Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.

Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy. Meziročně jde o pokles o dvanáct procent, vyplývá z dat ministerstva průmyslu a obchodu a Českého statistického úřadu.

Rusko je tradičně největším dovozcem ropy do tuzemska, jeho dodávky ovšem loni klesly na mnohaleté minimum. Zatímco předloni odtamtud přiteklo přes 4,3 milionu tun ropy, loni to bylo o 1,6 milionu tun méně. V předchozích letech tvořily dodávky z Ruska nadpoloviční podíl dovozu, loni podíl země, která před třemi roky zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, klesl na 42 procent.

Výrazně naopak podle statistik stoupají dodávky z jiných zemí. Druhým největším dodavatelem byl loni Ázerbájdžán. S více než 2,6 milionu tun ropy měl podíl kolem čtyřiceti procent, meziročně jeho dodávky stouply o čtvrtinu. S 1,02 milionu tun ropy je třetím největším dovozcem podle statistik Kazachstán, jehož dodávky meziročně vzrostly rovněž o čtvrtinu. Podle dat loni také stoupl import například z Norska.

Spolu s tím se mění i využívání dvou tuzemských ropovodů. Větší podíl ropy, konkrétně 58 procent, loni přitekl ropovodem IKL, který vede z Německa, kde se napojuje na italský ropovod TAL. Předloni přitom byl podíl přesně opačný, většina ropy tekla do Česka ruským ropovodem Družba.

Žádná omezení na dovoz ruské ropy ropovodem neexistují, upozornil analytik

Nárůst dovozu ropy z dalších zemí mimo Rusko vnímá analytik XTB Jiří Tyleček jako výsledek snahy o diverzifikaci zdrojů dodávek, které budou do Česka proudit rozšířeným ropovodem TAL. „Z tohoto pohledu dává smysl i nedávné testování irácké ropy v tuzemských rafinériích. Snahou Česka je přesměrovat veškeré dodávky ropy do Česka v tomto roce do ropovodu TAL+ a tok Družby zcela zastavit,“ podotkl.

V minulosti se spekulovalo, že Rusko by mohlo ropu přeprodávat přes některé středoasijské země, aby se vyhnulo evropským sankcím. Tyleček však v této souvislosti upozornil, že neexistují žádná omezení na dovoz ruské ropy ropovodem do Česka. Sankce totiž platí pouze pro námořní přepravu.

„Ropovod Družba má zároveň dostatek kapacity na vyšší objemy dodávek, než jím v současnosti proudí, a nevidím příliš důvodů, proč by se ruská ropa měla převlékat za ázerbájdžánskou nebo kazachstánskou. Taková ropa by sice mohla oficiálně proudit tankery do Terstu a odtamtud ropovodem TAL do Česka, ale jednalo by se o dražší variantu přepravy, navíc s riziky odhalení porušení sankcí,“ dodal Tyleček.

Větší role ropovodu TAL

Loňský trend omezování dovozu ropy z Ruska by podle vládních plánů měl ještě zintenzivnit. Na konci loňského roku byly totiž dokončeny fyzické práce na rozšíření ropovodu TAL. Nyní státní provozovatel ropovodů Mero pokračuje v testování a certifikaci technologií, s plným provozem se počítá přibližně od poloviny letošního roku. Projekt za zhruba 1,6 miliardy korun zdvojnásobí kapacity ropovodu na osm milionů tun ropy za rok, Česko tak podle vlády po šedesáti letech přestane být závislé na dodávkách ropy z ruského ropovodu Družba.

TAL začíná v italském Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
včera v 22:21

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
včera v 20:23

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
včera v 11:34

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
včera v 07:10

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
27. 4. 2025
Načítání...