Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
Plzeňská zoo patří k nejnavštěvovanějším zoologickým zahradám v Česku. Unikátní je také propojením s botanickou zahradou. Její začátky však byly skromné – vznikla ve čtvrti Doudlevce. „Byla na velmi malém prostoru, zhruba 2,5 hektaru. Od začátku se proto hledalo místo, kam by se jednou mohla přestěhovat. Nakonec brány staré zahrady zavřela infekce sněti slezinné,“ uvedl mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně Martin Vobruba.
V současném jednadvacetihektarovém areálu na Lochotíně působí od roku 1963. V prvním roce na novém místě zahrada chovala 29 druhů zvířat. Dnes na ploše 22 hektarů žije zhruba šest a půl tisíce zvířat, z nichž mnohá patří mezi vzácné druhy. Zoo se dlouhodobě zaměřuje na záchranné programy ohrožených živočichů.
„Zoologické zahrady se v posledních letech mění a snaží se více prosazovat ochranu přírody. Každý rok hledáme nové vhodné kandidáty. Díky návštěvníkům, kteří nás podporují pětikorunou ze vstupného na ochranářské projekty, se nám daří,“ řekl hlavní zoolog Tomáš Jirásek.
Nový tropický skleník i medúzy
Jedním z hlavních dárků ke stému výročí má být zahájení stavby pavilonu Seychelský skleník. Nabídnout má tropický prales, želvy obrovské i pestré africké motýly. „Měl by tam vzniknout i krásný pavilon medúz,“ doplnil Vobruba. Na pozemku bývalé kynologické základny, který zoo získala, by se podle něj měli objevit také supi, pandy červené nebo někteří kopytníci.
Plzeň zároveň investuje desítky milionů korun do rekonstrukce budovy ředitelství zoologické a botanické zahrady. Objekt starý několik desítek let už nevyhovuje současným požadavkům. Po zateplení se mají snížit provozní náklady a zaměstnanci získají lepší zázemí pro odbornou činnost. „Náklady budou 35 milionů korun, hotovo má být zhruba za rok,“ uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO).
Sen jménem sloni indičtí
Postupně konkrétnější obrysy získává i další velký chovatelský cíl – sloni indičtí. Ulice vedoucí k hlavnímu vstupu do zoo nese už šest let symbolický název Ke slonům.
Zoo začala pavilon pro slony indické projektovat na konci roku 2022. Vyrůst by měl na třinácti hektarech luk naproti současnému areálu. Expozice Sloni na Mži za přibližně jednu miliardu korun se připravuje téměř dvacet let. „Je to takový sen, jehož realizace se postupně blíží. Bude znamenat zokruhování areálu a jeho rozšíření na 34 hektarů,“ řekl Vobruba.
Samotná výstavba by podle odhadů mohla trvat dva až tři roky. Nejdražší částí projektu bude budova slonince a navazující velkokapacitní restaurace. Součástí areálu mají být také menší expozice pro drobná zvířata, botanická část o rozloze tří hektarů, vodní filtrace, oplocení i nové cesty. V Plzni by měl žít jeden samec a dvě až tři samice. Zoo chce slony získat v rámci záchranného programu.
O slona usilovala Plzeň už před desítkami let
K příjezdu slona do Plzně nemělo daleko už v roce 1968. „Pokoušel se o něj tehdejší vedoucí Parku kultury a oddechu Zdeněk Rýdl, který zaštiťoval jednání zoo. Prostředníkem této snahy byli pracovníci Škodovky, kteří v té době budovali velkou elektrárnu v indickém Ránčí. Plzeňští pionýři se podepsali pod dopis, ve kterém prosili indické přátele o malé slůně, a škodováci dopis v Indii předali,“ uvádí zoo na svých webových stránkách. Tehdejší areál měl ale jen pět hektarů a chybělo odpovídající zázemí pro chov slona.
Pavilon pro slony se objevil v plánech také po roce 1996. „Existoval i konkrétní slon – časopis Květy avizoval indickou slonici Bínu z cirkusu. Naštěstí pro zoologickou zahradu ani tento projekt nebyl dotažen do konce, protože v takových podmínkách by nastaly s chovem slona velké potíže,“ připomíná zoo.
Rodinu slonů zatím v Plzni symbolicky zastupují damani, drobní savci velikosti králíka, kteří se v zoo úspěšně rozmnožují. Jejich příbuznost se slony potvrzují společné znaky kostry i molekulární analýza DNA.
Téměř půl milionu návštěvníků ročně
Zoologická a botanická zahrada je příspěvkovou organizací města a zaměstnává více než 140 lidí. Loni ji navštívilo 491 627 návštěvníků, meziročně o osmnáct tisíc více. Šlo o čtvrtou nejvyšší návštěvnost v historii zahrady.
V doprovodném programu nabízí zoo komentovaná krmení nebo sokolnické ukázky v amfiteátru. Návštěvníci mohou využít také restauraci Kiboko, Hospodu na statku nebo Sibiřský srub u výběhu tygrů. Zahrada je otevřená po celý rok.
Hlavní oslavy stého výročí s programem v areálu zoo i na lochotínském amfiteátru vyvrcholí 20. září 2026. Kompletní program akcí je k dispozici na webu Zoo Plzeň a na jejích sociálních sítích.
