Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) si na středu předvolal ruského velvyslance. Zároveň potvrdil, že čeští velvyslanci v členských zemích EU a NATO se mají obrátit na vlády a požádat je o solidaritu a kolektivní akci. Česko mimo jiné žádá o to, aby spojenci zvážili předvolání ruských velvyslanců nebo kolektivní akci, která by směřovala k solidárnímu vyhoštění ruských agentů.
O pomoc Česko požádá spojence i v případě, že Rusko bude chtít dál eskalovat napětí. Hamáček řekl, že doufá i v ekonomickou pomoc pro české firmy, jejichž obchodní vazby s Ruskem utrpí.
Šéf unijní diplomacie Joseph Borell už dříve uvedl, že EU stojí jednotně a solidárně za Českem. Podle eurokomisařky Jourové je vyjádření pouze začátkem dlouhodobější spolupráce na postupu vůči Rusku, kde vidí závažnou kumulaci podobných problemů. Věcí se bude zabývat ještě Evropská rada ministrů zahraničí.
Unijní podpora je podle Jourové zatím vyjádřena obecně ve formě ujištění a eurokomisařka předpokládá, že další posun přinese úterní jednání Severoatlantické rady. Velvyslanec při NATO Jakub Landovský po jeho konci potvrdil, že své protějšky o situaci kolem Vrbětic informoval.
Severoatlantická rada se bude případem znovu zabývat ve čtvrtek, kdy na celou věc bude více času. „Velvyslanec potvrdil, že požádal své partnery o vyjádření solidarity,“ konstatuje bruselský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Landovský podle něj nechtěl komentovat, jestli spojence požádal o vyhoštění ruských diplomatů. I to by se mělo vyjasnit ve čtvrtek.
Česko se nemusí obávat toho, že by ho zbytek EU v dalším postupu nepodpořil, podotkla Jourová. „Viděli jsme jasnou podporu ze strany Visegrádské čtyřky, Slovenska nebo Lotyšska. Ta jednání musí pokračovat, aby se podpora v EU a NATO posílila. Není to jednorázová akce,“ dodala a zmínila, že solidaritu vůči Česku vyjádřil třeba také španělský ministr spravedlnosti nebo šéfka EK Ursula von der Leyenová. V neděli podporu České republice vyjádřilo také NATO nebo Spojené státy.
Výbuchem ve Vrběticích a vyhrocenými vztahy mezi Českem a Ruskem se příští týden budou s největší pravděpodobností zabývat poslanci Evropského parlamentu. Návrh českých zástupců na začlenění kauzy má velkou podporu dalších politiků. Uvedl to předseda české skupiny v nejsilnější lidovecké frakci Luděk Niedermayer (TOP 09). Čeští europoslanci chtějí odsouzení ruské viny za explozi prosadit i do společného parlamentního usnesení.
„Nerozhodnost a nejasnost v politice EU vůči Rusku interpretuje prezident Putin zjevně jako slabost. A z ní vyvozuje to, že Rusko podobné činy, jako vraždy ve Spojeném království nebo v Německu, či útok ve Vrběticích může dělat,“ nechal se slyšet Niedermayer.
Projednání se snaží docílit také místopředsedkyně parlamentu Dita Charanzová (za ANO). „Věřím v jasné odsouzení útoku ruských tajných služeb, k němuž došlo na našem území, vyjádření solidarity a výzvy ke společné odpovědi EU,“ řekla. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová očekává silnou reakci spojenců.
Hlasy z Moskvy
Z Ruska zazněly nové reakce. Vladimir Putin podle svého mluvčího neplánuje jednání s českým vedením. Dmitrij Peskov odmítl podíl na výbuchu a rovněž Česko obvinil: „Toto chování Prahy samozřejmě považujeme za naprosto neopodstatněné, destruktivní z hlediska dvoustranných vztahů. Považujeme takovou linii Prahy za prostou zdravého rozumu. Všechno to vypadá jako pokus podobat se v nepředvídatelných a agresivních akcích svým starším soudruhům v zámoří.“
Peskov dle agentury DPA také řekl, že současné konflikty řady západních zemí s Ruskem jsou důsledkem „masové protiruské psychózy“. „Rusko v žádném případě není iniciátorem tohoto napětí,“ tvrdí mluvčí Kremlu s tím, že Moskva je ochotna vést dialog.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ještě předtím označila šetření výbuchů muničního skladu ve Vrběticích za „přehlídku marasmu“. „Sedm let české úřady nebyly s to odpovědět na otázku, kdo je vinen. Nedokázaly odpovědět ani na otázku, co se tam stalo. Je to paradoxní, ale žádné oficiální materiály k tomuto případu nejsou,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie.
