Investigativní žurnalistika na Ukrajině je těžká. Novináři nemají být celebrity, říká Boháč

„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Původně ho zajímala chemie, studovat šel politologii, psát ale Boháč začal během studijního pobytu v Rusku. „Měl jsem blog, protože hodně lidí kolem mě zajímalo, co se tam děje,“ vysvětluje, jakým způsobem se dostal k novinářské profesi. Později absolvoval stáž v The Moscow Times nebo v ruskojazyčných novinách na Krymu, který tehdy ještě nebyl okupován.

„Do toho přišel první Majdan a anexe Krymu, po které už jsem psal pro hodně českých médií,“ vybavuje si Boháč.

Při vyprávění o studiu na ruských univerzitách zmiňuje frontální výuku i korupci, jiné věci ale oceňuje. „Možnost podívat se na Česko, Evropu a západní svět z jiné perspektivy,“ odpovídá Boháč a nejen novinářům doporučuje pohled na sebe zvenku a jinýma očima. Sám to při svých cestách dělá už od dětství – jako teenager stopoval po Evropě, po maturitě pak i v USA a Kanadě, pracovně jako novinář reportoval z různých oblastí světa.

V uplynulých dvou letech pak nejčastěji z Ukrajiny, kterou ale pravidelně pracovně navštěvuje už od začátku ruského útoku v roce 2014. V zemi byl i při invazi v únoru 2022. „To byla velká divočina. Teď se to ale stabilizovalo a připomíná mi to druhou polovinu roku 2015, kdy také skončily rychlé pohyby,“ říká a naráží i na podobnost ohledně klesající pozornosti veřejnosti. „Je mnohem těžší najít téma, které lidi zaujme,“ přiznává novinář.

Z Ukrajiny do Izraele

Ukrajinci podle Boháče v poslední době vstřebávají neúspěch loňské protiofenzivy. „Všichni jsou vyčerpaní a každý má plno lidí, kteří jsou mrtví nebo zmrzačení,“ míní reportér, podle kterého jsou ale Ukrajinci stále vděční, že se o ně média zajímají. „Navíc Česko je země, která je brána jako silný spojenec. Když ale přišel konflikt v Izraeli a Palestině, bylo u některých lidí patrné rozčarování, že se novináři sbalili a odjeli tam,“ vypráví.

Boháč se na Ukrajinu vrací pravidelně, i on však po říjnovém útoku teroristů z Hamásu zamířil na Blízký východ. Projel hranici Izraele s Gazou nebo psal o tiskové konferenci, na které izraelská armáda ukázala novinářům záběry z masakru civilistů. Jak se s tím vším psychicky vyrovnává? „Mám rád dvě piva po práci,“ říká nejprve s nadsázkou, ale pak zvážní a mluví o terapiích a sportu. „Volejbal, badminton, tenis. Pokecat s někým a trochu se vyřádit.“

O duševním zdraví, konkrétně vyhoření, vypráví Boháč také při zmínce o zakládání serveru Voxpot, který se soustředí na zahraniční dění. Původně přinášel videoobsah, v roce 2020 ale přidal i články. „Startovat v Česku bez peněz médium, které má velké ambice, je blbost, ale jsem hrozně rád, že jsme to udělali. Člověk má ale málo času na odpočinek,“ říká Boháč. Popisuje i finanční stránku projektu od crowdfundingu přes první pravidelné dárce a granty až po půjčky.

Ruští novináři jsou drzí

Díky působení v Rusku zná Boháč i některé tamější novináře. „Moscow Times byly vždy dost průtokové médium, ale začínalo tam hodně lidí, které můžete znát z velkých médií. Jako třeba Šimon Ostrovskij,“ říká a zmiňuje další žurnalisty z nezávislých médií. „Někteří dělají třeba pod hlavičkou zahraničních redakcí, ale většina už Rusko opustila. Řada z nich dostala ještě před začátkem války nabídku, že buď do týdne odjedou, nebo je zavřou. Teď jsou v Gruzii, Litvě, Polsku nebo Británii,“ popisuje.

I ze zahraničí ale ruští novináři pokračují v investigativní práci, kterou Boháč oceňuje. „Mám mezi nimi řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Pálí jim to, jsou vynalézaví a drzí. Druhá věc je, že v Rusku je na každém kroku korupce, kterou není těžké vystopovat,“ objasňuje.

„Je ale plno novinářů, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu, ale je to pro ně práce jako každá jiná. Co mi šéf zadá, to udělám,“ popisuje na druhou stranu systém práce prokremelských novinářů. Řada z nich už s ním kontakt přerušila.

