Co našla před 80 lety pod stromečkem šestiletá Jaruška?

Praha - Inspiraci skoro tři čtvrtě století starou knížkou receptů „Připravujeme Vánoce“ nezapře tradiční pražská vánoční výstava Petra Herynka, která se letos koná právě pod tímto názvem. Jako každoročně tu vedle betlémů, ozdob a dalších artefaktů nechybějí hromady svátečních pamlsků, vystaveny jsou i vítězné dobroty soutěže o nejlepší vánoční cukroví. Najdeme tu pár tradičních receptů, psaných těžkou rukou upracovaných hospodyněk, a tvůrci napekli i rozpustilé ksichtíky kluků, jež zdobí obal knížky.

Herynkovy vánoční výstavy se konají pravidelně od roku 1978, a třebaže se vždy nesou ve stejném duchu, jsou pokaždé jiné. Byť se to nezdá, je tu letos vystaveno na dva a půl tisíce exponátů, z nichž na návštěvníky dýchne sto let stará atmosféra Vánoc, hokynářských krámků a vůně z kuchyně našich babiček a prababiček. Kalorií navíc se ale návštěvníci bát nemusejí – všechno je jen ke koukání a pro inspiraci, uzobávat se nesmí ani potají. Recepty na cukroví a vánoční veršovánky doplňují i staré babské rady do domácnosti, které se mohou leckdy hodit i dnes – například jak vyčistit skvrny od ořechů, borůvek nebo vosku, jak se zbavit much nebo jak sušit mokré boty ovsem.

Podplamenice z chlebového těsta nebo domácí karamelky dle receptu staré dobré Magdaleny Dobromily Rettigové tu trůní vedle betlémů z pergamenu, stromové kůry, slaného těsta, perníků nebo devatera malých jesliček z devíti různých materiálů. Vánoční stromky jsou ozdobené starými, ale i novými ozdobami, které vycházejí z českých lidových tradic i vlastní fantazie. Zvědavci tak mohou omrknout, z čeho všeho se dají ozdoby udělat – vedle houbiček z kůry pomerančů a mandarinek tu třeba visí čerti ze šišek, ryby z kokosových ořechů nebo kominíčci pro štěstí.

Vybavení krámků a kuchyní z počátků minulého století připomínají formy na perníčky, bábovky či sulc, výrobky dráteníků, šlehací metly, otvírák na lahve ve tvaru sovy, váhy, vývrtky, kleštičky na škubání drůbeže (které i dnes mohou odvážlivci použít na depilaci), ozdobné nůžky zobrazující dva pávy, paličky, mlýnky na kávu, strouhanku i maso, nádoby na chleba, vypeckovávače, stojánky na pokličky nebo zavařovačky, jejich obsah přibližují výšivky na víčku. To všechno doplňují malinké repliky vozů, v nichž se prodávaly pečené kaštany, nebo drobnosti z babiččiny krabičky, kde najdeme i obrázky prvních dvou československých prezidentů.

Že nepoctivci patří ke každé době, dokládají nejen vystavené šperháky, ale i další dva exponáty – sekera s monogramem a hrnec s vyraženým německým nápisem na dně, aby bylo jasné, komu patří, a komu byl tedy ukraden. Železo totiž kdysi bývalo drahé, a proto se s ním nejen šetřilo, ale výrobky z něj se označovaly jménem či monogramem majitele.

Když je řeč o Vánocích, nesmí se samozřejmě zapomenout na dárky – hlavně pro ty nejmenší. Výstavě vévodí veliký dvoupokojíček pro panenky, který ve 30. letech našla pod stromečkem šestiletá Jaruška. O kousek dál ve vitrínce jsou i potřeby pro panenky – ty už ale jsou mnohem pozdějšího data, stejně jako vyřezávané pohádkové postavičky ze Šumavy, figurky trpaslíků či čertů a ptáčci v klecích – živí i neživí.

Výstava Připravujeme Vánoce v horním výstavním skleníku botanické zahrady Na Slupi je otevřena denně do 2. ledna od 10 do 17 hodin. Navazuje na výstavy U vánočního stolu (2013), Staropražské Vánoce (2012), Tradice Českých Vánoc (2011), Dárky od Ježíška (2010), Lidové vánoční ozdoby (2009), Vánoce na vsi (2008), Tajemné postavy adventu (2007), Staročeské Vánoce (2006) nebo České Vánoce v kuchyni (2005).

Dychtivce, kteří se dnes – pokud ovšem nezlobili – konečně dočkají vytoužené nadílky, připomínají různé vystavené adventní kalendáře. Tak zvaný jeruzalém, který byl jejich předchůdcem, a v němž se namísto dvířek se schovanou dobrotou postupně otvírala svítící okénka, tu tentokrát není, návštěvníci předchozích výstav si na něj ale budou pamatovat – stejně jako na vánoční hvězdu Olgy Havlové, kterou tehdejší první dáma dostala k Vánocům v roce 1993 a která zase letos o kousek povyrostla.

Výstavu pořádají Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Botanická zahrada hlavního města Prahy, nakladatelství Argo, Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, firma Rosa, Lesy Hlavního města Prahy – Okrasná školka Ďáblice a firma Bonsai květiny Petra Herynka. Mediálními partnery jsou časopis Zahrádkář a rádio Blaník. Na výstavě si lze zakoupit i vánoční výrobky od lidových tvůrců – pro ozdobu i na zub.
Zvětšit mapu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 1 hhodinou

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 16 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026
Načítání...