Rusko vyhošťuje tři pracovníky velvyslanectví Švédska, Polska a Německa kvůli účasti na nezákonných akcích v Moskvě a Petrohradu, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS. Stalo se tak v době tiskové konference šéfů unijní a ruské diplomacie Josepa Borrella a Sergeje Lavrova v Moskvě. Tento krok důrazně odmítly všechny tři země i samotný Borrell.
„Diplomaté účastnící se nezákonných akcí byli v souladu s vídeňskou konvencí prohlášeni za nežádoucí osoby. Mají nařízeno v co nejkratší době opustit ruské území,“ uvedlo ministerstvo.
O vyhoštění tří diplomatů ze zemí Evropské unie informoval ještě dříve server EUObserver s odvoláním na nejmenovaný unijní zdroj. Stalo se tak podle něj právě v době tiskové konference šéfů unijní a ruské diplomacie Josepa Borrella a Sergeje Lavrova v Moskvě.
Rusko se rozhodlo vyhostit pracovnici polského konzulátu v Petrohradu, uvedla televize TVN. Podle serveru Onet.pl si polské ministerstvo zahraničí právě předvolalo ruského velvyslance. „Popíráme tvrzení Ruska, že se diplomat zúčastnil demonstrace,“ uvedlo zase švédské ministerstvo zahraničí.
Důrazné odsouzení
Borrell krok Moskvy podle svého mluvčího Petera Stana „důrazně odsoudil“ a odmítl tvrzení, že by se vyhoštění diplomaté zabývali aktivitami neslučitelnými s jejich statusem. Vyzval přitom ruskou stranu k přehodnocení svého rozhodnutí.
Za neospravedlnitelné označila vyhoštění diplomatů německá kancléřka Angela Merkelová. Ministr zahraničí Heiko Maas k tomu řekl, že tento krok jen dál zhoršuje vztahy Ruska s Evropou, a pokud ho Moskva nepřehodnotí, bude následovat odpověď.
Polské ministerstvo zahraničí si kvůli tomuto incidentu předvolalo ruského velvyslance a vyzvalo Moskvu, aby od „chybného rozhodnutí“ ustoupilo, jinak Varšava učiní „odpovídající kroky“.
Švédské ministerstvo zahraničí postup Moskvy označilo za „naprosto nepodložený“. „Popíráme tvrzení Ruska, že se diplomat zúčastnil demonstrace. Sledování politických událostí v hostitelské zemi je přirozenou součástí základních funkcí diplomata,“ uvedlo v prohlášení.
Borrell během své návštěvy v Moskvě probíral i Navalného. „Řekl jsem ministru Lavrovovi o našem hlubokém znepokojení a o naší výzvě k propuštění (Navalného) a k zahájení vyšetřování jeho otravy,“ uvedl Borrell v narážce na opozičníkovu srpnovou otravu, ze které Navalnyj obviňuje Kreml a kterou Moskva popírá. Zevrubné a transparentní vyšetřováni by podle Borrella mohlo pomoci objasnit, co se stalo.
Šéf unijní diplomacie prohlásil, že zatím žádný členský stát EU nepředložil návrh uvalit na Rusko nové sankce za Navalného uvěznění, ale upozornil, že o vztazích s Ruskem budou vůdci členských států jednat příští měsíc.
Lavrov: EU je pro Rusko nespolehlivý partner
„Evropská unie je pro Rusko nespolehlivý partner,“ poznamenal Lavrov. Případné přijetí dalších sankcí proti Moskvě označil za vnitřní záležitost EU. Dodal přitom, že Rusko zaznamenalo, že Brusel se chová čím dál více jako Washington a že sahá po jednostranně vyhlašovaných restrikcích.
Vztahy mezi EU a Ruskem v posledních letech poznamenaly „zásadní rozpory a nedostatek důvěry“, citovala Borrella agentura Reuters. „Hledíme teď na sebe více jako na konkurenta, na soupeře, než jako na partnera,“ charakterizoval Borrell situaci podle tiskové agentury TASS. Současně ale zdůraznil, že i přes přetrvávající rozpory „je nezbytné hledat oblasti, ve kterých se můžeme dohodnout a spolupracovat“.
Připomněl, že EU je pro Rusko největším obchodním partnerem a také největším zdrojem přímých zahraničních investic. Dodal, že stabilita v Evropě je založena jak na respektování hranic států, tak lidských práv a svobod. „Na tomto základě musíme hledat společnou řeč a pochopení a v tom spočívá cíl mé návštěvy,“ uvedl představitel EU.
Borrell na úvod schůzky s Lavrovem upozornil, že po Navalného uvěznění už tak „vážně napjaté“ vztahy unie a Ruska klesly „na nejnižší bod“. Přes existující problémy však podle něj není východiskem budovat mezi oběma stranami zeď mlčení.
„Zajisté hlavní problém, se kterým se všichni potýkáme, je to, že chybí normálnost ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, mezi dvěma největšími hráči v euroasijském prostoru. Je to samozřejmě nezdravá situace, která nikomu neprospívá,“ prohlásil Borrellův hostitel Lavrov.
Moskva kritiku kolem uvěznění hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina označuje za vměšování do vnitřních záležitostí. Kreml do Bruselu ještě před Borrellovou návštěvou vzkázal, že podmiňovat budoucnost vztahů EU a Ruska osudem Navalného by byla „hloupost“.
Konec období zmrazených diplomatických styků
Borrellova mise ukončuje období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které podle AFP trvalo od roku 2017.
Vztahy prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin.
Sankce – tentokrát zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta – následovaly i po srpnové otravě Navalného, ze které se vyléčil v Německu. Podle západních laboratoří i Organizace pro zákaz chemických zbraní byl opozičník otráven látkou ze skupiny novičok, tedy podobnou látce, kterou byl v britském Salisbury dříve otráven někdejší ruský zpravodajský důstojník Sergej Skripal. Navalnyj otravu připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá a zpochybňuje, že Navalnyj byl vůbec otráven.
Kreml kritizoval Bidenovy výroky
Ruský postup vůči Navalnému zkritizoval ve čtvrtek také nový americký prezident Joe Biden. Ve svém prvním projevu o zahraniční politice ve funkci obvinil Rusko z potlačování svobod a požadoval osvobození uvězněného opozičníka, kterého označil za politicky pronásledovaného.
Vůči těmto výrokům se nyní Kreml ohradil. „Je to velice agresivní a nekonstruktivní rétorika, k naší lítosti. A vůbec nepřijatelné jsou pro nás náznaky jakýchsi ultimát,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Moskva podle něj nehodlá „mentorská prohlášení“ brát na vědomí.
Současně však Rusko podle mluvčího nadále doufá, že Spojené státy projeví politickou ochotu ke spolupráci, nehledě na množství existujících rozporů.
