Wagnerovci krvácejí u Bachmutu. Prigožin podezřívá Moskvu, že záměrně, míní analytici

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Sílící Prigožinův vliv po dílčích úspěších u Bachmutu má v očích Kremlu stinnou stránku. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je Prigožin obviňován z prosazování politických cílů, což ohrožuje wagnerovce na Ukrajině.

ISW připomíná sarkastické prohlášení šéfa wagnerovců z 11. března, že hodlá kandidovat v ukrajinských prezidentských volbách v roce 2024. Na to reagoval ruský politolog Alexej Muchin z Valdajského diskusního klubu spřízněného s Kremlem, když na svém telegramovém kanálu napsal, že ruská veřejnost začala Prigožinovo prohlášení vnímat jako oznámení o kandidatuře v ruských prezidentských volbách. Ty jsou naplánovány na stejný rok. Muchin se také rétoricky zeptal, zda Prigožin informoval ruského vůdce Vladimira Putina o svých „prezidentských ambicích“.

Muchin také poznamenal, že Prigožin je „perspektivní politik“, jenž hledá obětní beránky, kteří mohou za vysoké ztráty mezi jeho žoldnéři. Muchin dál poznamenal, že „každý ví, že ruská vláda platí za Prigožinovy vojáky a jejich munici“, a zdůraznil, že Prigožinova neschopnost uznat dostatečnou podporu ruských konvenčních sil odcizila jeho skupinu od ostatních ruských velitelů. To připustil sám Prigožin, jenž uvedl, že jeho zástupci byl odepřen přístup do ústředí ruského vojenského velení.

Dokud nebudou všichni mrtví

K sílícímu napětí mezi wagnerovci a Kremlem přispělo také další prohlášení Prigožina, ve kterém požadoval, aby ruské konvenční síly kryly jeho jednotky z boků, a že ruské síly možná budou muset odložit nechuť k Prigožinovi, aby zabránily dalším ztrátám wagnerovců v Bachmutu. Prigožin si také postěžoval, že situace v Bachmutu zůstává „těžká, velmi těžká“ a že jeho „550 pokusů“, aby wagnerovci od Moskvy obdrželi další munici, nebylo vyslyšeno.

„Klepu na všechny dveře a biju na poplach ohledně munice a posil a také potřeby krýt naše boky,“ uvedl Prigožin v prohlášení zveřejněném jeho tiskovou službou podle agentury Reuters. „Pokud budou všichni koordinovaní, bez ambicí, zmatků a záchvatů vzteku a vykonají svou práci, pak zablokujeme ozbrojené síly Ukrajiny. Pokud ne, všichni budou v háji,“ dodal.

Spojování nedostatku munice s velkými ztrátami v bojích o Bachmut následně vedly podle investigativního portálu The Insider k přerušení přímých komunikačních linek mezi Prigožinem a Kremlem.

„Neopustíme Bachmut,“ slíbil Prigožin ve svém zvukovém poselství podle BBC. „Jednoduše zemřeme ve dvojnásobném počtu, dokud nebudou všichni (wagnerovci) mrtví. A až budou wagnerovci kompletně zničeni, s největší pravděpodobností budou muset Šojgu a Gerasimov zvednout kulomety,“ dodal Prigožin v narážce na dvě hlavní postavy ruských vojenských sil, kterými jsou ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Likvidace wagnerovců, výzva Čečencům

Už před Muchinovou kritikou navíc analytici z ISW poukazovali na to, že ruské ministerstvo obrany zřejmě záměrně nasadilo wagnerovce v Bachmutu, aby narušilo Prigožinovy politické aspirace. Sám Prigožin naznačil, že Moskva úmyslně poslala wagnerovce do intenzivních krvavých bojů městské války za účelem skupinu oslabit a na druhé straně uchránit ruské konvenční síly.

Vzájemný konflikt mezi ministerstvem obrany a Prigožinem dokresluje fakt, že resort stále více omezoval vůdce wagnerovců v rekrutování trestanců a začátkem letošního roku mu to už zakázal.

V souvislosti s Prigožinovými kontroverzními výroky a jeho hrozbou pro Putinův režim by se navíc Kreml podle ISW mohl společně s ministerstvem obrany pokusit obvinit šéfa wagnerovců ze zpomaleného tempa při postupu v Bachmutu a z vysokých obětí mezi najatými žoldáky.

Zároveň v souvislosti s velkými ztrátami wagnerovců se Kreml podle ISW pravděpodobně snaží přesvědčit čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, aby se jeho jednotky přihlásily o větší slovo. V současnosti sehrávají na ukrajinském bojišti minimální roli – útočí u Bilohorivky na východě Ukrajiny, ale jinak dohlížejí na pořádek v týlu okupované části Ukrajiny.

Prigožina necitovat

Server Meduza navíc informoval o tom, že podle nezávislého deníku Vjorstka s odvoláním na zdroje z Kremlem kontrolovaných médií a ruského ministerstva obrany dostali ruští státní novináři příkaz necitovat Prigožina, pokud to není nezbytně nutné.

Analýza novinářů tohoto deníku navíc zjistila, že Kremlem kontrolované tiskové agentury RIA Novosti, TASS a Interfax skutečně přestaly v posledních týdnech citovat Prigožinovy výroky s výjimkou prohlášení přímo souvisejících s činností wagnerovců na bojišti. Podle zprávy má mít ruská administrativa také připravenou mediální očerňovací kampaň proti Prigožinovi v případě potřeby.

Navzdory pravděpodobným sporům ministerstva obrany a Prigožina ruská Státní duma schválila dodatek zákona, který rozšiřuje zákaz kritiky ruské armády i na takzvané skupiny dobrovolníků válčících na Ukrajině. To Prigožin přivítal.

Bachmut je v současné době jedním z hlavních ohnisek války na Ukrajině a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který Moskva rozpoutala před více než rokem. Objevují se zprávy o mnoha padlých či raněných na obou stranách. Ruské jednotky v uplynulých týdnech postoupily severně i jižně od města a hrozí, že v něm obklíčí ukrajinské obránce. Ukrajina nyní kontroluje západní část města, zatímco východní je již v držení ruských sil.

Wagnerova armáda je ruská žoldnéřská organizace působící kromě Ukrajiny i v Sýrii, Iráku a několika zemích afrického kontinentu. Zakladatelem této skupiny je podle údajů Evropské unie bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin přezdívaný po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi.

Prigožin je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU. Jeho skupina, kterou řada států považuje za teroristickou organizaci, najímala žoldnéře pro boje na Ukrajině v ruských věznicích, nedávno otevřela rekrutační střediska napříč Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
16:48Aktualizovánopřed 10 mminutami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 40 mminutami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 2 hhodinami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 2 hhodinami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 5 hhodinami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled