Investigativní žurnalistika na Ukrajině je těžká. Novináři nemají být celebrity, říká Boháč

„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Původně ho zajímala chemie, studovat šel politologii, psát ale Boháč začal během studijního pobytu v Rusku. „Měl jsem blog, protože hodně lidí kolem mě zajímalo, co se tam děje,“ vysvětluje, jakým způsobem se dostal k novinářské profesi. Později absolvoval stáž v The Moscow Times nebo v ruskojazyčných novinách na Krymu, který tehdy ještě nebyl okupován.

„Do toho přišel první Majdan a anexe Krymu, po které už jsem psal pro hodně českých médií,“ vybavuje si Boháč.

Při vyprávění o studiu na ruských univerzitách zmiňuje frontální výuku i korupci, jiné věci ale oceňuje. „Možnost podívat se na Česko, Evropu a západní svět z jiné perspektivy,“ odpovídá Boháč a nejen novinářům doporučuje pohled na sebe zvenku a jinýma očima. Sám to při svých cestách dělá už od dětství – jako teenager stopoval po Evropě, po maturitě pak i v USA a Kanadě, pracovně jako novinář reportoval z různých oblastí světa.

V uplynulých dvou letech pak nejčastěji z Ukrajiny, kterou ale pravidelně pracovně navštěvuje už od začátku ruského útoku v roce 2014. V zemi byl i při invazi v únoru 2022. „To byla velká divočina. Teď se to ale stabilizovalo a připomíná mi to druhou polovinu roku 2015, kdy také skončily rychlé pohyby,“ říká a naráží i na podobnost ohledně klesající pozornosti veřejnosti. „Je mnohem těžší najít téma, které lidi zaujme,“ přiznává novinář.

Z Ukrajiny do Izraele

Ukrajinci podle Boháče v poslední době vstřebávají neúspěch loňské protiofenzivy. „Všichni jsou vyčerpaní a každý má plno lidí, kteří jsou mrtví nebo zmrzačení,“ míní reportér, podle kterého jsou ale Ukrajinci stále vděční, že se o ně média zajímají. „Navíc Česko je země, která je brána jako silný spojenec. Když ale přišel konflikt v Izraeli a Palestině, bylo u některých lidí patrné rozčarování, že se novináři sbalili a odjeli tam,“ vypráví.

Boháč se na Ukrajinu vrací pravidelně, i on však po říjnovém útoku teroristů z Hamásu zamířil na Blízký východ. Projel hranici Izraele s Gazou nebo psal o tiskové konferenci, na které izraelská armáda ukázala novinářům záběry z masakru civilistů. Jak se s tím vším psychicky vyrovnává? „Mám rád dvě piva po práci,“ říká nejprve s nadsázkou, ale pak zvážní a mluví o terapiích a sportu. „Volejbal, badminton, tenis. Pokecat s někým a trochu se vyřádit.“

O duševním zdraví, konkrétně vyhoření, vypráví Boháč také při zmínce o zakládání serveru Voxpot, který se soustředí na zahraniční dění. Původně přinášel videoobsah, v roce 2020 ale přidal i články. „Startovat v Česku bez peněz médium, které má velké ambice, je blbost, ale jsem hrozně rád, že jsme to udělali. Člověk má ale málo času na odpočinek,“ říká Boháč. Popisuje i finanční stránku projektu od crowdfundingu přes první pravidelné dárce a granty až po půjčky.

Ruští novináři jsou drzí

Díky působení v Rusku zná Boháč i některé tamější novináře. „Moscow Times byly vždy dost průtokové médium, ale začínalo tam hodně lidí, které můžete znát z velkých médií. Jako třeba Šimon Ostrovskij,“ říká a zmiňuje další žurnalisty z nezávislých médií. „Někteří dělají třeba pod hlavičkou zahraničních redakcí, ale většina už Rusko opustila. Řada z nich dostala ještě před začátkem války nabídku, že buď do týdne odjedou, nebo je zavřou. Teď jsou v Gruzii, Litvě, Polsku nebo Británii,“ popisuje.

I ze zahraničí ale ruští novináři pokračují v investigativní práci, kterou Boháč oceňuje. „Mám mezi nimi řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Pálí jim to, jsou vynalézaví a drzí. Druhá věc je, že v Rusku je na každém kroku korupce, kterou není těžké vystopovat,“ objasňuje.

„Je ale plno novinářů, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu, ale je to pro ně práce jako každá jiná. Co mi šéf zadá, to udělám,“ popisuje na druhou stranu systém práce prokremelských novinářů. Řada z nich už s ním kontakt přerušila.

Složitou práci mají podle válečného reportéra také média na Ukrajině. „Když napíšou něco proti vládě, mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat investigativu je tam těžké,“ poukazuje na to, že stát některé informace kvůli válce utajuje. „Protože to může prospět nepříteli,“ vysvětluje s tím, že někteří ukrajinští novináři ale tvrdí, že pokud korupce nezmizí, země válku nevyhraje. „Pořád si hledají svoji pozici, jako celá Ukrajina.“

Držitel Novinářské křepelky za rok 2021 plánuje spustit nový web Voxpotu nebo rozhovory o bezpečnosti a diplomacii. Více by chtěl spolupracovat se zahraničními médii, vystupovat bude dál i v těch českých, přestože prý velkou pozornost rád nemá. „Když jsem se poprvé vrátil z Ukrajiny, tak mě na ulici lidé poznávali. To není pozice, ve které chci být, protože si myslím, že novináři nemají být celebrity,“ uzavírá s dovětkem, že komentovat chce jenom to, o čem něco ví.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na SpotifySoundcloudPodcasty GoogleApple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost. Spoléhala na USA, řekl Pavel

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.
před 19 mminutami

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu stále otevřeno. Zatím. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
před 1 hhodinou

Muž s podezřením na ebolu přiletí do Česka. Podle Bulovky je bez příznaků

Občan USA s podezřením na nákazu ebolou přiletí ve středu večer na pražské Letiště Václava Havla. Podle dřívějšího vyjádření Fakultní nemocnice Bulovka, kam ho převezou záchranáři, je bez příznaků. Díky nastaveným bezpečnostním opatřením nepředstavuje případ pro veřejnost riziko, informovala hlavní hygienička Barbora Macková. O přijetí Američana rozhodl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po konzultaci s vládou.
08:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda plánuje posílit nábor nových vojáků, uvedl Babiš

Vláda plánuje urychlit posilování protivzdušné obrany i nábor nových vojáků, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) k připravované nové koncepci armády. Předseda vlády také uvedl, že Česko nejspíše letos opět nedosáhne aliančního závazku dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře má v úmyslu o tom jednat.
12:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo financí zvýší objem emise státních dluhopisů, oznámila Schillerová

Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán dvacet miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň rozhodla, že se budou Dluhopisy Republiky prodávat i po překročení emisního plánu, a to až do odvolání. Původně byl úpis první emise naplánovaný do 28. června.
před 7 hhodinami

Na Rokycansku havaroval autobus s dětmi, třináct jich skončilo v nemocnici

Po ranní nehodě autobusu s dětmi u Oseka na Rokycansku odvezly sanitky do zdravotnických zařízení třináct dětí mladšího školního věku a jednoho dospělého. Měli převážně lehká poranění hlavy a nohou, sdělila mluvčí krajských záchranářů Karolína Korčíková. Zbývajících osmnáct nezraněných účastníků nehody odvezl autobus hasičů, dvě děti si převzali jejich zákonní zástupci. Dva účastníci nehody nevyžadovali ošetření. K havárii došlo po 9:00.
10:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.
před 11 hhodinami
Načítání...