Ruská RT záměrně kritizuje Západ a vyvolává chaos, potvrdili ruští novináři vědcům z Oxfordu

Oxfordská univerzita zveřejnila výzkum, kterého se účastnila dvacítka současných a bývalých novinářů ruské televize RT, dříve zvané Russia Today. V anonymních rozhovorech přiznali to, co je z jejich produkce patrné a o čem západní média už roky spekulují: RT je součástí ruské propagandy. Nevychvaluje Rusko, ale kritizuje Západ. Vytváří konspirační teorie, podněcuje kontroverzi a chaos s hlavním cílem – posílit pozici Ruska ve světě. Vhled do výzkumu a komentář českých novinářů věnujících se ruskému prostředí přináší pořad Newsroom ČT24.

Před referendem o brexitu v roce 2016 novináři z RT stranili příznivcům odchodu Velké Británie z Evropské unie. Už jen tím, že jim poskytovali větší prostor. Během amerických prezidentských voleb v témže roce zase „nadržovali“ Donaldu Trumpovi. Nepropagovali ho, ale vysílali reportáže, které kritizovaly a útočily na jeho protikandidátku Hillary Clintonovou. To byly dva z momentů posledních let, u kterých se oxfordským akademikům potvrdilo, že ruská státní televize RT pracovala s vysíláním tak, aby diváky ovlivnila.

O praktikách RT promluvilo 23 novinářů, kteří v televizi pracují nebo pracovali. Poprvé veřejně potvrdili, že zpravodajský kanál, který do světa vysílá ve třiceti jazykových mutacích, je součástí ruské propagandy. Západ záměrně ukazuje jako rozdělený a zkorumpovaný. Šíří dezinformace a chaos, vytváří kontroverze a na sociálních sítích používá sofistikované kampaně, které podporují „ruské vidění světa“. 

„V posledních patnácti letech se vždy zaměřujeme na pokrývání důležitých událostí, o kterých se zároveň nedostatečně informuje, a zvýrazňování alternativních perspektiv jako způsobu dosažení rovnováhy v mezinárodním zpravodajství,“ reagovala na závěry výzkumníků stanice RT.

Nejdřív chvalozpěv na Rusko, pak kritika Západu

Ne vždy ale televize používala takovou strategii. Naráží na to nejenom respondenti studie, ale také čeští novináři, kteří přinášejí zprávy o dění v Rusku, vysvětlují a komentují je.  

„Existuje jeden rozhovor s Margaritou Simonyanovou, šéfkou RT, ve kterém sama přiznává, že když televize začínala, soustředili se spíš na pozitivní informování o Rusku. Skvělá kultura, literatura, hudba, balet, příroda. Ale zjistili, že to nefunguje, že daleko líp fungují negativní zprávy. To známe z novinařiny. Tenhle mechanismus jim došel kolem roku 2008. Už to není jen o šíření pozitivních informací o Rusku, ale o útočení na informační protivníky, mezi kterými hraje prim USA a EU je hned v závěsu,“ řekl Jakub Kalenský z Deníku N, který se dlouhodobě věnuje ruským dezinformacím. 

Podobně mluví také komentátor Českého rozhlasu a odborník na Rusko Libor Dvořák. „Původně opravdu vysílali chvalozpěvy na Rusko, ale v roce 2008, kdy přišla gruzínská krize, potom následovala ukrajinská krize a Sýrie, bylo jednodušší se přeorientovat na vlastní výklad dění ve světě,“ uvedl.

Válku na Ukrajině divákům České televize zprostředkovával Josef Pazderka, dnes šéfredaktor Aktuálně.cz. Tehdy byl prý „šokován“, co a jak RT vysílá. „Typickým příkladem je pro mě masakr na kyjevském Majdanu v polovině února 2014, kterého jsem byl svědkem a který všichni novináři popisovali jako střet, ve kterém jasně většina střelby přicházela ze strany vládních jednotek. A RT bez mrknutí oka, bez jakéhokoli přihlédnutí k faktům z toho udělala skrytý neonacistický puč,“ vzpomíná Pazderka.

Na první pohled přitom RT vypadá jako jakékoli jiné seriózní světové médium. „Inspirovali se formátem jako BBC nebo CNN. Měli i příslušné poradce, když začínali. A čistě formálně a profesionálně vysílání vypadá jaksi normálně. Normální není to, co se v něm sděluje,“ uzavřel Dvořák.

Reportáž o manipulaci v ruské RT sledujte v nedělním pořadu Newsroom ČT24, začíná ve 22:10.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Koalice nechá svolat k poplatkům pro ČT a ČRo mimořádnou schůzi sněmovny

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.
31. 1. 2025Aktualizováno31. 1. 2025

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 30. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 30. ledna 2025.
30. 1. 2025

Poslanci po schválení programu schůze přerušili jednání do čtvrtka

Sněmovna měla pokračovat v závěrečném schvalování novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Poslanci schválili program schůze po třech hodinách. Následně bylo svoláno jednání grémia kvůli nevoli vládního tábora, kterou vyvolala žádost SPD o přestávku až do konce jednacího dne. Situací se zabývalo sněmovní grémium, které schůzi přerušilo do čtvrtka.
29. 1. 2025Aktualizováno29. 1. 2025

SOUHRN: Zásadní události středy 29. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 29. ledna 2025.
29. 1. 2025Aktualizováno29. 1. 2025
Načítání...