Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, ke kterému došlo v roce 2014, stáli podle nově zveřejněných informací tuzemských tajných služeb ruští agenti. Politici mluví o státním terorismu, policie vyhlásila pátrání po špionech, kteří stáli i za britskou otravou agenta Skripala, důvod údajné špionské přítomnosti ve vrbětickém areálu ale není zřejmý – média mluví o syrské i ukrajinské stopě.
Sklad číslo 16 ve Vrběticích explodoval 16. října 2014, druhý sklad číslo 12 pak 3. prosince téhož roku a podle sobotního vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše „existuje důvodné podezření“, že za výbuchem stojí důstojníci z jednotky 29155 z ruské vojenské zpravodajské služby GRU.
Tajná služba, jejíž celý název zní Hlavní správa rozvědky generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, je největší ruskou vojenskou rozvědkou a její agenti spadají přímo pod náčelníka generálního štábu a ruského ministra obrany.
Podle pozorovatelů se GRU výrazně angažovala kupříkladu při ruské okupaci ukrajinského Krymu v roce 2014, proruské vzpouře v ukrajinském Donbasu, ale také na syrském bojišti. Sama služba ale informace o svých aktivitách nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím – a podle investigativního reportéra Respektu Jaroslava Spurného se o existenci útvaru 22951, který měl stát za tuzemským neštěstím, ví teprve dva roky. To spoluvysvětluje, že si české bezpečnostní instituce začaly vrbětickou explozi a ruskou špionáž spojovat až v letech 2018 a 2019.
Dva muži z Ostrovů
Souběžně se sobotní tiskovou konferencí premiéra a ministra zahraničí tuzemská policie vyhlásila pátrání po dvou mužích s ruskými pasy, kteří se od 11. do 16. října 2014 pohybovali v Praze, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Podle fotografií jde o podezřelé z otravy agenta Skripala, ke které došlo ve Velké Británii v březnu 2018.
V říjnu 2018 investigativní web Bellingcat za přispění ruského serveru The Insider tyto muže identifikoval jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Na Ostrovy přijeli s pasy na jméno Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a Západ je považuje za ruské traviče, kdežto Rusko je prezentuje jako civilisty.
Za pozornost v tomto kontextu stojí, že Federace oba údajné civlisty Miškina a Čepigu už v roce 2014 vyznamenala titulem Hrdina Ruska, a to přímo z rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina. Vyznamenání od prezidenta Miškin podle lidí ze svého okolí dostal za „činnost vztahující se k okupaci Krymu nebo ke svrženému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi“, uvedl v roce 2018 Bellingcat. Janukovyč byl na Putinův pokyn během protivládních bouří v Kyjevě v roce 2014 tajně přepraven na Ruskem kontrolovaný Krym.
Krátce po vyznamenání se Miškin, stejně jako Čepiga přestěhoval do bytu v moskevském mrakodrapu za 350 000 dolarů (téměř osm milionů korun). Byt nekoupil, byl mu podle oficiálních záznamů přidělen.
- Alexandr Miškin se podle různých médií narodil 13. července 1979 v zapadlé obci Lojga na severu Ruska a až do konce 90. let žil s babičkou v rodné vesnici. Na počátku nového tisíciletí nastoupil na lékařskou vojenskou akademii pro námořnictvo v Petrohradě. Studoval na 4. lékařské fakultě a školu dokončil v roce 2003 nebo 2004. K rozvědce GRU se dostal možná již na studiích, nejpozději však v roce 2010, kdy se přestěhoval do Moskvy a získal tajnou identitu.
- Plukovník rozvědky GRU Anatolij Čepiga (narodil se 5. dubna 1979) pochází z obce Nikolajevka z Amurské oblasti na Dálném východě. Podle médií bojoval v konfliktech v Čečensku a na Ukrajině.
Ukrajinská vazba
Česká policie tuto identitu a zveřejněné fotografie oficiálně nespojuje. Hledaní muži se na území ČR podle NCOZ pohybovali nejméně od 11. do 16. října 2014. Oba muži se tehdy prokazovali ruskými pasy se jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, následně pasem Moldavska na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov.
