Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.

Skupinu zřejmě prostřednictvím jejího lídra Orlina Ruseva řídil někdejší známý rakouský manažer společnosti Wirecard Jan Marsalek, který byl podle médií napojen na ruské tajné služby nejméně od roku 2014. Nyní se skrývá na neznámém místě, podle tisku velmi pravděpodobně v Rusku.

Soudce Hlavního trestního soudu v Londýně Nicholas Hilliard řekl, že Rusev byl zapojen do všech šesti složitých operací odhalených policií a měl zásoby falešných dokladů. Odsoudil jej na deset let a osm měsíců. Další z Bulharů Bizer Džambazov dostal deset let a dva měsíce. Oba se doznali ke špionáži a falšování dokladů.

Katrin Ivanovová, Vanja Gaberovová a Tihomir Ivančev byli usvědčeni ze špionáže pro nepřátelskou zemi. Ivanovovou nyní poslal soud za mříže na devět let a osm měsíců, Gaberovovou na šest let a osm měsíců a Ivančeva na osm let. Šestý ze skupiny, Ivan Stojanov, se ke špionáži v zájmu Ruska také přiznal, soud mu udělil trest ve výši pět let a tři týdny.

Mezi osobami, o které se skupina zajímala, byl například bulharský novinář Christo Grozev, který pracoval pro investigativní web Bellingcat a byl hlavním autorem jeho zpráv o otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury, či ruský aktivista Roman Dobrochotov, uvedla BBC.

Novináře chtěli nalákat na „volavku“

Grozeva sledovala skupina z Vídně na konferenci ve španělské Valencii, chtěla ho nalákat na „volavku“ Gaberovovou a mluvila o tom, že ho okrade a zavraždí nebo unese do Ruska.

„Když jsem se až zpětně dozvěděl, že zahraniční agenti po delší dobu sledovali můj pohyb, komunikaci a domov a sledovali mé blízké, bylo to děsivé, dezorientující a hluboce destabilizující,“ uvedl Grozev v prohlášení, které bylo přečteno před soudem.

V další operaci členové skupiny sledovali americkou leteckou základnu v Německu, kde se podle nich cvičili ukrajinští vojáci.

Rusev ukrýval množství špionážního vybavení. Policie u něj objevila špionážní kamery skryté ve slunečních brýlích, propiskách, kravatách a plyšových hračkách. Našla i rušičku wi-fi a GPS signálu, odposlouchávací zařízení a zařízení pro sledování aut.

Džambazov udržoval milostný vztah s oběma odsouzenými ženami, Ivanovovou i Gaberovovou. Obě pak před soudem tvrdily, že je podvedl a manipuloval s nimi.

Bulharskou buňku britské úřady zadržely v roce 2023, zhruba rok po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, ve které se Británie jasně postavila na podporu napadené země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...