Ruský ministr obrany Sergej Šojgu jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, napsal ruskojazyčný server BBC. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní podle BBC stal Gerasimovým zástupcem.
Ruské síly na Ukrajině nově povede náčelník generálního štábu Gerasimov
„Náčelník generálního štábu, armádní generál Valerij Gerasimov, byl jmenován velitelem Sjednocené skupiny vojsk (sil),“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Gerasimov podle něj povede vojska v oblasti „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. Cílem změn je podle ministerstva zvýšit efektivitu řízení vojenských operací.
Kromě Surovikina, který působí i jako velitel ruských vzdušných a kosmických sil, se Gerasimovými zástupci stali velitel pozemních vojsk Oleg Saljukov a zástupce náčelníka generálního štábu Alexej Kim.
Šojgu jmenoval Surovikina, tehdejšího velitele Jižního vojenského okruhu, na pozici velitele ruských jednotek na Ukrajině teprve loni v říjnu. Ruská armáda v té době čelila na Ukrajině řadě dílčích porážek a související kritice svých operací, která zaznívala i od podporovatelů Kremlu.
Ruské síly nyní tvrdě bojují s ukrajinskými jednotkami u východoukrajinského Bachmutu a přilehlého Soledaru. Podle ukrajinských představitelů jde o jedny z nejtvrdších bojů od začátku války.
8 minut
Šedivý: Surovikin je kvalitnější velitel než Gerasimov
Šedivý: Absolutně neobvyklý krok
Podle armádního generála ve výslužbě a bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je jmenování Gerasimova velitelem operací na Ukrajině absolutně neobvyklé.
„Náčelník generálního štábu není od toho, aby vedl nějaké vojenské operace přímo na bojišti, náčelník generálního štábu je nejvyšší osoba, která odpovídá za strategická rozhodnutí,“ podotkl Šedivý. „Pravděpodobně to ukazuje na to, že Rusové skutečně mají velké problémy, především ve velitelském sboru.“
Sedmašedesátiletý generál Gerasimov je náčelníkem generálního štábu od listopadu 2012, kdy se funkce ministra obrany ujal Šojgu. Předtím byl Gerasimov dva roky zástupcem náčelníka generálního štábu.
Rodák z tatarské Kazaně a absolvent několika vojenských akademií slouží v armádě od roku 1976. Během své kariéry působil v Polsku, velel praporu na Dálném východě, sloužil v Pobaltí a za druhé rusko-čečenské války byl například velitelem 58. armády Severokavkazského vojenského okruhu.
Společně s ruským vůdcem Vladimirem Putinem a ministrem obrany Šojguem podle západních vojenských expertů tvoří Gerasimov trojici, která rozhodovala o ruské invazi na Ukrajinu. Loni se v tisku objevily zprávy, že byl zraněn při návštěvě frontové linie v Donbasu. Moskva tuto informaci nepotvrdila.
Nového velitele mají i ruské pozemní síly
Rusko vyměnilo také náčelníka hlavního štábu pozemních sil, podle ruských médií se jím stal generálplukovník Alexandr Lapin. Kreml zatím jeho povýšení nepotvrdil ani nevyvrátil, ruští vojenští komentátoři ale jeho jmenování berou jako hotovou věc, uvádí Institut pro studium války (ISW).
Lapin býval velitelem ruského Centrálního vojenského okruhu a podílel se rovněž na současné invazi na Ukrajinu, kde velel armádní skupině Střed.
Její jednotky nejprve dosáhly předměstí Kyjeva, po ústupu od hlavního města byly přesunuty ze severní Ukrajiny na východ země. Skupina tam dobyla město Lyman v Doněcké oblasti, které ukrajinská armáda později osvobodila, a mimo jiné také Severodoněck a Lysyčansk v Luhanské oblasti. Jakmile Lapinovy síly získaly kontrolu nad téměř celou Luhanskou oblastí, Vladimir Putin generálplukovníkovi udělil vyznamenání Hrdina Ruska, připomněl web Meduza.
Sám Lapin pak vyznamenal „za odvahu a hrdinství“ svého syna, velitele tankového pluku, jenž velel neúspěšným útokům na severoukrajinská oblastní města Sumy a Černihiv. V ruské armádní televizi Zvezda se záběry z udělování vyznamenání objevily v den, kdy ruská invazní armáda ohlásila ústup od Černihivu a Kyjeva, kde utrpěla značné ztráty.
Podle webu Meduza spadaly pod Lapinovo velení i jednotky, jejichž příslušníci jsou podezřelí z vražd, mučení či znásilňování civilistů ve vesnicích Bohdanivka či Peremoga. Jeden z mobilizovaných Rusů, kteří byli nasazeni u Svatove v Luhanské oblasti, také podal oficiální stížnost, v níž popisuje situaci, kdy se jeho skupina rozhodla vzhledem ke špatnému vývoji a absenci velení stáhnout pro nové rozkazy. Lapin pak podle něj nutil velitele skupiny, kterému přiložil pistoli k hlavě, k návratu na frontu.
