Ukrajinci podnikli protiútoky u Bachmutu. Nejhorší scénář, prohlásil Prigožin

3 minuty
Události ČT: Chystaná ukrajinská protiofenziva
Zdroj: ČT

Ukrajinská armáda v posledních dnech provedla u Bachmutu několik úspěšných protiútoků a o něco málo postoupila, informuje v hodnocení situace na frontě americký Institut pro studium války (ISW). O dílčím postupu hovořilo už ve středu i ukrajinské velení. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin posléze sdělil, že z ruského pohledu se situace na křídlech fronty u Bachmutu vyvíjí podle „nejhoršího možného scénáře“ a že ruské síly přicházejí o dříve dobyté území.

Podle ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky za poslední den opět pokusily postoupit na různých místech východní fronty - zejména u Marjinky, právě u Bachmutu či Lymanu a Avdijivky. „Odrazili jsme 39 nepřátelských útoků. Nejdivočejší bitvy pokračují o Bachmut a Marjinku,“ oznámil ve svodce generální štáb.

Ukrajinci patrně zatlačili ruské jednotky a dosáhli menšího postupu severně od obce Chromove na předměstí Bachmutu a severozápadně od Bile Hory, která leží asi 14 kilometrů od dobývaného města. Podle ISW to vyplývá ze záběrů, které se podařilo zeměpisně určit.

Armáda okupované země také ve středu hovořila o tom, že u Bachmutu porazila ruskou šestou a osmou rotu 72. samostatné motostřelecké brigády a postoupila o 2,6 kilometru podél tříkilometrového úseku frontové linie. ISW píše, že vizuálně tyto postupy zatím nezaznamenala. Její analytici už dříve vyhodnotili, že zprávy o ukrajinském postupu na frontě v Doněcké oblasti jsou zřejmě výsledkem zatím pouze omezených a místně oddělených protiútoků.

Ruské ministerstvo obrany popřelo zprávy, že ukrajinské jednotky na více místech prorazily frontovou linii, a ujistilo, že situaci má pod kontrolou.

Syrskyj: Někteří okupanti opustili pozice

O zisku kilometrů u Bachmutu informoval ve středu také velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. V jakém časovém horizontu se podle něj ruský ústup odehrál, ale nepřiblížil.

Úspěšné vedení obranné operace podle Syrského vyčerpalo oddíly ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která v Bachmutu i nadále zůstává hlavní silou nepřítele. Wagnerovce musely proto na některých úsecích nahradit hůře připravené jednotky pravidelné ruské armády. „Ty v některých případech ale opustily pozice,“ tvrdí Syrskyj, což potvrdil i Prigožin.

Ruská armáda se podle ISW nadále potýká s operačními problémy. „Problémy s nasazením různých vyčerpaných jednotek u Bachmutu spolu se zjevnými selháními ze strany velení podle všeho brání ruským silám v oblasti vést řádné obranné operace,“ domnívají se analytici.

Problémy ruských sil u Bachmutu uznal i Prigožin. „Území, která se dobývala mnoho měsíců za cenu krve a životů našich bojových druhů, dnes bez boje opouštějí ti, co mají držet naše křídla,“ prohlásil Prigožin podle agentury Reuters v audionahrávсe zveřejněné na sociální síti Telegram. Už dříve přitom obvinil vojáky ruské armády, že u Bachmutu utíkají.

Analytici se podle Reuters domnívají, že se Prigožin hlasitou kritikou ruského armádního vedení snaží odvrátit od svých žoldnéřů obvinění z nedostatečně rychlého postupu.

Šéf wagnerovců zároveň tvrdí, že jeho útočné oddíly postupují v Bachmutu směrem na západ a že od západní hranice města je dělí „pouhých 625 metrů“. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že jeho jednotky pokračují za podpory výsadkářů v ofenzivě na západě Bachmutu.

Zelenskyj: K protiofenzivě potřebujeme více času

K situaci na frontě se vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž konstatoval, že Ukrajina potřebuje k zahájení protiofenzivy více času. „S tím (co už máme) můžeme jít do akce. A myslím, že bychom byli úspěšní. Ale přišli bychom o spoustu vojáků, což je nepřijatelné,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru se skupinou médií včetně BBC.

„Psychicky jsme na to připraveni,“ dodal ukrajinský prezident, podle kterého však armádě stále chybí „některé věci“ včetně obrněné techniky. Ukrajina nyní čeká například na slíbené tanky německé výroby Leopard – část z nich už dostala. 

Dostala už také několik střel s plochou dráhou letu Storm Shadow od Velké Británie. Informace serveru CNN totiž ve čtvrtek potvrdil britský ministr obrany Ben Wallace. Střely mají dosah přes 250 kilometrů, a doletí tak z Ukrajiny i hluboko do Ruska. Londýn ale podle jednoho ze zdrojů Ukrajina ujistila, že zbraně využije jen na svém svrchovaném území.  

„Dlouho očekávaný protiútok by mohl hrát rozhodující roli a překreslit stagnující frontové linie,“ napsal server BBC.

Šéf wagnerovců Prigožin v reakci na Zelenského vyjádření o odkladu protiofenzivy podle Reuters prohlásil, že jde o lest. Zopakoval, že útok je už v plném proudu. 

Kyjev krotí očekávání

Kdy a kde Ukrajina zahájí protiofenzivu, je zatím tajemstvím, jež Kyjev i kvůli úspěchu takové operace přísně střeží. Ruské síly mezitím podle BBC posilují svou obranu podél fronty, která se táhne v délce 1450 kilometrů od východní Luhanské a Doněcké oblasti až po Záporožskou a Chersonskou oblast na jihu okupované země.

Ukrajinské úřady se v posledních týdnech opakovaně snaží zmírnit očekávání spojená s protiofenzivou. Nejmenovaný vysoce postavený úředník ukrajinské vlády BBC řekl, že by protiútok neměl být považován za „stříbrnou kulku“, tedy spolehlivé řešení současné situace ve více než rok trvající válce. Zelenskyj nicméně postupu ukrajinské armády věří.

Jakýkoliv výsledek, který by Západ vnímal jako selhání, by pro Kyjev mohl znamenat ztrátu důvěry a snížení vojenské podpory a zvýšení tlaku na dosažení dohody s Ruskem, píše BBC.

Téměř pětina Ukrajiny je pod kontrolou Ruska, ústupky by se proto mohly týkat i ukrajinského území, což Kyjev opakovaně a důrazně odmítá. „Nemohou Ukrajinu nutit, aby se vzdala svého území. Proč by měla kterákoliv země na světě dát Putinovi své území?“ uvedl ve zmíněném rozhovoru Zelenskyj.

Západ v reakci na invazi zavedl vůči Moskvě řadu sankcí, jež mají podle Zelenského dopad na ruský obranný průmysl, například co se týče zásob raket a dělostřelecké munice. „Stále toho mají ve skladech hodně, ale (…) zaznamenali jsme, že se v některých oblastech snížilo každodenní ostřelování,“ upozornil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident rovněž znovu odmítl obvinění Ruska z útoku dronů na Kreml z minulého týdne. Moskva mimo jiné oznámila, že k útoku Kyjev nabádaly Spojené státy. Podle Zelenského však útok jako operaci pod falešnou vlajkou zinscenovalo samo Rusko, které se tím snaží získat další záminky k útokům na Ukrajinu.

„Neustále hledají nějaká ospravedlnění a říkají: ‚Vy nám děláte tohle, tak my vám uděláme tohle‘,“ dodal Zelenskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 44 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...