Wagnerovci krvácejí u Bachmutu. Prigožin podezřívá Moskvu, že záměrně, míní analytici

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Sílící Prigožinův vliv po dílčích úspěších u Bachmutu má v očích Kremlu stinnou stránku. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je Prigožin obviňován z prosazování politických cílů, což ohrožuje wagnerovce na Ukrajině.

ISW připomíná sarkastické prohlášení šéfa wagnerovců z 11. března, že hodlá kandidovat v ukrajinských prezidentských volbách v roce 2024. Na to reagoval ruský politolog Alexej Muchin z Valdajského diskusního klubu spřízněného s Kremlem, když na svém telegramovém kanálu napsal, že ruská veřejnost začala Prigožinovo prohlášení vnímat jako oznámení o kandidatuře v ruských prezidentských volbách. Ty jsou naplánovány na stejný rok. Muchin se také rétoricky zeptal, zda Prigožin informoval ruského vůdce Vladimira Putina o svých „prezidentských ambicích“.

Muchin také poznamenal, že Prigožin je „perspektivní politik“, jenž hledá obětní beránky, kteří mohou za vysoké ztráty mezi jeho žoldnéři. Muchin dál poznamenal, že „každý ví, že ruská vláda platí za Prigožinovy vojáky a jejich munici“, a zdůraznil, že Prigožinova neschopnost uznat dostatečnou podporu ruských konvenčních sil odcizila jeho skupinu od ostatních ruských velitelů. To připustil sám Prigožin, jenž uvedl, že jeho zástupci byl odepřen přístup do ústředí ruského vojenského velení.

Dokud nebudou všichni mrtví

K sílícímu napětí mezi wagnerovci a Kremlem přispělo také další prohlášení Prigožina, ve kterém požadoval, aby ruské konvenční síly kryly jeho jednotky z boků, a že ruské síly možná budou muset odložit nechuť k Prigožinovi, aby zabránily dalším ztrátám wagnerovců v Bachmutu. Prigožin si také postěžoval, že situace v Bachmutu zůstává „těžká, velmi těžká“ a že jeho „550 pokusů“, aby wagnerovci od Moskvy obdrželi další munici, nebylo vyslyšeno.

„Klepu na všechny dveře a biju na poplach ohledně munice a posil a také potřeby krýt naše boky,“ uvedl Prigožin v prohlášení zveřejněném jeho tiskovou službou podle agentury Reuters. „Pokud budou všichni koordinovaní, bez ambicí, zmatků a záchvatů vzteku a vykonají svou práci, pak zablokujeme ozbrojené síly Ukrajiny. Pokud ne, všichni budou v háji,“ dodal.

Spojování nedostatku munice s velkými ztrátami v bojích o Bachmut následně vedly podle investigativního portálu The Insider k přerušení přímých komunikačních linek mezi Prigožinem a Kremlem.

„Neopustíme Bachmut,“ slíbil Prigožin ve svém zvukovém poselství podle BBC. „Jednoduše zemřeme ve dvojnásobném počtu, dokud nebudou všichni (wagnerovci) mrtví. A až budou wagnerovci kompletně zničeni, s největší pravděpodobností budou muset Šojgu a Gerasimov zvednout kulomety,“ dodal Prigožin v narážce na dvě hlavní postavy ruských vojenských sil, kterými jsou ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Likvidace wagnerovců, výzva Čečencům

Už před Muchinovou kritikou navíc analytici z ISW poukazovali na to, že ruské ministerstvo obrany zřejmě záměrně nasadilo wagnerovce v Bachmutu, aby narušilo Prigožinovy politické aspirace. Sám Prigožin naznačil, že Moskva úmyslně poslala wagnerovce do intenzivních krvavých bojů městské války za účelem skupinu oslabit a na druhé straně uchránit ruské konvenční síly.

Vzájemný konflikt mezi ministerstvem obrany a Prigožinem dokresluje fakt, že resort stále více omezoval vůdce wagnerovců v rekrutování trestanců a začátkem letošního roku mu to už zakázal.

V souvislosti s Prigožinovými kontroverzními výroky a jeho hrozbou pro Putinův režim by se navíc Kreml podle ISW mohl společně s ministerstvem obrany pokusit obvinit šéfa wagnerovců ze zpomaleného tempa při postupu v Bachmutu a z vysokých obětí mezi najatými žoldáky.

Zároveň v souvislosti s velkými ztrátami wagnerovců se Kreml podle ISW pravděpodobně snaží přesvědčit čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, aby se jeho jednotky přihlásily o větší slovo. V současnosti sehrávají na ukrajinském bojišti minimální roli – útočí u Bilohorivky na východě Ukrajiny, ale jinak dohlížejí na pořádek v týlu okupované části Ukrajiny.

Prigožina necitovat

Server Meduza navíc informoval o tom, že podle nezávislého deníku Vjorstka s odvoláním na zdroje z Kremlem kontrolovaných médií a ruského ministerstva obrany dostali ruští státní novináři příkaz necitovat Prigožina, pokud to není nezbytně nutné.

Analýza novinářů tohoto deníku navíc zjistila, že Kremlem kontrolované tiskové agentury RIA Novosti, TASS a Interfax skutečně přestaly v posledních týdnech citovat Prigožinovy výroky s výjimkou prohlášení přímo souvisejících s činností wagnerovců na bojišti. Podle zprávy má mít ruská administrativa také připravenou mediální očerňovací kampaň proti Prigožinovi v případě potřeby.

Navzdory pravděpodobným sporům ministerstva obrany a Prigožina ruská Státní duma schválila dodatek zákona, který rozšiřuje zákaz kritiky ruské armády i na takzvané skupiny dobrovolníků válčících na Ukrajině. To Prigožin přivítal.

Bachmut je v současné době jedním z hlavních ohnisek války na Ukrajině a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který Moskva rozpoutala před více než rokem. Objevují se zprávy o mnoha padlých či raněných na obou stranách. Ruské jednotky v uplynulých týdnech postoupily severně i jižně od města a hrozí, že v něm obklíčí ukrajinské obránce. Ukrajina nyní kontroluje západní část města, zatímco východní je již v držení ruských sil.

Wagnerova armáda je ruská žoldnéřská organizace působící kromě Ukrajiny i v Sýrii, Iráku a několika zemích afrického kontinentu. Zakladatelem této skupiny je podle údajů Evropské unie bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin přezdívaný po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi.

Prigožin je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU. Jeho skupina, kterou řada států považuje za teroristickou organizaci, najímala žoldnéře pro boje na Ukrajině v ruských věznicích, nedávno otevřela rekrutační střediska napříč Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 20 mminutami

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...