USA vypověděly 35 ruských diplomatů jako odvetu za kyberútoky

Spojené státy vypověděly 35 ruských diplomatů a uzavřely dvě ruská pracoviště ve státech New York a Maryland. Informovaly o tom světové tiskové gentury, podle nichž jde o odvetu za hackerské útoky proti americkým politickým institucím i jednotlivcům. Americký prezident Barack Obama také vyhlásil vůči Rusku sankce. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina označil nové postihy za nezákonné, šéf Kremlu se podle něho rozhodne o případných odvetných opatřeních.

Rusové byli označeni za nežádoucí osoby, protože jednali „způsobem neslučitelným s jejich diplomatickým statusem“. Vypovězeni byli zaměstnanci ambasády ve Washingtonu a konzulátu v San Francisku, kteří dostali 72 hodin na to, aby opustili Spojené státy.

Podle listu The New York Times jde o pracovníky ruských tajných služeb, mezi nimiž jsou i čtyři řídicí činitelé, kteří patrně přímo vedli útoky na počítače americké Demokratické strany.

Americké úřady zároveň zablokovaly ruskému personálu přístup do dvou komplexů vlastněných ruskou vládou v New Yorku a ve státě Maryland.

Nové americké sankce míří na civilní tajnou službu FSB a vojenskou rozvědku GRU, čtveřici vedoucích pracovníků GRU a tři společnosti, které této rozvědce poskytují hmotnou podporu. Podle Obamy americké úřady zároveň zveřejní technické informace o hackerských akcích řízených oběma ruskými tajnými službami.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Amerika s odvetnými kroky nekončí, varoval Obama

„Tyto kroky následují po opakovaných soukromých a veřejných varováních, která jsme ruské vládě dali, a jsou nutnou a adekvátní odpovědí na snahy poškodit americké zájmy způsobem, který je porušením zavedených mezinárodních norem chování,“ uvedl Obama v prohlášení. Postihy vůči Rusku za jeho „agresivní aktivity“ tím podle něho nekončí. 

Obama už dříve Rusko varoval, že za kyberútoky přijde ze strany Spojených států odveta. Podle něj jsou Rusové odpovědní za hackerské útoky proti Demokratické straně během prezidentské volební kampaně.

Americké zpravodajské služby došly k závěru, že ruští vládní představitelé věnovali zvýšenou pozornost snaze pomoci Donaldu Trumpovi zvítězit. Dokazuje to podle nich fakt, že ruští hackeři se dostali k datům obou politických stran, ale na veřejnost pustili jen informace o demokratické kandidátce Hillary Clintonové.

Hillary Clintonová s manželem a bývalým prezidentem Billem Clintonem po odevzdání hlasů
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Krok USA poškozuje vzájemné vztahy, zní z Ruska

Moskva obvinění z kyberútoků i vměšování do voleb popírá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že americký postup zásadně poškozuje vztahy obou zemí. Jeho praktický dopad je podle něj sporný a není jisté, zda to schvaluje Obamův nástupce Trump. Putin se podle Peskova rozhodne, zda a jaké odvetné kroky Rusko přijme.

Předseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačjov podle agentury Ria Novosti v narážce na Obamův lednový odchod z úřadu nazval nejnovější sankce „smrtelnou křečí politických mrtvol“.

Vladimir Putin a jeho mluvčí Dmitrij Peskov
Zdroj: Ria Novosti/Reuters

Trump reagoval kriticky

Budoucí americký prezident Donald Trump informace o ruském ovlivňování výsledku voleb před časem označil za směšné a tuto středu prohlásil, že by Washington měl americko-ruského sporu o tyto útoky zanechat. Nyní – po ohlášení sankcí – uvádí, že se chce setkat se zástupci tajných služeb, aby se dozvěděl o situaci více.

„Je načase, aby se naše země posunula k větším a lepším věcem,“ uvedl Trump. „V zájmu naší země a jejího skvělého lidu se sejdu příští týden se šéfy zpravodajských služeb, abych se nechal informovat o faktech této situace.“ Reuters upozorňuje, že po nástupu do Oválné pracovny bude mít možnost zrušit Obamův dekret, postihy odvolat a ruské diplomaty pustit zpět do země.

Předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan poznamenal, že Rusko se soustavně snaží podkopávat americké zájmy. Reakce dosluhujícího prezidenta byla podle něj opožděná, ale je to vhodné zakončení osmi let nefunkčního přístupu k Rusku. „Slouží to jako názorný příklad neefektivní zahraniční politiky této administrativy, kvůli které je Amerika světem vnímána jako slabá,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 23 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...