Primátor Plzně nesouhlasí s tím, jak vláda informuje o zvažované gigafactory

Nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) nesouhlasí s tím, jak vláda komunikuje o zvažovaném projektu továrny na baterie do elektroautomobilů, takzvané gigafactory, na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Zarzycký proto v neděli zaslal otevřený dopis předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS).

Továrnu zhruba za 120 miliard korun plánuje postavit v Česku, Polsku nebo Maďarsku koncern Volkswagen. V dopise, který získala agentura ČTK, primátor vyzval premiéra, aby komunikaci přehodnotil a vnímal město jako rovnocenného partnera. Upozornil, že za současných podmínek je proti výstavbě.

V dopise důrazně požaduje, aby vláda začala neprodleně a transparentně informovat město a jeho občany o záměru továrny.

Jak je to s letištěm v Líních, ptá se primátor

„Žádám Vás a Vaši vládu, abyste zveřejnili stanovisko Armády ČR o (ne)potřebnosti letiště Líně, které Váš kabinet drží podle informací v médiích v režimu přísně tajné,“ uvedl Zarzycký.

To podle něj nahrává spekulacím, že vláda chce gigafactory „prosadit na sílu“, a to i přes nesouhlas armády. Armáda se měla do konce srpna vyjádřit, zda letiště v Líních, tedy plochu téměř 400 hektarů, potřebuje.

Podle informací ČTK ve vyjádření vojáků pro ministerstvo obrany a vládu bylo, že ho považuje za strategickou a rozvojovou plochu. Zdroje blízké investorské VW uvedly, že ministerstvo obrany Líně automobilce samo nabídlo, a to letos v únoru před konfliktem na Ukrajině.

Nahrávám video
Události: Vláda přesvědčuje odpůrce o výhodách gigafactory
Zdroj: ČT24

Nejasno kolem dostatku vody

Zarzycký v dopise premiéra upozornil, že pro gigafactory je nutné zajistit dostatek vody, což nelze bez Vodárny Plzeň, ale o tomto tématu s radnicí ani s městskou firmou nikdo nejednal. „Za stávajících okolností, kdy město není detailně, včas a transparentně informováno o celém záměru, a kdy drtivá většina občanů se záměrem nesouhlasí, hodlám z pozice primátora využít všech zákonných možností a pravomocí, jak výstavbu gigafactory na úkor stávajícího letiště Líně zastavit,“ uvedl v dopise primátor.

Záměr vybudovat gigafactory v Líních podpořila vláda ve středu. Premiér poté uvedl, že bude informovat vedení VW, které se má rozhodnout o umístění továrny do konce roku. Na neveřejném vnitrostátním a mezinárodním letišti fungují desítky leteckých škol a letecká záchranná služba. Kraj, Plzeň, okolní obce i letecké školy jej chtějí zachovat. Současně s gigafactory letiště na ploše fungovat nemůže.

V pátek poprvé jednala na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) pracovní skupina v čele s náměstkem Petrem Očkem, za koncern Volkswagen tam byl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Jednání se zúčastnili také starostové Líní a Dobřan, hejtman Rudolf Špoták (Piráti) a jeho náměstek Pavel Čížek (STAN) a nový náměstek primátora Plzně Pavel Bosák (Piráti). MPO slíbilo, že nechá rychle zpracovat studie dopadů případné investice. Zaznělo také, že pokud si VW nevybere ČR, tak příprava zóny v Líních padne.

„Tato schůzka měla být už ve druhé polovině dubna,“ řekl v pátek ČTK Špoták. MPO podle hejtmana nešťastnou komunikaci přiznalo. „Pokud přínosy pro občany, jako jsou dostatek zeleně, obchvaty obcí, lepší vzduch, lepší komunikační napojení, levnější teplo a další, převýší minusy, tak se budeme rozhodovat v zájmu našich obyvatel,“ řekl starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany).

Obce vlastní na letišti dvě pětiny pozemků, které považují za svůj hlavní trumf. „Nedozvěděl jsem se nic, co by mělo zásadní vliv na moje dosavadní stanovisko k projektu, které je skeptické,“ řekl Bosák.

  • Samotná gigafactory má být na ploše 110 hektarů a dalších 75 hektarů má být vyčleněno pro dodavatele materiálu. Navíc asi 65 hektarů je určeno pro budoucí rozvoj nebo dodavatele. 
  • „Pokud by došlo k odsouhlasení investice koncernu Volkswagen, mohla by začít stavba gigafactory ve třetím čtvrtletí 2024. Očekávaný počet zaměstnanců je až čtyři tisíce, jejich nábor bude postupný,“ řekl mluvčí Škody Auto Pavel Jína. Podle člena představenstva Škody Auto Martina Jahna by obce, kraj a vláda měly v listopadu říct, zda bude možné do termínu zahájení výstavby zajistit napojení na silniční a železniční síť a zdroje energie a vody. Podle toho VW rozhodne o umístění projektu. 
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Útoků na zdravotníky přibývá. Nemocnice posilují ochranu personálu

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.
23. 2. 2026

V noci napadlo až patnáct centimetrů sněhu, problémy v dopravě měl Moravskoslezský kraj

Na jihu Čech a východě Moravy a Slezska přes noc napadlo místy až deset centimetrů sněhu, v Beskydech i kolem patnácti centimetrů, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který před vydatnějším sněžením v těchto oblastech varoval. Nový sníh v neděli ráno komplikoval dopravu hlavně v Moravskoslezském kraji, řidiči ale museli být opatrní také v dalších krajích. Někde se tvořily sněhové jazyky. Na Klatovsku se převrátil sypač.
15. 2. 2026Aktualizováno15. 2. 2026

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
11. 2. 2026

Dobrovolní hasiči mohou přijít o stamiliony. Čerpejte a dostanete, vzkázal Metnar

Z návrhu státního rozpočtu na letošní rok vyplývá, že mají obce na podporu dobrovolných hasičů od ministerstva vnitra dostat 310 milionů korun, což je o polovinu méně než loni, kdy měli k dispozici 710 milionů korun. Podle Hasičského záchranného sboru by potřebovali přes tři miliardy. Předchozí vláda počítala pro tento rok jen s desítkami milionů. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) obce v minulosti dotace dostatečně nečerpaly, a až se jim to podaří, je resort připraven peníze navýšit.
11. 2. 2026

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
9. 2. 2026

Sníh zkomplikoval dopravu

Počasí ve čtvrtek ochromilo dopravu. Některé středočeské příměstské spoje nevyjely, jiné se zpozdily. Hromadná doprava nabírala zpoždění také v Praze. Na Vysočině a v Plzeňském kraji se stalo několik nehod. Silnice jsou sjízdné se zvýšenou opatrností. O víkendu se má opět ochladit, mrznout bude zejména na východě země, a to i přes den, sněžit má však jen výjimečně.
29. 1. 2026Aktualizováno29. 1. 2026

Kraje půjčují sociálním službám kvůli rozpočtovému provizoriu stovky milionů

Kraje půjčují sociálním službám stovky milionů korun, aby jim na začátku roku nechyběly peníze především na mzdy. Peníze od státu přicházejí se zpožděním každý rok, letos je ale situace složitější kvůli rozpočtovému provizoriu. Při větším výpadku financování by mohlo hrozit omezení nebo dokonce ukončení provozu některých služeb. Organizace budou muset peníze vrátit do konce června, kdy už by mělo být jejich financování jasné.
29. 1. 2026
Načítání...