Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.

Skupinu zřejmě prostřednictvím jejího lídra Orlina Ruseva řídil někdejší známý rakouský manažer společnosti Wirecard Jan Marsalek, který byl podle médií napojen na ruské tajné služby nejméně od roku 2014. Nyní se skrývá na neznámém místě, podle tisku velmi pravděpodobně v Rusku.

Soudce Hlavního trestního soudu v Londýně Nicholas Hilliard řekl, že Rusev byl zapojen do všech šesti složitých operací odhalených policií a měl zásoby falešných dokladů. Odsoudil jej na deset let a osm měsíců. Další z Bulharů Bizer Džambazov dostal deset let a dva měsíce. Oba se doznali ke špionáži a falšování dokladů.

Katrin Ivanovová, Vanja Gaberovová a Tihomir Ivančev byli usvědčeni ze špionáže pro nepřátelskou zemi. Ivanovovou nyní poslal soud za mříže na devět let a osm měsíců, Gaberovovou na šest let a osm měsíců a Ivančeva na osm let. Šestý ze skupiny, Ivan Stojanov, se ke špionáži v zájmu Ruska také přiznal, soud mu udělil trest ve výši pět let a tři týdny.

Mezi osobami, o které se skupina zajímala, byl například bulharský novinář Christo Grozev, který pracoval pro investigativní web Bellingcat a byl hlavním autorem jeho zpráv o otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury, či ruský aktivista Roman Dobrochotov, uvedla BBC.

Novináře chtěli nalákat na „volavku“

Grozeva sledovala skupina z Vídně na konferenci ve španělské Valencii, chtěla ho nalákat na „volavku“ Gaberovovou a mluvila o tom, že ho okrade a zavraždí nebo unese do Ruska.

„Když jsem se až zpětně dozvěděl, že zahraniční agenti po delší dobu sledovali můj pohyb, komunikaci a domov a sledovali mé blízké, bylo to děsivé, dezorientující a hluboce destabilizující,“ uvedl Grozev v prohlášení, které bylo přečteno před soudem.

V další operaci členové skupiny sledovali americkou leteckou základnu v Německu, kde se podle nich cvičili ukrajinští vojáci.

Rusev ukrýval množství špionážního vybavení. Policie u něj objevila špionážní kamery skryté ve slunečních brýlích, propiskách, kravatách a plyšových hračkách. Našla i rušičku wi-fi a GPS signálu, odposlouchávací zařízení a zařízení pro sledování aut.

Džambazov udržoval milostný vztah s oběma odsouzenými ženami, Ivanovovou i Gaberovovou. Obě pak před soudem tvrdily, že je podvedl a manipuloval s nimi.

Bulharskou buňku britské úřady zadržely v roce 2023, zhruba rok po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, ve které se Británie jasně postavila na podporu napadené země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...