Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek v rozhovoru pro Radiožurnál připustil, že původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili. Podle něj si v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu o otravu Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.
Policisté, kteří na vyšetřování výbuchů pracovali v roce 2018, si dvě tváře s agenty nespojili. „Dá se říct, že pochybili. Ti, kdo byli vyšetřovatelé v roce 2018, odcházeli od policie a asi neměli úplně velkou motivaci,“ řekl Mazánek, který vede centrálu od srpna 2018.
„To, že tito dva důstojníci jsou spojeni s výbuchem ve Vrběticích a je to jediná vyšetřovací verze, tak to jsme stanovili v lednu 2020. Je jedna jediná vyšetřovací verze a my si za ní jednoznačně stojíme,“ řekl Mazánek Radiožurnálu. Odmítl tedy tvrzení prezidenta republiky Miloše Zemana, že vyšetřovacích verzí existuje více. „Není moje role s ním diskutovat. My víme, co je ve spisu, účty skládáme dozorovému státnímu zástupci,“ podotkl šéf NCOZ.
Vyšetřovatelé podle něj vědí, že zbraně, které explodovaly, měly směřovat do Bulharska k obchodníkovi, který obchodoval s Ukrajinou a Sýrií. Policie předpokládá, že záměrem pachatelů nebylo, aby munice vybuchla v České republice. „Ale nejsme schopni říct, kde to mělo být,“ dodal.
V kauze dosud nepadlo obvinění. Podle Mazánka je to proto, že policie zatím nemá nashromážděn dostatek důkazů, aby mohla trestní stíhání zahájit. „Pracujeme na tom, aby tomu tak bylo,“ dodal. Za slušný termín by považoval konec roku, ale nevyloučil, že se to protáhne. „Jsme závislí na řadě mezinárodních právních spoluprací, takže se to těžko odhaduje,“ řekl. Zároveň podotkl, že „není možné v současné době hovořit o věci více, než bylo uvedeno na tiskové konferenci 19. 4. 2021“.
Na propojení agentů s výbuchy jsme přišli sami, tvrdí Mazánek
Od doby, kdy se případ zveřejnil, má policie řadu nových stop a důkazů, včetně výstupu z mezinárodní spolupráce. Mazánek je ale nespecifikoval. Zdůraznil také, že na spojení agentů s výbuchy přišli policisté ve spolupráci s BIS sami a prověřili ho. „Chci, aby bylo jasné, že jsme to od nikoho nedostali – nedostali jsme to od Američanů ani od žádné jiné tajné služby,“ řekl.
Zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb, vyvolalo letos diplomatickou roztržku s Ruskem. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva zjištění odmítla a reagovala vyhoštěním dvaceti diplomatů a zaměstnanců ambasády v ruské metropoli.
Poté rozhodla ČR o zastropování počtu diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle stavu na české ambasádě v Moskvě a vyhoštění dalších 63 pracovníků ambasády. Ti z Česka odcestovali do konce května. Moskva reagovala prohlášením, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Okolnosti Hamáčkovy cesty stihneme včas vyšetřit, ujistil Mazánek
Podle Jiřího Mazánka bude včas – tedy v šestiměsíční lhůtě – hotové vyšetřování okolností odřeknuté cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. „Myslím, že do tohoto data bychom se měli vejít, a byl bych rád, pokud by se to stihlo i dřív,“ řekl. Hamáček, který byl v době, kdy se měla cesta uskutečnit, pověřen vedením ministerstva zahraničí, však podle něj ještě nebyl na policii podat vysvětlení.
Není zatím jasné, zda vyšetřování vyústí v zahájení trestního stíhání. „Respektujme presumpci neviny, nyní prověřujeme, co a jak se mohlo stát,“ uvedl šéf NCOZ. Mazánek také řekl, že v případu dal kolegům příkaz, aby ho neinformovali o jednotlivých úkonech, třeba kdo a jak vypovídal.
Hamáček cestu definitivně zrušil v den, kdy spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zveřejnili závěry vyšetřovatelů o explozích ve Vrběticích. Poté tvrdil, že plánovaná cesta byla krycím manévrem, aby mohl do Prahy povolat velvyslance Vítězslava Pivoňku. Web Seznam Zprávy však napsal, že Hamáček chtěl Rusům nabídnout, že výměnou za vakcíny proti covidu-19 kauzu kolem Vrbětic utlumí. Hamáček to popřel a na server Seznam Zprávy podal žalobu.
NCOZ koncem května požádala Poslaneckou sněmovnu, aby jí poskytla záznamy z jednání stálé sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, které se týkalo kauzy Vrbětice. Komise zasedala 6. května a na programu měla informace ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna k plánované cestě Hamáčka do Moskvy.
