Obama potvrdil odpovědnost Ruska za útoky hackerů před volbami

Rusové jsou odpovědní za hackerské útoky proti Demokratické straně během volební kampaně, podobným útokům musí Spojené státy zabránit. Na bilanční tiskové konferenci, své poslední v tomto roce, to řekl odcházející prezident Barack Obama. Poznamenal přitom, že nešlo o „propracovanou špionážní akci“. Doufá nicméně, že budoucí prezident nedopustí, aby cizí mocnost ovlivnila americké volby.

Při zářijovém summitu státu skupiny G20 v Číně Obama své stanovisko sdělil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Pak už k dalším útokům nedošlo, řekl Obama. Odpovědi na otázku o Putinově osobní odpovědnosti za akce ruských hackerů, o níž v minulých dnech spekulovala americká média, se americký prezident vyhnul.

Kriticky se však vyjádřil na adresu republikánských voličů, kteří chovají sympatie ke kremelskému vládci. „(Republikánský prezident z 80. let) Ronald Reagan by se obracel v hrobě, kdyby znal průzkum, podle něhož třetina republikánských voličů Putina schvaluje,“ zdůraznil.

Rozhovor o útocích hackerů měl prý Obama i s čínským prezidentem Si Ťchin-pingem. Existují podle něj důkazy, že Čína tyto akce omezila, i když je nezastavila. „Mým úkolem zůstává varovat Rusko a ostatní, aby se k hackerským útokům neuchylovali,“ konstatoval prezident. V opačném případě budou některé americké odpovědi veřejné, o jiných se lidé nedozvědí.

Obama řekl, že nynější personál Bílého domu se zasadí o to, aby předání úřadu týmu Donalda Trumpa proběhlo hladce. Svůj osobní rozhovor s Trumpem označil za srdečný, padaly prý i konkrétní návrhy. Trumpovi prý bude vždy k dispozici.

Dostali jsme lekci v tom, jak zahraniční internetová propaganda může ovlivnit americké volby. Když smýšlené zprávy, vypuštěné do éteru cizí vládou, jsou téměř identické s těmi, které vydávají stranická média, pak není překvapením, že má cizí propaganda větší dopad. To, že jsme nejednotní, nás činí zranitelnějšími vůči Rusku a jiným mocnostem.
Barack Obama

Ohledně situace v Sýrii, Obama obvinil režim tamního prezidenta Bašára Asada a Rusko z odpovědnosti za pokračování syrského konfliktu. Krev je na rukou Asadova režimu a Ruska, uvedl prezident. „Asadův režim si nemůže masakry proklestit cestu k legitimitě,“ dodal Obama. Svět prý nesmí od krutých událostí v Sýrii odvracet oči.

Obama: Nemohu říci, že jsme byli v Sýrii úspěšní

Prezident je přesvědčen, že americký postup v Sýrii byl v daných podmínkách a za daných okolností realistický. Pozemní intervence nebyla možná, nejlepší cestou byla podpora umírněné syrské opozice. „Nemohu ale říci, že jsme byli v Sýrii úspěšní,“ uznal. 

Obama, který za pět týdnů Bílý dům opouští, na tiskové konferenci rovněž rekapitulovali bilanci svého osmiletého vládnutí s důrazem na úspěchy v hospodářské a sociální oblasti, ve zdravotnictví a zaměstnanosti. Ve sféře zahraniční politiky poukázal na stahování amerických jednotek z bojišť v Afghánistánu a Iráku, zmínil se též o zlepšení vztahů s Kubou, o uzavření jaderné dohody s Íránem i o důležitosti přijetí Pařížské klimatické dohody směrem ke globální ochraně klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...