Rusnok v OVM: Předáváme zemi v lepší kondici, než jsme ji přebírali

Praha - Premiér v demisi Jiří Rusnok podle svého názoru předává svému nástupci Bohuslavu Sobotkovi zemi v lepší kondici, než ji přebíral. Nicméně připouští, že v programovém prohlášení se najdou některé nesplněné body vzhledem k času a možnostem, které jeho vláda měla. Rusnok to uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Rusnokův designovaný nástupce Bohuslav Sobotka dnes prohlásil, že jeho vláda prověří některé personální výměny provedené končíčím kabinetem.

„Nejsem člověk, který by příliš přemýšlel o svých minulých krocích a nějak se trápil minulými rozhodnutími,“ konstatoval premiér v demisi. Trvá ale podle svých slov na tom, že předává zemi v lepší kondici, než ji přebíral. Své tvrzení je schopen doložit fakty, jako je ekonomický růst, fiskální situace, čerpání evropských fondů nebo příprava na nové programovací období. „V zásadě všechny agendy v průběhu naší mise fungovaly,“ tvrdí Rusnok.

Premiér v demisi odmítl uvést konkrétní jméno ministra, který byl nejslabším článkem jeho vlády, nicméně připustil, že nastaly situace, kdy při osobním pohovoru dal některému ministrovi najevo, že mu s ním dochází trpělivost.

Na otázku, který z budoucích ministrů to bude mít nejtěžší, jmenoval resort dopravy. „To je vlastně svého druhu veliká investorská organizace jako taková. Je v přímém kontaktu se soukromou sférou, která mu dodává jeho služby ve velkém rozsahu, a to ještě se soukromou sférou, která dokáže být velmi agresivní,“ řekl Rusnok v OVM. Svému nástupci Bohuslavu Sobotkovi Rusnok v této souvislosti radí, aby velmi rychle pracoval na novele zákona o veřejných zakázkách, která by řešila problém s neustálým odvoláváním uchazečů. Zastal se také některých kroků dosavadního ministra Zdeňka Žáka, mimo jiné při přípravě tendru na projektového manažera, který se má podílet na přípravě výběrového řízení na nového poskytovatele mýtného systému.

Sobotka chce prověřit personální výměny provedené Rusnokovou vládou

Sobotka dnes v rozhovoru pro televizi Prima uvedl, že nová vláda prověří, zda některé personální výměny provedené Rusnokovými ministry nebyly vedeny spíš klientelismem než odborností. Bude chtít, aby při úřadu vlády vznikl personální výbor, který by po odborné stránce posuzoval nominace do různých státních podniků. Neměl by o nich tedy už rozhodovat jen ministr.

Pokud jde o služební zákon, který má odpolitizovat a zprofesionalizovat tuzemskou státní správu, koalice bude podle Sobotky prosazovat, aby poslanecké výbory dostaly na jeho projednání devadesátidenní, tedy o 30 dnů delší než standardní lhůtu. Cílem je podle něj mít ve finále kvalitní normu. V prvním čtení má dolní komora návrh služebního zákona projednat už 21. ledna.

Bohuslav Sobotka:

„Rusnokova vláda nebyla úplně zdrženlivá, to znamená, že provedla celou řadu personálních změn. I na ty se budou muset ministři podívat: jestli to bylo v pořádku, jestli tam jsou kompetentní lidé, anebo jestli tam byli dosazeni jenom přátelé.“

Bohuslav Sobotka má víceméně jasno i ve svých dalších plánech: podpořit hospodářský růst, aktivně vytvářet nová pracovní místa nebo zlepšit veřejné služby. Sobotka taky naznačil, jak bude nakládat s některými budovami. Třeba na úřadu vlády bude mít teď kancelář kromě něj i vicepremiér Pavel Bělobrádek nebo ministr bez portfeje Jiří Dienstbier. Sám Sobotka vyloučil, že by se přestěhoval do Kramářovy vily - tu bude podle svých slov využívat pro schůzky, jednání nebo přijímání zahraničních návštěv.

