Americký prezident Joe Biden oznámil dodatečnou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal poslance amerického Kongresu o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou či alespoň o dodávku protileteckých systémů. Biden také v projevu nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, Kreml to označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že operace ruské armády na Ukrajině byla jedinou možností, jak zajistit ruskou bezpečnost, a postupuje podle plánu. Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality.
Biden nazval Putina válečným zločincem. Podle Kremlu je to nepřijatelné a neodpustitelné
Brífink amerického prezidenta Bidena o pomoci USA Ukrajině (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Prezident Spojených států Joe Biden ve středu nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem. Učinil tak veřejně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Americká administrativa se dosud podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině.
„Prezident mluvil od srdce a vycházel z toho, co jste viděli v televizi, tedy barbarské činy brutálního diktátora,“ prohlásila krátce po Bidenově poznámce mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že ministerstvo zahraničí USA nadále vyšetřuje, zda lze počínání ruských vojsk na Ukrajině kvalifikovat jako válečné zločiny.
Západní země i ukrajinské úřady obviňují Rusko z toho, že zejména v ukrajinských městech cíleně míří na civilní cíle a způsobují tak úmrtí stovek lidí nezapojených do bojů včetně mnoha dětí. Pobouření vyvolal například letecký útok na porodnici v Mariupolu nebo útok na Záporožskou jadernou elektrárnu. Ve středu ukrajinští činitelé informovali, že Rusko bombardovalo budovu divadla v Mariupolu, kde se skrývaly stovky lidí před nálety.
Moskva od začátku popírá, že by mířila na civilní cíle a tvrdí, že provádí přesně mířené útoky jen na vojenskou infrastrukturu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil Bidenovy poznámky za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.
Biden také ve středu podepsal ve středu dodávky další vojenské pomoci pro Ukrajinu. Obsahovat má například protitankové střely Javelin, protiletadlové střely Stinger či značné množství moderních dronů. Počítá se i s ručními zbraněmi a municí. Spolu s nedávnou dodávkou už tak hodnota vojenské pomoci za jeden týden přesáhne jednu miliardu dolarů. Američané poskytnou i další humanitární pomoc Ukrajincům, vodu, potraviny.
Zelenského žádal v Kongresu USA o bezletovou zónu, či protiletecké systémy
Ukrajinský prezident volal po další obranné pomoci své zemi i dalších protiruských sankcích, když z Kyjeva prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům amerického Kongresu. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, nebo alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy. Také vyzval k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali.
„Vyzývám vás, abyste udělali víc,“ řekl ukrajinský prezident. To, co nyní zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001. Zákonodárcům také pustil video, zachycující ruskou invazi na Ukrajinu, včetně ostřelování budov, zničených ulic a zraněných či zabitých lidí. A to v kontrastu s tím, jak vypadal život na Ukrajině před invazí.
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského v Kongresu USA (zdroj: ČT24)
Zelenskyj svým středečním projevem pokračoval v sérii virtuálních vystoupení před zahraničními lídry poté, co se stejným způsobem spojil s britským či kanadským parlamentem.
Vyhlásit bezletovou zónu nad Ukrajinou už dříve několikrát odmítly Spojené státy i Evropská unie i všechny státy NATO. Její vyhlášení by totiž znamenalo příjmout odpovědnost za její fungování. To by mohlo vést k přímému vojenskému střetu s Ruskem, kterému se západní představitelé snaží vyhnout. Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl počátkem března předseda Evropské rady Charles Michel.
Miřejovský: Amerika je jednotná v pomoci Ukrajině
Američtí zákonodárci mluvili po vyslechnutí projevu Zelenského zcela výjimečně jedním hlasem, řekl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. „Zaznívala obrovská podpora Ukrajiny i názory, že požadavky Ukrajinců musí USA co nejdříve vyřešit.“
Zpravodaj připomněl, že projevy zahraničních státníků před poslanci Kongresu jsou výjimečnou záležitostí.
Amerika chce být v celé záležitosti mnohem aktivnější, dodal Miřejovský. Zmínil tak obecnou podporu Ameriky vůči Ukrajině. Na domácí politické scéně je však ukrajinská karta využívána k soubojům mezi demokraty a republikány. Republikáni obviňují amerického prezidenta Joea Bidena a potažmo celou Demokratickou stranu, že Ukrajině pomáhají málo, že mají dělat daleko víc a daleko rychleji.
K tomu zpravodaj dodal příhodu z doby, kdy byla u moci Republikánská strana s prezidentem Donaldem Trumpem. V roce 2019 si Trump a Zelenskyj telefonovali a Trump žádal kompromitující materiál na syna Bidena. „Trump tehdy zdržoval pomoc Ukrajině za přibližně 400 milionů dolarů,“ řekl Miřejovský.
Vojenská operace jde podle plánu a sankce škodí celému světu, řekl Putin
Sankce uvalené Západem na Rusko způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil ve středu podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i v USA kvůli růstu cen za pohonné hmoty nebo potraviny.
Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin řekl, že „speciální vojenská operace“ ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska. Zopakoval dřívější tvrzení Kremlu, že operace postupuje přesně podle plánu.
