Vlaky s energetickými surovinami budou mít na kolejích zvláštní přednost

Nákladní vlaky, které převážejí energetické suroviny, budou mít v mimořádných situacích na železnici přednost před ostatními. Opatření, které schválila vláda, má zamezit případnému nedostatku surovin a následnému ohrožení provozu v energetických podnicích. K úpravě vede stát situace po invazi Ruska na Ukrajinu a energetická krize.

Přednost pro nákladní vlaky bude podle ministerstva dopravy možné využívat v konkrétních výjimečných a odůvodněných případech, kdy hrozí zpoždění dodávek pro energetický průmysl.

„Tuto možnost zavádíme v souvislosti s potřebou zajištění energetických surovin, například pro dodávky tepla pro obyvatele a firmy nebo pro výrobu elektrické energie,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Každý nákladní vlak přednost nedostane

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) půjde o vybrané nákladní vlaky na vybraných trasách po určité nezbytně nutné období.

„Cestující se tak nemusí bát toho, že každý nákladní vlak bude mít od nynějška přednost před osobním. Potřebnost, nezbytnost i zpoždění dodávky za standardních podmínek musí být v každém případě prokazatelná,“ vysvětlil princip fungování Kupka. V případě použití přednosti tak některé osobní vlaky mohou mít zpoždění.

Přednost budou mít vlaky přímo během jízdy například při průjezdu tratí s výlukou nebo při zpoždění jiných vlaků. Opatření může podle ministerstva dopravy také pomoci rychlejšímu obratu vozů a lokomotiv. Uplatňovat se ovšem bude operativně v provozu, při rozdělování kapacity mezi jednotlivé spoje v jízdním řádu budou platit standardní pravidla.

Podobné opatření už schválilo Německo

Potřebnost rychlejší přepravy konkrétních surovin bude stanovovat ministerstvo průmyslu a obchodu, které následně zažádá ministerstvo dopravy o zajištění priority pro vlaky na vybraných tratích. Přednost následně na trati zajistí Správa železnic.

Vláda pro opatření využila stávající vyhlášky. Nejde tedy o změnu legislativy, ale vymezení postupu pro současnou energetickou krizi při upřednostňování tzv. mimořádných vlaků.

Obdobnou změnu schválilo v srpnu například Německo, kde mají mít v případě potřeby v zájmu energetické bezpečnosti nákladní vlaky s uhlím na vytížených koridorech přednost před osobními soupravami. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...