Šéf unijní diplomacie Josep Borrell čelí kritice kvůli své neúspěšné misi do Moskvy. Nejen, že se mu nepodařilo dosáhnout propuštění Alexeje Navalného a jeho spolupracovníků, nedokázal ani reagovat na vyhoštění tří evropských diplomatů z Ruska. Jak v Horizontu ČT24 upozornil bezpečnostní expert Jan Paďourek, vyhošťování diplomatů je oblíbenou a efektivní součástí ruské zahraniční politiky a má tradici už v dobách Sovětského svazu.
Ozvěny nepokojů v ulicích ruských měst se začaly rozléhat i v diplomatických kuloárech. Vedle represí vůči vlastím občanům, kteří protestují za propuštění Alexeje Navalného, dopadla ruka ruské vlády i na tři evropské státy. Moskva se v okamžiku návštěvy Josepa Borrella rozhodla vypovědět německého, polského a švédského diplomata.
Klíčoví evropští lídři reagovali obratem. „Je to další aspekt, který v Rusku aktuálně zaznamenáváme a který má hodně daleko k právnímu státu,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. „Myslím, že politické tenze, jakkoli interní, se nedají řešit tímto způsobem,“ vzkázal Kremlu francouzský prezident Emmanuel Macron.
V souvislosti s působením Ruska se ale napětí často řeší právě vyhoštěním diplomatů. „Je to klasická součást ruských zahraničněpolitických aktivit. Celá ta věc se vyprofilovala už v dobách Sovětského svazu a Ruská federace v tom jen pokračuje. Rusko je v tom bravurním hráčem a dokáže s tím pracovat velmi efektivně,“ potvrdil ve vysílání ČT24 bezpečnostní expert Jan Paďourek.
Ruská strana podle něj vždy vyhošťuje tak, aby to protější stranu co nejvíc zasáhlo: „Dává tím najevo, že ví, jaká je situace na dané ambasádě.“
Česká republika k vyhoštění zahraničních diplomatů sáhla naposledy v červnu loňského roku. V obavách z možného travičského útoku prohlásila za nežádoucí dva členy ruského diplomatického sboru. Moskva nenechala tento krok bez odpovědi a dvěma českým diplomatům přidělila statut nežádoucí osoby a z něho vyplývající povinnost opustit zemi.
Kauza Skripal spustila lavinu vyhošťování
Byla to ale jen epizoda ve srovnání s pnutím, ke kterému došlo o více než dva roky dříve po pokusu o otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury. V reakci na tento útok bylo vyhoštěno téměř sto padesát ruských diplomatů z více než dvacítky západních zemí, včetně Česka, které vyhostilo tři zástupce Ruské federace.
Rusko i v tomto případě odpovědělo recipročně, tedy vypovězením stejného počtu diplomatů ze zemí, které se k této formě diplomatické sankce připojily. „Rusko se po bezostyšném chemickém útoku dál izoluje,“ reagovala tehdy na rozhodnutí Moskvy mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová.
Právě Spojené státy a Rusko hrají ve vzájemných restrikcích prim. Jedním z posledních kroků prezidenta Baracka Obamy v závěru jeho druhého mandátu bylo vypovězení 35 ruských diplomatů v souvislosti s podezřením, že se Moskva pokoušela ovlivnit volby. Ty vyhrál Donald Trump a jeho Republikánská strana ovládla Kongres. Zákonodárci přijali nové sankce vůči Rusku a prezident je potvrdil. Moskva pak reagovala oznámením o vyhoštění stovek amerických diplomatů a pomocného personálu ze země.
