Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování západní cestou ropovody TAL a IKL. Řekli to premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel Mero ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves. Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu.
Fiala navýšení kapacity ropovodu TAL označuje za zásadní změnu české energetické politiky a posílení energetické bezpečnosti. „Můžeme konstatovat, že jsme dosáhli situace, kdy nás (ruský vládce) Vladimir Putin nemůže vydírat ani tím, že řekne, že zastaví dodávky ropy. Je to díky tomu, že jsme rozšířili kapacitu ropovodu TAL a že toto rozšíření je v tuto chvíli stavebně dokončeno,“ uvedl.
Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. „Navýšení kapacity ropovodu TAL zajistí České republice čtyři miliony tun ropy navíc,“ podotkl Fiala.
Transalpinský ropovod TAL existuje od roku 1967 a nyní se poprvé dostane na maximální výkony, na které byl projektován. Začíná v italském Terstu, pokračuje do Rakouska a Německa.
O uskutečnění projektu TAL-PLUS, tedy navýšení přepravní kapacity ropovodu TAL, rozhodla česká vláda v listopadu 2022, technické práce začaly v květnu o dva roky později. Reagovala tím na ruskou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájenou v únoru 2022. „Náklady na tuto kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a hradí je Mero ČR ze svých výnosů. Nebudou tak mít žádný přímý dopad do státního rozpočtu,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Mero ČR je výhradním přepravcem ropy do Česka. Vlastní a provozuje dva ropovody: českou část Družby a ropovod IKL, který navazuje na TAL.
Investice se týkala více než deseti míst podél ropovodu, spočívala třeba v instalaci dvaceti čerpadel, dvanácti elektromotorů, nových průtokoměrů a celkové modernizaci systému. Na ruské ropě z ropovodu Družba nebude Česko závislé po šedesáti letech.
Technicky je rozšíření ropovodu připraveno
Funkčnost rozšířeného ropovodu už je otestovaná, technicky je připravený. „V první polovině letošního roku dokončíme zbylé provozní testy a dojde k dokončení technických prací také na Centrálním tankovišti ropy,“ doplnil Pantůček.
Provozovatel tuzemských rafinérií Orlen Unipetrol připravenost oznámil už loni. „My jsme na přechod technologicky připraveni již od jara minulého roku. V roce 2023 jsme vytipovali a otestovali vhodné alternativní ropné směsi a na jaře loňského roku jsme upravili nastavení litvínovské rafinérie tak, aby mohla tyto náhradní ropné směsi zpracovávat,“ prohlásil v úterý generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk.
Dodal, že jakmile společnost obdrží od Mero finální potvrzení, že rozšířený ropovod úspěšně prošel všemi provozními testy, je plně funkční a připravený na ostrý povoz, zahájí Orlen Unipetrol administrativní proces přechodu na nové směsi rop. „Předpokládáme, že tento proces bude dokončen na konci prvního pololetí letošního roku,“ doplnil ředitel.
Na ruské ropě z ropovodu Družba nebude Česká republika závislá po šedesáti letech. Technický ředitel Mero ČR Zdeněk Dundr uvedl, že nicméně zůstane dále připravený k eventuálnímu provozu. „Je třeba to dobře promyslet, zjednodušeně proto, aby se ten ropovod úplně nezakonzervoval,“ podotkl místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. „Určitě je dobře, že se zkapacitňuje TAL,“ dodal.
Ani jeden kubík plynu z Ruska
Závislosti na ruském plynu se podle Fialy Česko zbavilo už minulý rok. „Od 1. ledna nepřitekl jediný kubík plynu z Ruska,“ potvrdil Stanjura.