Co na Moravě dělali, není zřejmé. V době, kdy se měli Čepiga s Miškinem ve Vrběticích nacházet, se tu podle policie vyskladňovaly zbraně, které měl nakoupit jeden z významných bulharských obchodníků se zbraněmi. Zřejmě dodával zbraně na Ukrajinu, která byla právě ve válce s Ruskem, uvedl Respekt.
„Podle našich zjištění je velmi pravděpodobná verze, že k výbuchu došlo v okamžiku, kdy se někdo snažil pašovat nástrážný výbušný systém do dodávky Emiliana Gebreva, a tyto zbraně s největší pravděpodobností měly skončit na Ukrajině. Zdá se, že tento nástražný systém vybuchl dřív, než měl, a způsobil tu škodu, kterou měl způsobit,“ popsal redaktor Respektu Jaroslav Spurný.
Podle Respektu a Radiožurnálu se prý podezřelá dvojice mužů, která má údajně stát za výbuchy, dopředu do skladu objednala e-mailem. Advokát skupiny Imex Group, která měla ve skladech uložen muniční materiál a zbraně, uvedl, že nikdo takový do firmy nepřijel.
Munice měla explodovat až později v Bulharsku, řekl Hamáček
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který je pověřený i řízením ministerstva zahraničí, policie pracuje s tím, že munice měla explodovat až později v Bulharsku. V muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku explodovala první munice 16. října 2014, při výbuchu zemřeli dva lidé. Další velká exploze pak nastala 3. prosince. „Dá se říci, že se při prvním výbuchu odehrálo něco jiného, než bylo plánováno,“ uvedl Hamáček.
Případ by tak mohl mít spojitost s bulharským obchodníkem se zbraněmi Emilijanem Gebrevem, na kterého upozornil Respekt. Česko už na vyšetřování výbuchů s Bulharskem podle Hamáčka spolupracuje.
Ministr vnitra také uvedl, že má informace o tom, že se ruští agenti o areál ve Vrběticích před výbuchem aktivně zajímali. Zda byli přímo na místě, neupřesnil. Důkazy o zapojení Ruska jsou podle Hamáčka dostatečné. Česko proto požádá Rusko, aby policie mohla agenty vojenské tajné služby GRU vyslechnout. „Policie se pokusí ty dva vyslechnout. Ale vzhledem k tomu, jak ruská strana přistupovala v minulosti k těmto věcem, tak pochybuji o tom, že tato pomoc bude poskytnuta,“ podotkl Hamáček.
Premiér Babiš potvrdil, že případ dvojice ruských agentů souvisí s bulharským obchodníkem se zbraněmi i kauzou Skripal. „Podle toho, co říkají naše služby, byla prokázana přítomnost těchto agentů, kteří se potom vyskytli i v kauze pokusu o vraždu právě bulhraského obchodníka i v kauze Skripal,“ řekl předseda vlády v nedělních Událostech.
Syrská vazba
Podle serveru Seznam Zprávy se ruská rozvědka GRU zaměřila na Vrbětice kvůli válce v Sýrii, kam měla údajně z vrbětického skladu směřovat munice. Podle vyšetřovatelů mohlo jít o sabotáž, aby ze skladu nemohla munice putovat k Američanům, kteří tak chtěli pomoci povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Rusové naopak Asadův režim podporovali.
Vyšetřovatelé se podle informací Seznam Zpráv domnívají, že ruští agenti při návštěvě skladu tajně instalovali výbušný systém. Který pak nevědomky spustili dva zaměstnanci, kteří na místě zahynuli. O jaký systém šlo, zatím kriminalisté nevědí.
Ve Vrběticích tehdy explodovalo i deset tisíc kusů samopalů, s nimiž se bojovalo v Sýrii; stejným typem Sobotkova vláda podpořila kurdské bojovníky. Podobnou akci, tedy proti dodávkám zbraní do Sýrie či na Ukrajinu, provedli ruští agenti nejspíš i v Bulharsku.
Web Lidovky.cz uvedl s odkazem na zdroje blízké vyšetřování, že muži hledaní NCOZ se do areálu ve Vrběticích dostali už 15. října, den před výbuchem, a nastražili tam výbušné zařízení. To však s největší pravděpodobností explodovalo dříve, než plánovali, zabít zřejmě mělo někoho, komu byla určena dodávka zbraní, uvedly Lidovky.cz.
