energií, představil senátorům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Řekl, že cenovou regulaci zavede vláda na dobu mimořádné tržní situace – což je ovšem termín, který zákon nedefinuje. „Kromě výše ceny bude vláda moci rozhodnout také o rozsahu odběru, na který se stanovená cena uplatní, a o kategoriích zákazníků, kteří budou mít na cenu nárok,“ uvedl.
Zastropování cen označil za „největší regulační opatření a možná největší fiskální operaci v moderních dějinách České republiky“. Zdůraznil, že trh s energiemi byl dosud plně liberalizovaný. „Zasahujeme do něj formou, která fiskálně přesáhne pravděpodobně dva roční rozpočty ministerstva obrany,“ upozornil Síkela.
V rozpravě vznášeli senátoři spíše podněty, kde by ještě vláda mohla pomoci v regionech. Jan Sobotka (STAN) a Jan Horník (STAN), kteří jsou zároveň starosty horských Vrchlabí a Boží Dar, hovořili o možném dopadu drahých energií na skiareály. Petr Orel (Zelení) se zajímal o zajištění energií pro neziskové organizace, další senátory zase zajímalo, zda existují i jiné způsoby, jak reagovat na rostoucí ceny, než je jejich zastropování.
Ze Síkelovy odpovědi vyplývá, že skiareály, které se svou velikostí řadí mezi střední firmy, by měly mít na zastropované ceny nárok. „Pokud 30. 9. schválíme v rámci mimořádné rady ministrů pro energetiku ten unijní návrh v této formě, okamžitě potom vydáme nařízení vlády, které rozšíří zastřešení cen nebo ten cenový strop pro všechny malé a střední firmy – bez ohledu na to, jestli jsou na nízkém napětí nebo na vysokém nebo na velmi vysokém – do té maximální výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Tím pokryjeme opravdu velmi vysokou část trhu, protože zde nemluvíme o žádné limitaci, která se týká toho, jestli je to odvětví energeticky náročné,“ řekl.
Schválení novely doporučil senátnímu plénu ústavně-právní výbor. Úpravy předlohy nikdo ze členů výboru nepožadoval, podpořilo ji všech šest přítomných členů. Stejné doporučení vydal senátní hospodářský výbor, který je pro tento zákon výborem garančním.
Síkela již dříve přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit – po souhlasu obou parlamentních komor je k tomu ještě potřeba podpis prezidenta republiky. Zpravodajka hospodářského výboru Hana Žáková (STAN) s odkazem na náměstka ministra průmyslu Reného Nedělu uvedla, že vláda by měla nařízení vydat 5. října. Bude to poté, co se 30. září mimořádně sejdou ministři energetiky EU, aby jednali o návrzích mimořádných opatření k regulaci cen energií předložených Evropskou komisi.
Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Maximální ceny mají být stanoveny podle informací z právního výboru od ledna, byť nařízení bude účinné hned. Do výše záloh se má opatření promítnout od listopadu, a to vzhledem k zúčtovacím obdobím.
V nařízení bude moci vláda určit vedle maximální ceny elektřiny a plynu také například rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude maximální cena týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Odhadované rozpočtové dopady zastropování budou činit až 130 miliard korun.
Novela dále umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.
To v rozpravě vyzdvihl Zdeněk Hraba (STAN). „Pokud má některý spotřebitel sjednanou smlouvu s dodavatelem, kde je cena energie elektrické nebo plynu závislá na trhu a dodavatel ji může libovolně měnit, v závislosti na vývoji ceny na trhu, nově přijetím této novely by měl být výslovně tedy vyžadován souhlas toho zákazníka, toho spotřebitele. To znamená, k takovým ujednáním by se nově nepřihlíželo. Je to ustanovení, které velmi vítám a podpořím to,“ uvedl.
Výhrady ke snížení daně na naftu kvůli maržím
Pro prodloužení snížení spotřební daně na motorovou naftu hlasovalo v horní parlamentní komoře 60 z 64 přítomných jejích členů. Ostatní se zdrželi, proti nebyl nikdo. Sazba tedy zůstane na 8,45 koruny na litr místo 9,95 koruny. Od října se ale vrátí na původní hodnotu spotřební daň z benzinu, kterou vláda již nechtěla dál snižovat. Stoupne tedy z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 koruny na litr.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl při představení návrhu, že stát v příštím roce připraví zhruba o 9,6 miliardy korun a letos od října do konce roku ještě o 2,5 miliardy. Ujistil, že peníze, o které takto přijde Státní fond dopravní infrastruktury, mu budou nahrazeny, takže propad výběru daně bude zcela na úkor státního rozpočtu. Ministr věří, že snížení daně naopak pomůže rozpočtům krajů, které objednávají dopravu a případné zdražení nafty by vedlo i k prodražení nákladů na provoz.