Kyjev totiž zavřel tranzitní trasu, kterou se přiváděl plyn z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko až do Česka. Do země tak letos proudí plyn výhradně ze Západu. „I na evropském trhu může být v plynárenské soustavě nějaký podíl ruského plynu, který se tam dostává skrze zkapalněný zemní plyn, nejvíce ze Španělska, Francie,“ připouští odborník na plynárenství a řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Deset států EU včetně Česka teď prosazuje úplný zákaz dovozu ruského plynu, včetně toho zkapalněného. Finskou iniciativu podpořilo i Švédsko, Dánsko, Polsko nebo pobaltské republiky. Čeká se, zda Evropská komise zahrne opatření do nového balíku sankcí. Hledání jednomyslné shody mezi 27 státy ale bude těžké.
„Ono to samozřejmě není jednoduché. Odvážná cesta, kterou se vydala česká vláda, zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě vyžaduje celou řadu kroku a rozhodnutí. Bylo to i velké diplomatické úsilí. Ale myslím si, že je to cesta správná a nutná pro všechny evropské země,“ podotkl premiér Fiala.
Argumentaci výrazně vyšší cenou pro spotřebitele a domácnosti nepovažuje za opodstatněnou. „Slyšeli jsme, jak když nebudeme odebírat ruský plyn, bude plynu málo, co to všechno bude stát, nic takového se nestalo. Vystačíme si s plynem, který přichází ze Západu, a na cenách se to neprojevuje. To stejné je s ropou, prakticky to zákazníci nepocítí,“ přislíbil.
Havlíček upozorňuje na možný růst cen
Podle Stanjury Česko tím, že si „může vybírat, odkud koupí plyn a ropu,“ posílilo energetickou bezpečnost a energetickou nezávislost. „V okamžiku, kdy nejste na nikom závislý, (…) máte možnost volby. V okamžiku, kdy jste závislý, tak reálně možnost volby nemáte,“ uvedl v úterních Událostech, komentářích. „Jsme technicky připraveni na to, že kdyby byla potřeba – zatím naštěstí není – tak jsme schopni pokrýt celou potřebu ropy v České republice ropovodem TAL plus,“ pokračoval.
Připomněl také vybudování „nezávislého ropovodu“ z Ingolstadtu v devadesátých letech, kde prý dostatečná kapacita pro Česko byla. Místopředseda sněmovny a poslaneckého klubu hnutí ANO Karel Havlíček, který byl dalším hostem pořadu, reagoval, že to je dobrá zpráva.
Na otázku, proč se nezajistila nezávislost Česka na ruské ropě, Havlíček odpověděl, že se v letech 2015 či 2016 vytvořila studie proveditelnosti, která prý ukazovala varianty, jak posílit nezávislost. „Nikdy zde nebyla absolutní závislost na ruské ropě, bylo to přibližně padesát na padesát. Ani teď to není tak, že by stát rozhodnul, jestli se bude, či nebude odebírat ruská ropa. Teď se musí rozhodnout PKN Orlen,“ uvedl.
Podotknul také, že společnost PKN Orlen v posledních letech zvýšila podíl odběru ruské a „neruské“ ropy na šedesát ku čtyřiceti procentům. „Není to chyba vlády, rozhodl prostě privátní subjekt,“ řekl. Firma se tak prý rozhodla podle ceny, což se však podle něj na cenách nafty či benzinu neprojevilo – rafinérská marže byla prý skoro desetinásobně vyšší.
Stanjura v otázce možného zvýšení cen při přepravě uvedl, že se cena přepravy podílí na jednom litru pohonných hmot zhruba patnácti až třiceti haléři. Souhlasil však s Havlíčkem v tom, že u pohonných hmot jde často o otázku marží konkrétních rafinérií. „Díky tomu, že je otevřená soutěž, nemá nikdo tak monopolní postavení, aby marži neúměrně zvyšoval,“ řekl.
Navýšení kapacit TALu tak nebude mít dle něj žádný dopad na ceny pohonných hmot. To však podle Havlíčka nelze jednoznačně říct. „O co méně bude zdrojů, o to více by logicky měla růst cena finálních produktů,“ uvedl s tím, že na to vláda nemá bezprostřední vliv. „Pochopitelně že může vzrůst cena, pokud bude ropy nedostatek, to se může projevit i skrz ropné produkty,“ dodal.