Meduza také upozornila na Lapinovu stopu v případu sestřelení civilního letu MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Lapin od roku 2012 do 8. července 2014 velel 53. protiletadlové raketové brigádě ruských ozbrojených sil, z jejíž základny v Kursku pocházela podle mezinárodních vyšetřovatelů raketa Buk, která letadlo sestřelila. Stroj se zřítil 17. července, střela ale opustila Kursk už na konci června, tedy v době, kdy brigáda spadala pod Lapinovo velení.
Kritika za ústup na východě
Loni na podzim se Lapinovo jméno přestalo objevovat ve vojenských zprávách o současné ruské invazi a do popředí se dostal nový velitel ruských sil na Ukrajině Sergej Surovikin, píše BBC. Podle ní se Lapin stal terčem kritiky hlavních stoupenců Putinovy války – čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, jehož jednotky se do bojů na Ukrajině také zapojily, a šéfa ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, miliardáře Jevgenije Prigožina.
Ti ho společně s některými ruskými proválečnými bloggery vinili z neúspěchu ruské armády na bojišti, zejména kvůli ústupu z Lymanu. Kritika se na jeho hlavu snesla rovněž za porážky Rusů u Izjumu, Balaklije a kvůli ústupu invazních vojsk z Charkovské oblasti pod tlakem ukrajinské protiofenzivy.
Právě po ztrátě většiny Charkovské oblasti a stažení z Lymanu Kreml údajně odstranil Lapina jak z velení armádní skupiny Střed na Ukrajině, tak z čela ruského Centrálního vojenského okruhu, píše ISW.
ISW: Lapinem se snaží Kreml vyvážit Kadyrova a Prigožina
Právě kritika ze strany proválečných bloggerů posloužila jako katalyzátor roztržky mezi ministerstvem obrany a konvenčními ruskými silami na jedné straně a čečenským vůdcem Kadyrovem a šéfem žoldáků Prigožinem na druhé straně, uvádí rovněž ISW.
Podle ISW může být jemnování Lapina reakcí ruského vojenského vedení na vliv Kadyrova a Prigožina, kteří mají každý „vlastní armádu“ a politicky těží z úspěchů, kterých tyto ozbrojené skupiny na Ukrajině dosáhly. V souvislosti s tím také vzrostl mezi proválečnými hlasy význam kritiků armády a ministerstva obrany. Jmenování Lapina tak může být pokusem vliv Kadyrova a Prigožina vyvážit.
I podle politického analytika Abbase Galljamova, jenž dříve pracoval pro Kreml, má Lapinův návrat důležitý politický podtext. „Putin demonstrativně ignoroval mínění nesystémových hráčů, jako jsou Prigožin a Kadyrov, a postavil se na stranu oficiality,“ uvedl Galljamov na Telegramu a poznamenal, že na podzim šéf Kremlu jednal opačně a naději zřejmě vkládal spíše do Prigožinových lidí. „Teď je přesvědčen, že armáda není tak špatná a (Prigožin) vůbec není tak dobrý,“ napsal podle BBC.
Smíšené reakce
Povýšení Lapina vyvolalo podle agentury Reuters mezi vlivnými ruskými vojenskými bloggery, kteří se nezdráhají kritizovat vojenské kroky Moskvy na Ukrajině, smíšené reakce.
Bývalý velitel Moskvou koordinovaných sil v Donbasu Igor Girkin, známý též jako Strelkov, zpochybnil Lapinovy velitelské schopnosti a obvinil ho z ruských porážek u Charkova. Jiný významný válečný blogger Vladlen Tatarskij naopak uvedl, že se Strelkov mýlí, když Lapina z tamních neúspěchů obviňuje.
Také ISW napsal, že mezi bloggery není konsenzus ohledně toho, kdo je zodpovědný za ztrátu Lymanu. Někteří podle institutu píší, že neúspěch jde na vrub generála Romana Berdnikova a že Lapin stabilizoval frontu po kolapsu ruských operací v Charkovské oblasti. Naopak wagnerovcům blízká skupina na sociální sítí Telegram tvrdí, že Lapin může kromě Lymanu i za katastrofální přechod řeky Bilohorivka v Luhanské oblasti.
Vlivný blogger Tatarskij rovněž míní, že Lapinův nový post je „zbytečný“ a že bude dublovat funkci generálního štábu. ISW konstatoval, že přestože jsou Lapinovy konkrétní povinnosti nejasné, je nepravděpodobné, že by přímo velel vojákům na Ukrajině.