Později dodal, že si Česko musí uvědomit, že Moskva bude i nadále reagovat na kroky Prahy, které jsou podle ní destruktivní pro vzájemné vztahy. „Moc dobře vědí a musejí to vzít na vědomí, že budeme reagovat. Čím víc destruktivních kroků budou podnikat, tím víc se jim toho v odpovědi dostane,“ řekla Zacharovová.
Média
Ruská státem kontrolovaná stanice RT působící navenek také citovala pondělní slova premiéra Andreje Babiše (za ANO), že se nejednalo o akt státního terorismu. Český premiér se v úterý za neobratný výrok omluvil a výbuch ve Vrběticích označil za bezprecedentní teroristický útok na českém území.
Informace českých úřadů o zapojení ruských agentů do incidentu popsala RT jako „údajné“, a to navzdory tomu, že Hamáček v neděli uvedl, že jsou v případu o angažmá ruské tajné služby GRU dostatečné důkazy.
Někteří ruští komentátoři se snažili situaci zlehčit vtípky o becherovce či pivu, další podobně jako Peskov přicházeli s teoriemi, že za kroky české vlády stojí snaha vyhovět USA nebo že Praha jednala z vůle Washingtonu.
„Jen stěží to v BIS, která se fakticky proměnila ve východoevropskou pobočku CIA a MI6, tentokrát přehnali s becherovkou. Naopak. Svým vědomým jednáním česká tajná služba nejen znovu uškodila svým západním partnerům či splnila jejich přímou objednávku, ale vynulovala také znatelné oteplení ve vztazích Česka a Ruska,“ napsal vládní list Rossijskaja gazeta. Právě materiály Bezpečnostní informační služby (BIS) podle české vlády ukazují na zapojení Ruska do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014.
Další média ironizovala vyhlášené pátrání po ruských občanech, kteří se prokazovali cestovními doklady na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a které Británie podezírá z otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala novičokem v roce 2018 .
„Ostatně je divné, že Boširov a Petrov se ještě nestali světoznámými marvelovskými superhrdiny,“ zaznělo ve vysílání televize REN. Její moderátor Andrej Dobrov se ve svém „analytickém“ pořadu podivoval, že by se v „nevelké zemi“, jíž je Česko, pohybovalo osmnáct pracovníků tajných služeb vydávajících se za diplomaty, a ironicky si pokládal otázku, zda je možné, že mají ruští tajní agenti obzvlášť v oblibě české pivo.
Rusko vyhostilo bulharské diplomaty, Merkelová hájila plynovod
Rusko během úterka rovněž oznámilo, že rozhodlo o vyhoštění dvou bulharských diplomatů ze země. Reagovalo tak na obdobný krok Sofie, která v březnu prohlásila dva ruské velvyslance za nežádoucí osoby kvůli podezření ze špionáže. Bulharská prokuratura předtím obvinila z toho samého důvodu šest lidí, mezi nimi i příslušníky vojenské tajné služby.
V poslední době se vyostřily rovněž vztahy mezi Ruskem a USA. Spojené státy minulý týden uvalily na zemi sankce a vyhostily deset diplomatů. Moskva pak vyzvala amerického velvyslance Johna Sullivana k dočasnému návratu do Washingtonu, diplomat odcestuje tento týden. „Je důležité si promluvit s novými kolegy z Bidenovy administrativy ohledně stavu bilaterálních vztahů mezi oběma zeměmi,“ uvedl Sullivan v prohlášení.
Na evropské půdě také dále pokračují debaty o sporném německo-ruském plynovodu Nord Stream 2, proti kterému vystupují i Spojené státy. Kritici poukazují na to, že plynovod zvýší závislost Evropy na ruských energetických zdrojích a posílí ruské mocenské ambice.
Projekt v Parlamentním shromáždění Rady Evropy hájila v úterý německá kancléřka Angela Merkelová. „Vím, že panují pochybnosti o Nord Streamu 2. Chtěla bych ale poukázat na to, že plyn přes Nord Stream 2, který zatím ještě neproudí, není o nic horší než plyn z Nord Streamu 1 a od toho, který přichází přes Ukrajinu, který míří z Ruska přes Turecko,“ prohlásila.
„S Ruskem máme mnoho konfliktů, které naše vztahy zatěžují. Já jsem ale vždy z těch, kdo říkají, že je nutné spolu hovořit,“ doplnila Merkelová, která odmítla zastavit stavbu plynovodu už loni po otravě ruského opozičníka Alexeje Navalného.
