Volby přinesou vlnu dezinformací. Hoaxy budou podle expertů zmiňovat hlavně Piráty, covid a migranty

12 minut
Newsroom ČT24: Dezinformace jako součást předvolební kampaně
Zdroj: ČT24

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Obrázek výrazně nalíčené ženy s rohy, která má být sestrou předsedy Pirátů Ivana Bartoše, a titulek, který hlásá, že „člen této rodiny se cpe do vlády“. Vymyšlená zpráva o existenci uprchlického tábora na břehu Vltavy nebo koláž s falešnou citací o tom, že Piráti chtějí zvýšit daň z nemovitosti. To jsou příklady hoaxů, které se už teď šíří českým internetovým prostorem.

Stále platí česká specialita, falešné zprávy si lidé nejčastěji posílají skrz řetězové e-maily. Silné jsou v šíření tradičně i sociální sítě. „Dezinformační scéna se snaží ukázat Piráty jako nebezpečnou politickou stranu. Velmi často se v souvislosti s nimi používá naprosto demagogicky a scestně termín neomarxismus. Snahou je vytvořit dojem, že Piráti jsou skutečně velké riziko pro českou společnost a pro její budoucnost,“ analyzuje aktuální předvolební hoaxy mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous.

Strana se proti některým lžím chce bránit trestním oznámením, do svého týmu taky veřejně hledá takzvaného koordinátora anti-hoax aktivit. A není jediná, třeba hnutí ANO má v plánu zřídit speciální analytický tým, který má během kampaně bojovat proti dezinformacím.

K dezinformacím jsou teď lidé ještě náchylnější

Před čtyřmi lety do sněmovních voleb výrazně zasáhla aféra lithium, kterou uměle vytvořil a vyvolal dezinformační web Aeronet. Podle mediálních expertů se situace může opakovat i letos.

„Nemyslím si, že bychom byli za ty čtyři roky dál ve smyslu, že si česká společnost vytvořila větší rezistenci nebo větší imunitu vůči dezinformacím. Naopak, covid a poslední rok a půl způsobil, že velká část české společnosti se dostala do stavu větší míry zranitelnosti tím, že se informace a dezinformace míchají a vzájemně vytvářejí informační mlhu, ve které se spousta lidí ztrácí,“ domnívá se Bohumil Kartous.

Téma koronaviru a očkování proti němu z dezinformací kvůli volbám nezmizí. Podle mediálního analytika Josefa Šlerky se v dezinformacích udrží také Rusko a vrbětická aféra.

„Myslím si, že bude velká snaha vytáhnout národoveckou anti-unijní notu spojenou s migrační krizí. Tam je prostor pro nejrůznější dezinformace úplně otevřený. Je otázka, do jaké míry se dá očekávat vstup nějakých zahraničních aktérů. Spekuluje se třeba o tom, že v ruském zájmu jsou silné volební zisky Tomia Okamury. Můžeme se letos dočkat překvapení, včetně nějakých řízených provokací,“ předpovídá analytik Josef Šlerka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Úkol pro novináře?

Falešné zprávy nejsou jen doménou specializovaných serverů, v českém prostředí je pravidelně šíří také sami politici. V tomto týdnu například Facebook smazal stránku nezařazenému poslanci Lubomíru Volnému kvůli opakovanému porušování pravidel.

Podle českého elfa Bohumila Kartouse jsou častými přispěvateli dezinformací kromě SPD také KSČM nebo Trikolóra. „To, že je člověk politik, ještě neznamená, že má právo šířit fakticky mylné informace nebo demagogii,“ upozorňuje Kartous.

Podle novináře Jaroslava Krupky, který o hoaxech píše na stránkách regionálního Deníku, je úkolem novinářů dezinformace pomocí argumentů, vyjádření oficiálních institucí a jiných důkazů vyvracet. „Zbraně nelze složit, se lží se musí bojovat. Nějaká objektivní skutečnost existuje a je úkolem novinářů na ni upozorňovat,“ tvrdí Krupka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 1 hhodinou

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 2 hhodinami

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 2 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
před 10 hhodinami

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
před 11 hhodinami

V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.
před 11 hhodinami

Děláme vše pro to, aby se slintavka a kulhavka do Česka nedostaly, shodli se hejtmani

Věřím, že opatření, která přijali zemědělci před svými farmami, udělají všechno pro to, aby se nákaza do České republiky nedostala, řekl v pátečních Událostech, komentářích hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku. Stejně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který zmínil, že v případě výskytu má stát automatické programy, které chovatelům nahradí škody. Oba apelovali, aby lidé nekupovali tepelně neopracované produkty z dotčených zemí.
před 15 hhodinami
Načítání...