Ruská vakcína změnila názor dezinformátorů. Místo veškerého očkování nově odmítají jen to západní

Očkování a vakcína jsou momentálně jedněmi z nejskloňovanějších slov v českých médiích. Jen od začátku roku zmiňuje alespoň jednu z dosavadních vakcín proti covidu přes 20 tisíc článků a reportáží. V posledních dnech se navíc častěji mluví a píše o Sputniku V – vakcíně z Ruska, které by se údajně mohla otevřít cesta do Česka. Na takové zmínky rychle zareagovali i dezinformátoři. V jakých souvislostech se toto téma objevuje v seriózních a dezinformačních médiích, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Publikovaná studie ve vědeckém časopise Lancet a následná návštěva českého premiéra Andreje Babiše v Maďarsku a Srbsku, kde se očkuje ruskou vakcínou, odstartovala zájem novinářů o Sputnik V. Jen za necelé první dva únorové týdny byla v českých médiích ruská vakcína zmíněna téměř tolikrát jako v celém lednu.

Podle společnosti Newton, která pro pořad Newsroom ČT24 dělala srovnání, o ní ale nejvíc píše stejnojmenný server. Tedy web Sputnik, který má vazby na ruská státní média. Oblíbená je ruská vakcína i na ryze dezinformačních serverech. Podle jiné analýzy, tentokrát od firmy Semantic Vision, je Sputnik V v těchto zdrojích v porovnání s ostatními vakcínami zdaleka nejzmiňovanější.

„V manipulativních a dezinformačních zdrojích dostává mnohonásobně větší prostor než ostatní vakcíny. U Sputniku V je to poměr 47 procent článků z dezinformačních zdrojů a 53 procent z ostatních médií a u jiných vakcín je to poměr cca 15 procent článků z dezinformačních zdrojů a 85 procent z ostatních médií. Je vidět, jak tyto zdroje Sputnik V tlačí,“ uvádí ve zprávě Semantic Vision.

Dezinformace vyvolávají strach z účinků vakcín ze Západu

Některé dezinformátory, především ty, kteří celkově odmítají očkování, ale aktuality kolem ruské vakcíny o ní přiměly psát v jiných souvislostech. „Když se začalo debatovat, že by mohla přijít i k nám, mírně proměnila názory některých dezinformatorů, zda je všechno očkování špatné, anebo jen to západní,“ vysvětluje Veronika Víchová z think tanku Evropské hodnoty.

„Západní vakcíny mají podle dezinformací strašně nebezpečné vedlejší účinky, popřípadě vůbec nefungují, takže i po očkování budete nemocní. Je vidět vyvolávání strachu z toho, co západní vakcíny můžou způsobit, to má vést k posílení image ruské látky,“ doplňuje Jakub Kalenský, který se dlouhodobě věnuje ruské dezinformační kampani.

Mlžení a polopravdy

Dezinformátorům v týdnu nahrála i některá seriózní média, česká i světová. Publikovala totiž neověřenou zprávu o tom, že Sputnik V schválila Evropská léková agentura. Nic takového se ale nestalo.

„Zásadní věc je, proč Rusko doposud nepožádalo o registraci, a přitom do různých médií včetně dezinformačních webů pouští opak. Já jsem se díval na oficiální stránku Evropské lékové agentury a nic takového se nestalo. Rusové kolem registrace velmi podivně mlží a není to první dezinformace nebo polopravda, kterou pouštějí do médií ruských i západních,“ podivuje se novinář a komentátor Luboš Palata.

Podle vědeckého novináře Petra Koubského z Deníku N je ale celá diskuse o ruské vakcíně v Česku předčasná. „Kdyby se hypoteticky zítra začala schvalovat, ať už v rámci Evropské unie, nebo jenom u nás, byla by otázka několika měsíců, než by schválení doběhlo. Druhá věc je, kolik by ruský výrobce dokázal v dohledné době vakcín dodat. Podle toho, co víme, by trvalo nejméně několik měsíců, než by nějaká dodávka byla v cíli,“ říká Koubský s tím, že jde spíš o politickou hru než o reálné uvažování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve středu 21. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 4 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 23 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...