Výtržníci v americkém Kapitolu cílili i na novináře. Nadávali, vyhrožovali a ničili techniku za statisíce

Budova Kapitolu v americkém Washingtonu obvykle bývá pro novináře bezpečné místo. Jediný boj, který se na místě odehrává, je ten politický. Ve středu to neplatilo, sídlo amerického Kongresu se změnilo doslova v bojiště, kde i novináři byli terčem. Na dveřích po demonstrantech podporujících prezidenta Donalda Trumpa zůstalo vyryté heslo „zavraždit média“, reportérské týmy přišly o kamery, stativy a další techniku. Většina se shoduje – je to výsledek politiky končícího prezidenta. Jak nebezpečný pro novináře byl v týdnu Washington, ukáže pořad Newsroom ČT24.

Záběry demonstrantů před i uvnitř amerického Kapitolu obletěly a šokovaly téměř celý svět. Při jejich natáčení ale reportéři nasazovali vlastní životy. Rozlícený dav podporovatelů Donalda Trumpa, kteří vtrhli do budovy v den, kdy měli politici potvrdit vítězství Joa Bidena, totiž mířil i na ně. A nezůstalo jen u nadávek.

„Tam, kde se to stalo, jsem natáčel možná před dvěma měsíci a vím, jak poklidné místo to je. Přichází tam média, mají tam vstupy, připojení na internet. A najednou na stejném místě vidím, jak někdo ničí kameru a lije vodu do techniky mohutné a respektované agentury AP. Tohle není nic dobrého,“ popisuje své pocity bývalý zpravodaj v USA a zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT Martin Řezníček.

Média mají v Kapitolu podobně jako v Bílém domě korespondenty, kteří se výhradně věnují zprávám z daného prostředí. V budově Kongresu jsou pro ně vyhrazené kanceláře i další prostory. Ve středu reportovali doslova za běhu. Reportéři měli roztřesený hlas, roztřesený byl většinou i obraz, živé vstupy byly často nedokončené. Přesto jejich práci diváci ocenili, například americká stanice CNN ten den zaznamenala rekordní sledovanost.

„Byli na mě zlí jenom proto, že patřím k novinářům“

Přesto se čeští novináři znalí amerického prostředí shodují, že podobný výpad Trumpových fanoušků vůči médiím se dal očekávat.

„Jak honili novináře a vyhrožovali jim, mě šokovalo, ale nepřekvapilo. Byla jsem na Trumpových shromážděních a vím, jak se dokáže projevit nenávist vůči novinářům a médiím, kterou má. Dělala jsem nejdřív rozhovory s obyčejnými lidmi a fanoušky, poté vystoupil Donald Trump a ti samí lidé, kteří se mnou v pohodě mluvili, pak za mnou šli a hrozili mi, bučeli na mě a byli na mě zlí jenom proto, že patřím k novinářům,“ vypráví Jana Ciglerová, která o americkém dění píše pro Deník N.

„Že šli demonstranti i proti médiím je logické vyústění kampaně Donalda Trumpa. Už v roce 2015 udělal z médií součást opozice. Prohlásil média za nepřítele lidu, pojem fake news obrátil vzhůru nohama. On seriózní médium posunul z mainstreamového média do lží,“ pokračuje Daniel Anýž z Hospodářských novin.

Blokace od Facebooku i Twitteru

Je to právě Donald Trump, který média viní z prohry v prezidentských volbách. Byl to také on, který k demonstrantům před vpádem do Kapitolu mluvil o tom, že „musí ukázat sílu“. Násilnosti, které nepřežilo pět lidí, odsoudil Trump až v pátek, tedy dva dny po události.

Dění uprostřed hlavního města ale hojně komentoval na sociálních sítích. Kvůli sdílení nepravdivých informací i tomu, že násilí ihned jednoznačně neodsoudil, jeho profil postupně zablokoval Facebook i Twitter. Twitter nejprve na dvanáct hodin, později ale úplně, Facebook do konce volebního období.

„Tohle je jedna z věcí, která se bude řešit dlouho po jeho prezidenství. Trump ukázal na velký problém sociálních sítí a to, že nejsou zodpovědné za obsah, který se tam zveřejňuje. To si musí vyřešit,“ upozorňuje Anýž.

Reportáže a rozhovory reagující na neklid v USA odvysílá nedělní Newsroom ČT24. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 9 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 10 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 12 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled