Ústavní soud odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném Dole Turów. Důvody odmítnutí jsou spíše procesní, soud nemá kompetenci věcně hodnotit obsah takových dohod. O skončení řízení informovala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Informaci potvrdila i mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Odůvodnění zatím není veřejně dostupné.
„Ústavní soud stížnost odmítl z procesních důvodů pro nepříslušnost,“ řekla mluvčí. Stížnost směřovala jednak proti usnesení vlády, což soud označil za interní rozhodnutí exekutivy, které přezkoumávat nemůže, a jednak proti uzavření dohody samotné. Nejde však o typ mezinárodní smlouvy, kterým by se soud mohl věcně zabývat, tedy o takzvanou prezidentskou smlouvu.
Dohoda o Turówu vznikla v jiném režimu. „Uzavření, realizaci a respektování takové smlouvy vládou České republiky lze posuzovat jen v rámci její ústavně politické odpovědnosti vůči Poslanecké sněmovně se všemi z toho případně plynoucími důsledky,“ stojí v usnesení soudu.
Důl leží v Polsku poblíž českých hranic. Negativní dopady těžby pociťují obce na české straně, jde zejména o úbytek spodní vody. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki.
Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie. S dohodou však nejsou spokojení někteří lidé z příhraničí, podle nich nezabrání škodám. Kritizovala ji také opozice.
Aktivisté se závěrem soudu nesouhlasí
Stížnost k Ústavnímu soudu podal Sousedský spolek Uhelná spolu s třemi fyzickými osobami. Její odmítnutí podle aktivistů z platformy Společně pro vodu ukázalo, že v Česku neexistuje instance, jež by mohla dohodu, podle nich špatnou, přezkoumat.
„Formalistický přístup soudu nás mrzí. Místní dlouhodobě upozorňují na porušování svých práv a teď jim ani Ústavní soud nechce pomoci. Jediný, kdo momentálně může začít jednat, je Evropská komise. Ještě vhodnější by však bylo obnovit jednání obou stran a obsah dohody, která nepomáhá místním obyvatelům, změnit,“ konstatovala na webu platformy Společně pro vodu právnička Petra Kalenská z expertní skupiny Frank Bold, která stížnost zpracovala.
Podle Hubáčkové jde o potvrzení, že smlouva byla dobře vyjednaná. Platforma Společně pro vodu ale takovou interpretaci odmítá s tím, že soud se „správností dohody“ nezabýval. Platforma trvá na svém kritickém postoji. Dohoda prý obyvatele českého území neochrání před úbytkem vody. Zajistila jen část peněz na krizovou infrastrukturu, tedy vodovody. Dohoda podle platformy navíc porušuje evropské právo.
Součástí dohody je také dokončení podzemní stěny a stavba valu. Polsko navíc vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun).
