Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy. Meziročně jde o pokles o dvanáct procent, vyplývá z dat ministerstva průmyslu a obchodu a Českého statistického úřadu.
Rusko je tradičně největším dovozcem ropy do tuzemska, jeho dodávky ovšem loni klesly na mnohaleté minimum. Zatímco předloni odtamtud přiteklo přes 4,3 milionu tun ropy, loni to bylo o 1,6 milionu tun méně. V předchozích letech tvořily dodávky z Ruska nadpoloviční podíl dovozu, loni podíl země, která před třemi roky zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, klesl na 42 procent.
Výrazně naopak podle statistik stoupají dodávky z jiných zemí. Druhým největším dodavatelem byl loni Ázerbájdžán. S více než 2,6 milionu tun ropy měl podíl kolem čtyřiceti procent, meziročně jeho dodávky stouply o čtvrtinu. S 1,02 milionu tun ropy je třetím největším dovozcem podle statistik Kazachstán, jehož dodávky meziročně vzrostly rovněž o čtvrtinu. Podle dat loni také stoupl import například z Norska.
Spolu s tím se mění i využívání dvou tuzemských ropovodů. Větší podíl ropy, konkrétně 58 procent, loni přitekl ropovodem IKL, který vede z Německa, kde se napojuje na italský ropovod TAL. Předloni přitom byl podíl přesně opačný, většina ropy tekla do Česka ruským ropovodem Družba.
Žádná omezení na dovoz ruské ropy ropovodem neexistují, upozornil analytik
Nárůst dovozu ropy z dalších zemí mimo Rusko vnímá analytik XTB Jiří Tyleček jako výsledek snahy o diverzifikaci zdrojů dodávek, které budou do Česka proudit rozšířeným ropovodem TAL. „Z tohoto pohledu dává smysl i nedávné testování irácké ropy v tuzemských rafinériích. Snahou Česka je přesměrovat veškeré dodávky ropy do Česka v tomto roce do ropovodu TAL+ a tok Družby zcela zastavit,“ podotkl.
V minulosti se spekulovalo, že Rusko by mohlo ropu přeprodávat přes některé středoasijské země, aby se vyhnulo evropským sankcím. Tyleček však v této souvislosti upozornil, že neexistují žádná omezení na dovoz ruské ropy ropovodem do Česka. Sankce totiž platí pouze pro námořní přepravu.
„Ropovod Družba má zároveň dostatek kapacity na vyšší objemy dodávek, než jím v současnosti proudí, a nevidím příliš důvodů, proč by se ruská ropa měla převlékat za ázerbájdžánskou nebo kazachstánskou. Taková ropa by sice mohla oficiálně proudit tankery do Terstu a odtamtud ropovodem TAL do Česka, ale jednalo by se o dražší variantu přepravy, navíc s riziky odhalení porušení sankcí,“ dodal Tyleček.
Větší role ropovodu TAL
Loňský trend omezování dovozu ropy z Ruska by podle vládních plánů měl ještě zintenzivnit. Na konci loňského roku byly totiž dokončeny fyzické práce na rozšíření ropovodu TAL. Nyní státní provozovatel ropovodů Mero pokračuje v testování a certifikaci technologií, s plným provozem se počítá přibližně od poloviny letošního roku. Projekt za zhruba 1,6 miliardy korun zdvojnásobí kapacity ropovodu na osm milionů tun ropy za rok, Česko tak podle vlády po šedesáti letech přestane být závislé na dodávkách ropy z ruského ropovodu Družba.
TAL začíná v italském Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
