Ukrajinsko-ruský konflikt

„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Došlo k největší výměně zajatců od zahájení plnohodnotného válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Po dohodě, kterou zprostředkovaly Spojené arabské emiráty, se dostalo na svobodu celkem 478 lidí. Pro mnohé z nich to bylo překvapení. V posledních pěti měsících totiž výměny zajatců téměř ustaly – Kyjev obviňoval Moskvu, že jednání záměrně brzdí.

V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá.  Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.

Švédská vláda se kvůli obavám z ruského hromadění vojenských sil u západních hranic rozhodla posílit obranu Gotlandu v Baltském moři. Už dva roky po první agresi Kremlu proti Ukrajině ostrov remilitarizovala. „Rusko má desítky tisíc vojáků kolem Ukrajiny a své jednotky může nasazovat také do a z Běloruska. Chceme tedy jasně ukázat, že jsme připraveni bránit švédskou půdu,“ slibuje ministr obrany Peter Hultqvist. Reportáž z místa přinesl web Deutsche Welle.