Složitou práci mají podle válečného reportéra také média na Ukrajině. „Když napíšou něco proti vládě, mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat investigativu je tam těžké,“ poukazuje na to, že stát některé informace kvůli válce utajuje. „Protože to může prospět nepříteli,“ vysvětluje s tím, že někteří ukrajinští novináři ale tvrdí, že pokud korupce nezmizí, země válku nevyhraje. „Pořád si hledají svoji pozici, jako celá Ukrajina.“

Držitel Novinářské křepelky za rok 2021 plánuje spustit nový web Voxpotu nebo rozhovory o bezpečnosti a diplomacii. Více by chtěl spolupracovat se zahraničními médii, vystupovat bude dál i v těch českých, přestože prý velkou pozornost rád nemá. „Když jsem se poprvé vrátil z Ukrajiny, tak mě na ulici lidé poznávali. To není pozice, ve které chci být, protože si myslím, že novináři nemají být celebrity,“ uzavírá s dovětkem, že komentovat chce jenom to, o čem něco ví.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na SpotifySoundcloudPodcasty GoogleApple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPiráti kritizují neúčast Stanjury na schůzi o nedůvěře vládě

Poslanci druhým dnem jednají o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS), které vyvolalo opoziční ANO kvůli aféře s miliardovým darem v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Hlasování se očekává ve večerních hodinách. Při ukončení úvodního jednacího dne chtěly vystoupit tři desítky poslanců. Kabinet zřejmě pokusu o své svržení odolá. Opozice v podobě ANO, SPD a Pirátů nemá pro schválení návrhu dost hlasů.
09:02Aktualizovánopřed 6 mminutami

Vláda schválila půjčku od Evropské investiční banky na dopravní infrastrukturu

Vláda ve středu schválila přijetí půjčky 65 miliard korun od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj dopravní infrastruktury. Peníze půjdou především na rozvoj železnice, částečně také na stavbu jihovýchodní části Pražského okruhu, řekl po jednání kabinetu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je půjčka levnější než jiné způsoby financování.
14:37Aktualizovánopřed 14 mminutami

Decroix předložila vládě časovou osu k bitcoinové kauze, neobsahuje jména

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předložila vládě časovou osu kauzy miliardového bitcoinového daru, která stála místo jejího předchůdce za ODS Pavla Blažka. Podle šéfky resortu obsahuje v zásadě soupis faktických událostí a skutečností ohledně aféry. Osa, která bude v 18:00 zveřejněna na webu ministerstva, má fungovat jako rámec pro další diskusi, dodala Decroix s tím, že v harmonogramu chybějí jména. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda vzala materiál jednomyslně na vědomí.
13:39Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rada ČT volí z pěti finalistů generálního ředitele

Rada České televize (ČT) volí nového generálního ředitele. Nahradí Jana Součka, kterého rada odvolala v květnu. Do finálového výběru před týdnem postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
10:34Aktualizovánopřed 21 mminutami

Před ÚS obstála novela zpřísňující podmínky předčasných důchodů

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis také zpomalil valorizace. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soud se vyjádřil také k údajnému omezení diskuze ve sněmovně při projednávání předlohy. Podle instituce vládní většina porušila jednací řád odůvodněně, měla by tak však činit jen v krajních situacích, kdy čelí obstrukcím menšiny. Soud zároveň vyzval k jeho reformě.
09:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šest set míst bez signálu musejí operátoři pokrýt do roku 2030, rozhodl úřad

Mobilní operátoři by měli do konce roku 2030 pokrýt šest set bílých míst, kde dosud není dostupný kvalitní mobilní signál. Vybírat budou ze seznamu více než 1600 lokalit, které v Česku zbývají. Počítá s tím rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Do roku 2031 mají operátoři pokrýt signálem také hlavní železniční koridory, uvedl ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Podle ČTÚ je v současné době mobilním signálem pokryto 99 procent populace.
před 3 hhodinami

Aplikace má sladit opravy silnic, ty prázdninové zkomplikují dopravu

Plánování uzavírek a rekonstrukcí má zlepšit systém testovaný na Vysočině. Aplikace za čtyřicet milionů korun bude sloužit nejen silničářům, ale také záchranářům, úředníkům a obcím. Mohou si tak lépe načasovat a zkoordinovat opravy. Aplikace je teď v testování, naostro začne fungovat v létě. Podobný systém mají například silničáři v Plzni.
před 9 hhodinami

Hlasování o nedůvěře vládě se čeká ve středu

Poslanci v úterý zahájili jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS) kvůli bitcoinové kauze, kvůli níž rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opoziční ANO, SPD a Piráti tvrdí, že vláda se zapletla s podsvětím a měla by skončit, potřebný počet hlasů ke svržení kabinetu ODS, TOP 09, lidovců a hnutí STAN ale tyto strany dohromady nemají. Hlasování se očekává ve středu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...