Podle Stanjury nevedla vládu k tomu, aby byla spotřební daň nižší ještě celý příští rok, cena nafty, ale spíše snaha podpořit autodopravce. „Pro naše dopravce jsou hlavními konkurenty dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Turecka. Ve většině těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu na evropsky nejnižší možné úrovni,“ poukázal.
Novela není nijak sporná. Ústavně-právní výbor podpořil vládní novelu bez diskuse hlasy všech přítomných členů. Stejné stanovisko později vydal také garanční hospodářský výbor.
V rozpravě se senátoři ptali ministra financí i na marže prodejců pohonných hmot. Podle Lukáše Wagenknechta (Piráti) po prvním snížení daně na jaře ceny výrazně neklesly, domnívá se, že to bylo proto, že si prodejci účtovali marže „několikanásobně vyšší než v předchozím období“. „Aby se nám toto nestalo znovu. Abychom nesnížili cca o deset miliard státní příjmy, abychom někoho podpořili, ale abychom nakonec nepodpořili prodejce,“ poznamenal. Stanjura uvedl, ze antimonopolní úřad prošetřuje, zda nevznikl kartel. „My můžeme mít jenom podezření, ale verdikt vynese nezávislý úřad,“ podotkl.
Miroslav Plevný (za STAN) měl výhrady jednak vůči tomu, aby byla daň snížená až do konce příštího roku. Zapochyboval i o tom, že by snížení cen nafty pomohlo konkurenceschopnosti. Podle něj by měli polští, slovenští či balkánští dopravci výhodu pouze tehdy, pokud by dokázali dojet do západní Evropy a zpět na jedno natankování. „Pokud všichni budou muset tankovat u nás a v cílové zemi je cena vyšší než u nás, potom o konkurenceschopnost tak úplně nejde,“ řekl.
Debata o jádru
Jiří Čunek (KDU-ČSL) se při debatě o snížení spotřební daně obrátil na ministra Stanjuru také s dotazem kvůli jaderné energii. Hovořil o tom, že by upřednostnil, kdyby ČEZ nevyplácel dividendu, nýbrž si tak ušetřil na stavbu nových jaderných bloků. „Necelých 70 procent (akcií) nás zcela opravňuje takový výkon vlastnického práva na valné hromadě prosadit, zároveň tím řídit energetickou politiku státu. Nikomu nechci brát jeho zisky, které by měl mít ze svého podnikání, to znamená z vlastnictví akcií. Ale myslím si, že tato společnost, jak se ukazuje, je podfinancovaná, má v tomto smyslu vnitřní dluh,“ prohlásil.
Zbyněk Stanjura to odmítl. Dividenda podle něj dosahuje 80 až 100 procent zisku skupiny ČEZ a stát se nechystá tuto politiku měnit. „Jsme spíš pod opačným tlakem z druhé strany, abychom vypláceli ještě mimořádné dividendy vyšší, než je sto procent ročního zisku,“ podotkl.
Zpochybnil navíc, že by nyní, když je vysoká inflace, bylo rozumné kumulovat zdroje. „Navíc situace cash flow výrobců elektrické energie je mnohem komplikovanější, než vypadá. Na jedné straně jsou zisky, na druhé straně obrovský tlak na cash flow, na systém marginu, to znamená záloh, které splácejí na denní bázi na burze. A my jsme přistoupili jako vláda, že jsme nabídli velkým producentům elektrické energie nějaké schéma, na které si mohou půjčit peníze,“ uvedl.
Ministr ale zároveň hovořil o tom, že by bylo potřeba zvýšit podíl elektřiny vyráběné z jádra. Bylo by podle něj vhodné postavit všechny čtyři nové bloky, a to dva v Dukovanech a dva v Temelíně. „Myslím si, i když vláda o tom ještě nerozhodla a určitě je to věc i na debatu v obou komorách parlamentu, že by bylo vhodné postavit čtyři nové bloky, to znamená zvýšit podíl jaderné energie na energetickém mixu,“ řekl.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů, jsou v Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech. Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku.
Zapojení obcí do posuzování hluku jde do dalšího čtení
Na závěr schůze se senátoři ještě věnovali návrhu, který vzešel přímo z horní komory, a proto musí absolvovat tři čtení v Senátu, a potom ještě ve sněmovně. To první senátní má za sebou.
Skupina senátorů v čele s Petrem Orlem (Zelení) navrhla, aby se obce mohly účastnit řízení o povolení překročit hlukové a vibrační limity například v okolí dálnic. Jako příklad autoři novely uvedli dlouholeté a stále trvající obtěžování nadměrným hlukem obyvatel obce Klimkovice u dálnice D1 v Moravskoslezském kraji. Podle senátorů v tomto případě Ředitelství silnic a dálnic plnilo nařízená opatření „až pod tlakem a vždy se zpožděním“.
