O vyslání protiletadlového raketového systému BUK na východ Ukrajiny rozhodl šéf ruské obrany Sergej Šojgu a prezident Vladimir Putin. V souvislosti s vyšetřováním tragédie MH17 to uvedla ve své zprávě skupina investigativních novinářů Bellingcat, která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tragédie si vyžádala životy všech 298 lidí na palubě.
Investigativci ke zkáze MH17: Přesun systému BUK na Ukrajinu nařídil Putin
6 minut
Horizont: Další zpráva k letu MH17
Investigativní britský server Bellingcat zveřejnil první část své vyšetřovací zprávy počátkem ledna. Uvedl v ní, že malajsijský boeing sestřelila protiletadlová raketa BUK, která k východoukrajinskému městu Snižne dorazila z Doněcku – hlavní bašty proruských separatistů.
Tam prý byla převezena v červnu od 53. protiletadlové raketové brigády, dislokované nedaleko Kurska v centrálním Rusku. Novinářům se po roce intenzivní práce podařilo zmapovat strukturu tohoto praporu díky sociálním sítím. Porovnávali tisíce snímků a videí.
Lidé si na různých místech v různých chvílích pořizují fotky, takže pomocí nich můžete zrekonstruovat, co se na místě opravdu dělo… Dokázali jsme sestavit jednotku – kdo do ní patřil, kdo velel jednotkám obsluhujícím systémy BUK.
Brigádu tvoří asi 200 vojáků, jméno bezprostředního viníka katastrofy se ale autorům zprávy nepodařilo zjistit. Asi dvacet ruských vojáků by podle novinářů mělo vědět, kdo vypálil raketu, jelikož raketový systém obsluhovali.
Rusko zprávě věnovalo minimální pozornost. „V ruských sdělovacích prostředcích se tato zpráva neobjevila na nějakém větším prostoru. Vyjádřilo se pouze ruské ministerstvo obrany, které už dlouhodobě hovoří o tom, že zprávy Bellingcatu jsou bezobsažné, že jde víceméně o novinářskou kachnu,“ dodává zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Zjištění žurnalistů bylo předáno nizozemské prokuratuře, která příčiny katastrofy vyšetřuje. S výsledky má veřejnost seznámit do poloviny letošního roku. Nizozemští vyšetřovatelé už v říjnu oznámili, že malajsijský boeing sestřelila loni raketa BUK odpálená z východní části země. Zasáhla přední část letadla, které se následně ještě ve vzduchu rozlomilo.
Vrak malajsijského boeingu sestavený z trosek stroje
Separatisté i Moskva vinu opakovaně odmítají. Ruské úřady označily závěry vyšetřování za „nepřesné“ a „nepodložené“.
Ruská zbrojovka Almaz-Antej, která vyrábí rakety BUK, zveřejnila několik hodin před nizozemskými vyšetřovateli svou vlastní analýzu. Podle ní zasáhla malajsijský boeing raketa vystřelená z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Inkriminovaný typ rakety se prý už nevyrábí, Rusové i Ukrajinci jím ale stále disponují.
KAUZA MH17: FAKTA, VYŠETŘOVÁNÍ, ZÁVĚRY
Boeing 777 společnosti Malaysian Airlines mířil 17. července 2014 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Nizozemci náhle ztratili s letounem kontakt 50 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Trosky se našly u východoukrajinské vesnice Hrabove, v pásmu ovládaném povstalci. Separatisté předali vyšetřovatelům neporušené černé skříňky, ale sběr důkazů a trosek dlouho komplikovaly boje mezi rebely a ukrajinskou armádou.
Pozůstatky pasažérů musely být vyzvedávány postupně až do listopadu 2014. Na místo neštěstí dorazili jako první pozorovatelé OBSE, jejich pohyb ovšem omezovali separatisté. Později se přidalo přes 130 expertů malajsijského týmu.
Mezinárodní vyšetřování ale posléze převzaly nizozemské orgány. Co stálo za pádem stroje, nezávislé na Nizozemcích zkoumali také ruští experti. S vlastními závěry přišla dokonce jedna ruská zbrojovka. Na vlastní pěst se příčinami nehody zabývala také řada novinářů, nezávislých vyšetřovatelů nebo německá rozvědka.
Pád malajsijského letadla
Předběžná zpráva: Pád boeingu způsobily „vnější objekty“
Začátkem září 2014 zveřejnil Nizozemský bezpečnostní úřad předběžnou zprávu vyšetřovatelů o třiceti stranách. V ní se píše, že boeing se nad Ukrajinou rozlomil ve vzduchu v důsledku poškození „vnějšími objekty“. Nenašly se žádné důkazy, že by pád stroje způsobila technická porucha nebo jednání posádky.
O údajném sestřelení stroje se ve zprávě nemluvilo, stejně jako o viníkovi. Že letadlo bylo s „nejvyšší pravděpodobností“ sestřeleno, prohlásil pár dnů po zveřejnění zprávy šéf nizozemské prokuratury Fred Westerbeke. Podle zdrojů CNN, které tehdy viděly návrh závěrečné zprávy, vyšetřovatelé dospěli k závěru, že za tragédií stáli povstalci. Nizozemci to ale odmítli komentovat.
Mezinárodní tým vyšetřovatelů se v březnu obrátil na případné svědky prostřednictvím videa, jež shrnuje údajnou cestu raketového systému BUK na korbě tahače značky Volvo východní Ukrajinou.
Z Doněcku byl BUK údajně transportován do Snižne, kde měl být v den sestřelení letadla okolo poledne vyložen z tahače a dále měl pokračovat sám po vlastní ose. Další den ráno byl spatřen v Luhansku, opět naložený na kamionu značky Volvo. Ráno měl podle zachyceného rozhovoru separatistů překročit ukrajinsko-ruskou hranici.
Původní ruská verze - Stroj sestřelil ukrajinský pilot
Proruští rebelové a Moskva tvrdili, že s tragédií nemají nic společného, a svalovali vinu na ukrajinskou stranu. Ruský prezident Vladimir Putin si krátce před ročním výročím pádu MH17 postěžoval na mediální úniky, které doprovázejí vyšetřování.
Podle původní ruské teorie měla dopravní letoun zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu. Ukrajinský bitevník Su-25 s pilotem Vološynem se prý na základnu vrátil bez raket a kolegům řekl, že cíl se „ocitl v nesprávnou dobu na nesprávném místě“.
3 minuty
Animace zásahu rakety do malajsijského boeingu
Závěrečná zpráva: Za pádem byla raketa Buk vystřelená z východu Ukrajiny
Rozuzlení – i když stále jen částečné - přišlo loni v říjnu. Závěrečná zpráva potvrdila, že za pádem MH17 byla skutečně raketa Buk, odpálená z východní části země. Dokument obsahoval také další podrobnosti incidentu (raketa zasáhla přední část letadla, které se následně ještě ve vzduchu rozlomilo), nedal ale jasnou odpověď na to nejdůležitější: kdo raketu vypálil.
Nesoulad ovšem panoval také v určení přesnější lokality, odkud byla raketa vystřelena. „Naše výpočty ukazují, že střela byla odpálena z území o rozloze 320 kilometrů čtverečních na východě Ukrajiny. Na základě těchto dat si Ukrajina a Rusko provedly vlastní simulace,“ poznamenal nizozemský vyšetřovatel. Nakonec i ukrajinská a ruská studie ukázaly na podobné místo odpalu střely – toho času v držení separatistů.