Bohuslav Sobotka
Zdroj: ČT24

Největší riziko nové vlády? Udržet schodek státního rozpočtu pod tříprocentní hranicí

Budoucí vláda podle Rusnoka bude mít problém udržet schodek státního rozpočtu pod tříprocentní hranicí HDP. Konstatoval, že české veřejné finance nejsou zatím nastaveny na dlouhodobě udržitelnou trajektorii. Při stávajícím objemu příjmů a jejich struktuře bude neustále narůstat tlak na některé výdajové položky, zejména z povahy stárnutí české populace – ať už jde o důchody, zdravotnictví, nebo sociální péči. To samo o sobě vede k tomu, že bude velmi obtížné udržet tu relaci pod třemi procenty HDP. „Z hlediska makroekonomického a makropolitického je to to největší riziko budoucí koalice. Podle mého soudu se bez zásahu do daňové oblasti vývoj v nejbližších letech neobejde,“ řekl premiér v demisi. Oznámená opatření vyplývající z programového prohlášení přitom označil za platonická. Nepodpořil by například zavedení tří sazeb DPH.

Státní dluh České republiky loni narostl o bezmála 16 miliard korun. Jde přitom o nejnižší přírůstek státního dluhu od roku 1996.

Jiří Rusnok v OVM:

„Kdy Česká republika začne absolutně snižovat svůj státní dluh? Toho se my dva už nedožijeme, pane redaktore. Pevně věřím, že relativního snížení se dožijeme – tam je potřeba, aby HDP rostlo rychleji než přírůstek dluhu. Myslím, že to není nereálné.“

Za jeden z prvních chybných kroků vlády označil Rusnok zrušení zdravotnických poplatků. Zaplatit 30 korun u lékaře mu připadá adekvátní a domnívá se, že zrušení poplatků nikomu zásadně neprospěje. V resortu pak chybí několik miliard, které se musí dorovnat výdajem ze státního rozpočtu, konstatoval.

Designovaný premiér Sobotka už před víkendem uvedl, že chce napravit situaci ve zdravotnictví. Výpadek způsobený zrušením poplatků chce kompenzovat dvoumiliardovou injekcí pro lůžková oddělení. Vláda se podle Sobotky bude také snažit získávat zdroje úsporami v provozu státu a také hledat zdroje tam, kde jsou, třeba u velkých nadnárodních korporací. 

Rusnok: Jmenování profesorů prezidentem je přežitek

„Mně se nelíbí ten náš rakousko-uherský model jmenování profesorů prezidentem republiky. Já myslím, že to je skutečně už přežitek – profesor má být funkční místo na příslušné univerzitě,“ konstatoval také v rozhovoru pro OVM Rusnok a podpořil návrh předchozího ministra školství a čerstvého předsedy ODS Petra Fialy, že by místo profesora mělo být víc svázáno s vysokou školou.

Rusnok také odmítl kritiku, která se snesla na ministerstvo sociálních věcí v souvislosti s přechodem na nový systém vyplácení dávek. Rozhodnutí antimonopolního úřadu o nezákonném stavu totiž prý přišlo ještě před příchodem jeho vlády a nástupu ministra Františka Koníčka, příprava nových řešení navíc podle něj trvá měsíce až roky. „Zaplať pánbůh za pana ministra Koníčka a držím palce jeho nástupkyni, protože ta situace je mimořádně složitá,“ uvedl Rusnok.

Jiří Rusnok v OVM
Zdroj: ČT24

Rusnokova vláda vznikla přes nesouhlas většiny stran tehdejší sněmovny loni v létě, když kvůli aféře s údajným zneužíváním vojenské tajné služby padla vláda Petra Nečase. V pátek uspořádal prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech pro členy odcházejícího kabinetu večeři a poděkoval jim za více než půlroční práci. Vláda povede zemi pravděpodobně do konce ledna, poté ji nahradí kabinet koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Rusnokovi ministři, z nichž část ve volbách neúspěšně kandidovala za Zemanovce, se oproti očekávání nevěnovali jen „udržovací agendě“. Výrazně na sebe upozornil například šéf resortu dopravy Zdeněk Žák, který obměnil vedení Českých drah i dalších jemu podřízených státních organizací. Hned v úvodu vládnutí kabinetu v demisi nechal například ministr práce a sociálních věcí František Koníček odvolat z resortu pět vysokých manažerů. V posledních týdnech na sebe upozornil také ministr vnitra Martin Pecina, který krátce před předpokládaným koncem kabinetu vrátil do funkce bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho. Už koncem července, tedy ještě před hlasováním o důvěře, pak vláda schválila vyslání bývalé první dámy Livie Klausové na Slovensko a europoslance za KSČM Vladimíra Remka do Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...