Šéf Kremlu zároveň ujistil, že Rusko má k dispozici zdroje, aby mohlo dostát svým dlouhodobým сílům. „Naše ekonomika, státní rozpočet, soukromý byznys má k dispozici všechny prostředky, abychom mohli dostát dlouhodobým cílům,“ ujistil šéf Kremlu. Příjmová strana rozpočtu je dostatečná a dodatečné emise peněz nejsou na pořadu dne, ubezpečil Putin.
Podotkl, že Rusko se se současnou „zkouškou důstojně vypořádá, jak tomu bylo i tisícileté historii země“. Připustil, že „strukturní změny ruské ekonomiky“ povedou k růstu inflace a nezaměstnanosti. Hlavním úkolem ruského vedení je tak tato rizika minimalizovat, prohlásil Putin a slíbil například zvýšení životního minima i vyšší platy pracovníků ve státní sféře. Exportéry vyzval, aby dodávali více zboží na domácí trh. Dodal, že zapotřebí je zajistit například dostupnost léků.
Ukrajina odmítá model švédské či rakouské neutrality
Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality, oznámila ve středu podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. O možnosti demilitarizace, která by zahrnovala zachování vlastní armády, ale odmítnutí cizích vojenských základen, ve středu hovořili mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a hlavní vyjednavač Moskvy v rozhovorech s Kyjevem Vladimir Medinskij, napsala ruskojazyčná verze BBC.
„Je to varianta, kterou v současnosti skutečně projednáváme a kterou vnímáme jako určitý kompromis,“ řekl Peskov na ranním tiskovém brífinku. S nabídkou demilitarizace po vzoru Švédska či Rakouska podle Medinského přišel Kyjev, ten však takový návrh odmítá.
„Ukrajina je nyní ve stavu přímé války s Ruskem. Ten model proto může být jenom ukrajinský,“ uvedl jeden z ukrajinských vyjednavačů Mychajlo Podoljak v prohlášení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Upřesnil, že Ukrajina chce od Ruska „absolutní bezpečnostní záruky“.
Rakousko v roce 1955 vyhlásilo trvalou neutralitu a odmítlo se stát součástí vojenských bloků a politiky neutrality se drží i Švédsko. Ani jeden ze států není členem NATO.
Mimořádné jednání ministrů obrany zemí NATO (zdroj: ČT24)
K bezletové zóně nad Ukrajinou se NATO staví odmítavě
Především o dlouhodobém posílení východního křídla Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a o další pomoci Kyjevu jednali v Bruselu ministři obrany aliančních zemí. K požadavku Kyjeva zřídit nad Ukrajinou bezletovou zónu či poskytnout Ukrajincům stíhačky se však NATO stále staví odmítavě.
Šéf NATO Jens Stoltenberg řekl na brífinku po jednání, že Aliance nebude tolerovat žádný útok na území svých členských zemí. Zároveň zpracovává nové plány na svou obranu, mezi jiným bude zvažovat budoucnost své kybernetické bezpečnosti a jak ji chránit.
„Budeme častěji pořádat společná cvičení a ve větších počtech,“ řekl Stoltenberg s tím, že spojenci musí investovat nejméně dvě procenta svého HDP do obrany.
„Myslím, že naše přítomnost tady vysílá světu signál, že jsme jednotní,“ prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin s poukazem na výrazně zvýšený počet amerických vojáků, kterých nyní v Evropě působí na sto tisíc. Dodal, že jeho země nadále vnímá jako „skálopevný“ závazek bránit všechny spojence v NATO v případě jejich napadení.
Černochová: Na území Česka by mohli působit němečtí vojáci
Část německých vojáků pro mezinárodní bojovou skupinu, jejíž umístění chystá Severoatlantická aliance na Slovensku, by mohla působit v Česku. Po jednání ministrů obrany NATO věnovaného posilování východního křídla aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu to řekla česká ministryně Jana Černochová.
NATO v rámci lepší ochrany zemí nacházejících se v bezprostřední blízkosti Ukrajiny chystá rozmístění nových bojových skupin v některých státech včetně Slovenska. Slovenský parlament v úterý schválil nasazení nejvýše 2100 zahraničních vojáků, mezi nimiž mají být Američané, Němci, Nizozemci, Poláci, Slovinci a také až 600 Čechů. Podle Černochové však Němci mají zájem umístit do skupiny víc vojáků, než kolik může být na Slovensku.
„Jedna z variant, která je teď na stole je, že by část toho německého zastoupení, byla někde na území České republiky,“ řekla ministryně. Jejich pobyt v zemi by podle ministryně nejprve musely schválit obě komory českého parlamentu.
Vláda již na konci února v tajném režimu schválila, že na českém území mohou až po dobu 60 dnů působit až 200 aliančních vojáků. Upozornil na to server Aktuálně.cz, podle kterého toho mohou využívat síly rychlé reakce Severoatlantické aliance. Usnesení vláda odtajnila na začátku března.
