Investigativní žurnalistika na Ukrajině je těžká. Novináři nemají být celebrity, říká Boháč

„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Původně ho zajímala chemie, studovat šel politologii, psát ale Boháč začal během studijního pobytu v Rusku. „Měl jsem blog, protože hodně lidí kolem mě zajímalo, co se tam děje,“ vysvětluje, jakým způsobem se dostal k novinářské profesi. Později absolvoval stáž v The Moscow Times nebo v ruskojazyčných novinách na Krymu, který tehdy ještě nebyl okupován.

„Do toho přišel první Majdan a anexe Krymu, po které už jsem psal pro hodně českých médií,“ vybavuje si Boháč.

Při vyprávění o studiu na ruských univerzitách zmiňuje frontální výuku i korupci, jiné věci ale oceňuje. „Možnost podívat se na Česko, Evropu a západní svět z jiné perspektivy,“ odpovídá Boháč a nejen novinářům doporučuje pohled na sebe zvenku a jinýma očima. Sám to při svých cestách dělá už od dětství – jako teenager stopoval po Evropě, po maturitě pak i v USA a Kanadě, pracovně jako novinář reportoval z různých oblastí světa.

V uplynulých dvou letech pak nejčastěji z Ukrajiny, kterou ale pravidelně pracovně navštěvuje už od začátku ruského útoku v roce 2014. V zemi byl i při invazi v únoru 2022. „To byla velká divočina. Teď se to ale stabilizovalo a připomíná mi to druhou polovinu roku 2015, kdy také skončily rychlé pohyby,“ říká a naráží i na podobnost ohledně klesající pozornosti veřejnosti. „Je mnohem těžší najít téma, které lidi zaujme,“ přiznává novinář.

Z Ukrajiny do Izraele

Ukrajinci podle Boháče v poslední době vstřebávají neúspěch loňské protiofenzivy. „Všichni jsou vyčerpaní a každý má plno lidí, kteří jsou mrtví nebo zmrzačení,“ míní reportér, podle kterého jsou ale Ukrajinci stále vděční, že se o ně média zajímají. „Navíc Česko je země, která je brána jako silný spojenec. Když ale přišel konflikt v Izraeli a Palestině, bylo u některých lidí patrné rozčarování, že se novináři sbalili a odjeli tam,“ vypráví.

Boháč se na Ukrajinu vrací pravidelně, i on však po říjnovém útoku teroristů z Hamásu zamířil na Blízký východ. Projel hranici Izraele s Gazou nebo psal o tiskové konferenci, na které izraelská armáda ukázala novinářům záběry z masakru civilistů. Jak se s tím vším psychicky vyrovnává? „Mám rád dvě piva po práci,“ říká nejprve s nadsázkou, ale pak zvážní a mluví o terapiích a sportu. „Volejbal, badminton, tenis. Pokecat s někým a trochu se vyřádit.“

O duševním zdraví, konkrétně vyhoření, vypráví Boháč také při zmínce o zakládání serveru Voxpot, který se soustředí na zahraniční dění. Původně přinášel videoobsah, v roce 2020 ale přidal i články. „Startovat v Česku bez peněz médium, které má velké ambice, je blbost, ale jsem hrozně rád, že jsme to udělali. Člověk má ale málo času na odpočinek,“ říká Boháč. Popisuje i finanční stránku projektu od crowdfundingu přes první pravidelné dárce a granty až po půjčky.

Ruští novináři jsou drzí

Díky působení v Rusku zná Boháč i některé tamější novináře. „Moscow Times byly vždy dost průtokové médium, ale začínalo tam hodně lidí, které můžete znát z velkých médií. Jako třeba Šimon Ostrovskij,“ říká a zmiňuje další žurnalisty z nezávislých médií. „Někteří dělají třeba pod hlavičkou zahraničních redakcí, ale většina už Rusko opustila. Řada z nich dostala ještě před začátkem války nabídku, že buď do týdne odjedou, nebo je zavřou. Teď jsou v Gruzii, Litvě, Polsku nebo Británii,“ popisuje.

I ze zahraničí ale ruští novináři pokračují v investigativní práci, kterou Boháč oceňuje. „Mám mezi nimi řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Pálí jim to, jsou vynalézaví a drzí. Druhá věc je, že v Rusku je na každém kroku korupce, kterou není těžké vystopovat,“ objasňuje.

„Je ale plno novinářů, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu, ale je to pro ně práce jako každá jiná. Co mi šéf zadá, to udělám,“ popisuje na druhou stranu systém práce prokremelských novinářů. Řada z nich už s ním kontakt přerušila.

Složitou práci mají podle válečného reportéra také média na Ukrajině. „Když napíšou něco proti vládě, mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat investigativu je tam těžké,“ poukazuje na to, že stát některé informace kvůli válce utajuje. „Protože to může prospět nepříteli,“ vysvětluje s tím, že někteří ukrajinští novináři ale tvrdí, že pokud korupce nezmizí, země válku nevyhraje. „Pořád si hledají svoji pozici, jako celá Ukrajina.“

Držitel Novinářské křepelky za rok 2021 plánuje spustit nový web Voxpotu nebo rozhovory o bezpečnosti a diplomacii. Více by chtěl spolupracovat se zahraničními médii, vystupovat bude dál i v těch českých, přestože prý velkou pozornost rád nemá. „Když jsem se poprvé vrátil z Ukrajiny, tak mě na ulici lidé poznávali. To není pozice, ve které chci být, protože si myslím, že novináři nemají být celebrity,“ uzavírá s dovětkem, že komentovat chce jenom to, o čem něco ví.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na SpotifySoundcloudPodcasty GoogleApple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 8 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 27 mminutami

ŽivěSněmovna řeší odvody živnostníků

Poslanci projednávají zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Čeká je i novela ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne by měli mít na programu volbu čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice v pátek opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
před 34 mminutami

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 3 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami
Načítání...