Investigativní žurnalistika na Ukrajině je těžká. Novináři nemají být celebrity, říká Boháč

„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Původně ho zajímala chemie, studovat šel politologii, psát ale Boháč začal během studijního pobytu v Rusku. „Měl jsem blog, protože hodně lidí kolem mě zajímalo, co se tam děje,“ vysvětluje, jakým způsobem se dostal k novinářské profesi. Později absolvoval stáž v The Moscow Times nebo v ruskojazyčných novinách na Krymu, který tehdy ještě nebyl okupován.

„Do toho přišel první Majdan a anexe Krymu, po které už jsem psal pro hodně českých médií,“ vybavuje si Boháč.

Při vyprávění o studiu na ruských univerzitách zmiňuje frontální výuku i korupci, jiné věci ale oceňuje. „Možnost podívat se na Česko, Evropu a západní svět z jiné perspektivy,“ odpovídá Boháč a nejen novinářům doporučuje pohled na sebe zvenku a jinýma očima. Sám to při svých cestách dělá už od dětství – jako teenager stopoval po Evropě, po maturitě pak i v USA a Kanadě, pracovně jako novinář reportoval z různých oblastí světa.

V uplynulých dvou letech pak nejčastěji z Ukrajiny, kterou ale pravidelně pracovně navštěvuje už od začátku ruského útoku v roce 2014. V zemi byl i při invazi v únoru 2022. „To byla velká divočina. Teď se to ale stabilizovalo a připomíná mi to druhou polovinu roku 2015, kdy také skončily rychlé pohyby,“ říká a naráží i na podobnost ohledně klesající pozornosti veřejnosti. „Je mnohem těžší najít téma, které lidi zaujme,“ přiznává novinář.

Z Ukrajiny do Izraele

Ukrajinci podle Boháče v poslední době vstřebávají neúspěch loňské protiofenzivy. „Všichni jsou vyčerpaní a každý má plno lidí, kteří jsou mrtví nebo zmrzačení,“ míní reportér, podle kterého jsou ale Ukrajinci stále vděční, že se o ně média zajímají. „Navíc Česko je země, která je brána jako silný spojenec. Když ale přišel konflikt v Izraeli a Palestině, bylo u některých lidí patrné rozčarování, že se novináři sbalili a odjeli tam,“ vypráví.

Boháč se na Ukrajinu vrací pravidelně, i on však po říjnovém útoku teroristů z Hamásu zamířil na Blízký východ. Projel hranici Izraele s Gazou nebo psal o tiskové konferenci, na které izraelská armáda ukázala novinářům záběry z masakru civilistů. Jak se s tím vším psychicky vyrovnává? „Mám rád dvě piva po práci,“ říká nejprve s nadsázkou, ale pak zvážní a mluví o terapiích a sportu. „Volejbal, badminton, tenis. Pokecat s někým a trochu se vyřádit.“

O duševním zdraví, konkrétně vyhoření, vypráví Boháč také při zmínce o zakládání serveru Voxpot, který se soustředí na zahraniční dění. Původně přinášel videoobsah, v roce 2020 ale přidal i články. „Startovat v Česku bez peněz médium, které má velké ambice, je blbost, ale jsem hrozně rád, že jsme to udělali. Člověk má ale málo času na odpočinek,“ říká Boháč. Popisuje i finanční stránku projektu od crowdfundingu přes první pravidelné dárce a granty až po půjčky.

Ruští novináři jsou drzí

Díky působení v Rusku zná Boháč i některé tamější novináře. „Moscow Times byly vždy dost průtokové médium, ale začínalo tam hodně lidí, které můžete znát z velkých médií. Jako třeba Šimon Ostrovskij,“ říká a zmiňuje další žurnalisty z nezávislých médií. „Někteří dělají třeba pod hlavičkou zahraničních redakcí, ale většina už Rusko opustila. Řada z nich dostala ještě před začátkem války nabídku, že buď do týdne odjedou, nebo je zavřou. Teď jsou v Gruzii, Litvě, Polsku nebo Británii,“ popisuje.

I ze zahraničí ale ruští novináři pokračují v investigativní práci, kterou Boháč oceňuje. „Mám mezi nimi řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Pálí jim to, jsou vynalézaví a drzí. Druhá věc je, že v Rusku je na každém kroku korupce, kterou není těžké vystopovat,“ objasňuje.

„Je ale plno novinářů, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu, ale je to pro ně práce jako každá jiná. Co mi šéf zadá, to udělám,“ popisuje na druhou stranu systém práce prokremelských novinářů. Řada z nich už s ním kontakt přerušila.

Složitou práci mají podle válečného reportéra také média na Ukrajině. „Když napíšou něco proti vládě, mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat investigativu je tam těžké,“ poukazuje na to, že stát některé informace kvůli válce utajuje. „Protože to může prospět nepříteli,“ vysvětluje s tím, že někteří ukrajinští novináři ale tvrdí, že pokud korupce nezmizí, země válku nevyhraje. „Pořád si hledají svoji pozici, jako celá Ukrajina.“

Držitel Novinářské křepelky za rok 2021 plánuje spustit nový web Voxpotu nebo rozhovory o bezpečnosti a diplomacii. Více by chtěl spolupracovat se zahraničními médii, vystupovat bude dál i v těch českých, přestože prý velkou pozornost rád nemá. „Když jsem se poprvé vrátil z Ukrajiny, tak mě na ulici lidé poznávali. To není pozice, ve které chci být, protože si myslím, že novináři nemají být celebrity,“ uzavírá s dovětkem, že komentovat chce jenom to, o čem něco ví.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na SpotifySoundcloudPodcasty GoogleApple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 1 hhodinou

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 2 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 7 hhodinami
Načítání...