Jana Černochová k jednání ministrů obrany zemí NATO (zdroj: ČT24)
Americký Senát: Putin je válečný zločinec
Jednomyslně prošla americkým Senátem rezoluce, podle níž je ruský prezident Vladimir Putin válečným zločincem. Spojené státy vyzvaly Mezinárodní trestní tribunál v Haagu, aby postup ruské armády na Ukrajině vyšetřil, což již se děje.
Hlasování amerického Senátu o rezoluci odsuzující Putina označila agentura Reuters za výjimečný projev jednoty v rozpolceném Kongresu. Američtí zákonodárci v poslední době velmi složitě hledají shodu, ale tentokrát všichni členové horní komory podpořili rezoluci, podle níž je ruský prezident válečným zločincem. Navrhl ji republikánský senátor Lindsey Graham.
„Všichni v této komoře společně, demokraté i republikáni, říkáme, že Vladimir Putin nemůže uniknout před odpovědností za zločiny spáchané proti ukrajinským lidem,“ prohlásil lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer.
Ukrajinsko-ruská jednání budou pokračovat
Delegace obou zemí vyjednávají o možném příměří. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč řekl v pondělí, že by mohlo být uzavřeno již během jednoho nebo dvou týdnů, v nejhorším případě do poloviny května.
Po úterním kole jednání řekl sám Zelenskyj, že považuje nynější postoje Ukrajiny a Ruska za realističtější. Jednání ale pokračují a bude podle něj třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Jednání budou pokračovat ve středu. „Všichni chceme mír a vítězství co nejdříve,“ dodal ukrajinský prezident a vyzval národ k trpělivosti. Zdůraznil, že „každá válka končí dohodou“.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že rozhovory s Kyjevem nejsou lehké, je ale naděje na kompromis. Vážně se podle něj jedná i o neutralitě Ukrajiny. Také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ruská a ukrajinská strana jednají o možnosti demilitarizované Ukrajiny po vzoru Rakouska či Švédska. Kyjev ale později podle agentury AFP oznámil, že Ukrajina požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality.
Papež řekl, že Ježíš dnes umírá u Charkova nebo je brancem na frontě
Ježíš dnes umírá u Charkova, je dítětem, které se narodilo v ostřelovaném Kyjevě, nebo dvacetiletým brancem vyslaným na frontu. V modlitbě za Ukrajinu to ve středu řekl papež František. Hlava katolické církve také zmínila těžký osud ukrajinských dětí a požádala o odpuštění za válku.
Podle papeže se dnes západní společnost nachází pod tlakem protichůdných vlivů. Na jedné straně vyznává optimismus „věčného mládí“ a technologického rozvoje. „Na druhé straně se naše představivost upíná k představě konečné katastrofy, která povede k našemu zániku, jak by se to stalo v případě jaderného konfliktu,“ uvedl papež.
V neděli papež vyzval k okamžitému ukončení ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Vatikánská diplomacie se v konfliktu snažila hrát roli prostředníka.
Hackeři vpašovali do vysílání ukrajinské televize výzvu ke složení zbraní
Do informační lišty, která je součástí vysílání ukrajinské zpravodajské televize, vpašovali patrně ruští hackeři falešnou výzvu prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinští vojáci složili zbraně. „Je to fake! Nikdo se vzdávat nechystá,“ zareagovala vzápětí stanice Ukrajina 24. Informační lištu podle ní prolomili „nepřátelští hackeři“. Zelenskyj incident komentoval jako „dětinskou provokaci“ a poradil ruským vojákům, aby zbraně složili oni.
„Pozor! Výzva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského! Drazí Ukrajinci! Vážení obránci! Ukázalo se, že být prezidentem není až tak snadné. Jsem nucen přijímat obtížná rozhodnutí. Zprvu jsem se rozhodl vrátit Donbas. Nastal čas podívat se pravdě do očí. Nevyšlo to. Situace se jen zhoršila. Výrazně zhoršila. Žádné zítra už není. Přinejmenším pro mne. Teď se rozhoduji rozloučit se s vámi. Radím vám složit zbraně a vrátit se domů k rodinám. V této válce nemá smysl umírat. Radím vám žít a chystám se udělat totiž,“ citovala falešné sdělení ruská redakce BBC.
„Pokud jde o poslední dětinskou provokaci, že údajně navrhuji složit zbraně, tak já mohu jen poradit ruským vojákům, aby složili zbraně a vrátili se domů,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina dokončila proces připojení k evropské elektrické síti
Ukrajina dokončila proces připojení k hlavní evropské elektrické síti. Ukrajinská elektřina tak nyní bude proudit do Evropské unie a zpět oběma směry, napsal ve středu na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Nyní proudí ukrajinská elektřina do EU a naopak,“ uvedl Zelenskyj.
O napojení evropské sítě na ukrajinskou informovala i francouzská ministryně životního prostředí Barbara Pompiliová. „Zavázali jsme se k tomu, je to hotovo: ukrajinská elektrická síť, která funguje od začátku války v izolovaném režimu, je od dnešního rána připojena k evropské síti,“ uvedla ve středu ministryně.
Generální ředitel hlavní ukrajinské energetické společnosti minulý týden agentuře Reuters řekl, že by Ukrajina mohla získávat až 15 procent své energie z EU, pokud by její výrobní kapacita byla zasažena ruskou invazí.