Natáčet, ale nenechat se zabít. Válečným reportérům pomáhá instinkt i rady místních

18 minut
Natáčet, ale nenechat se zabít. Válečným reportérům pomáhá instinkt i rady místních
Zdroj: ČT24

V živém vstupu zpravodaje České televize v Izraeli vystřelily protiraketové střely a na obloze hledaly svůj cíl. Dva izraelské reportéry překvapil podobný výstřel za zády pár vteřin před vstupem do vysílání. Tak teď vypadá práce novinářů v eskalujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Pro diváky bývají takové záběry atraktivní, novináři při jejich pořizování ale často riskují svůj život. Kde je hranice mezi reportováním a vlastním bezpečím? A jak si ve válečných konfliktech udržet nestrannost a nepodlehnout emocím? Takové otázky položil pořad Newsroom ČT24 českým válečným reportérům.

„Kdybych v Aškelonu počítal čas, tak bychom museli zmizet okamžitě, protože tam bývá patnáct sekund na útěk. Samozřejmě, že v hlavě člověk přemýšlí, jestli to riziko je přijatelné, nebo už ne. Řekl bych, že jsme se pohybovali na hraně toho rizika,“ vybavuje si zpětně úterní situaci zaznamenanou v přímém přenosu blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.

Během jeho živého vstupu se rozezněly sirény a na oblohu vylétly protiraketové střely. Kamera chvíli zaznamenávala raketový souboj na nebi, pak přenos skončil. Štáb utíkal do krytu, o kterém se Borek ve vysílání zmínil.

„Slyšeli jsme rány od raketového systému, jsou to velice intenzivní, suché zvuky, které zapraskají nad námi. Pak to skončilo, siréna přestala znít, šli jsme k autu a začalo to všechno znovu,“ popisuje Borek události, které divák už neviděl. „Do krytu jsme se vraceli znova a znova, bylo to snad desetkrát,“ říká.

Strach prý neměl, takové situace totiž patří k jeho práci zpravodaje v místech konfliktu. Je ale potřeba být na ně dopředu připravený a vědět, co je bezpečné a co už raději neriskovat. Obecný návod vytvořit nelze, váleční reportéři musí situaci odhadnout sami na základě svých zkušeností.

„Reportovat z hotelu taky není ono“

„Je potřeba zvažovat, člověk se přece nenechá zabít kvůli záběru – nebo kvůli pocitu jakési falešné statečnosti nebo hrdinství. To určitě nemá smysl. Ale zase sedět někde v závětří v hotelu a reportovat taky není ono. Člověk musí vyvažovat,“ vysvětluje válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Na místech, odkud posílá reportáže – Blízký východ, Libye, Náhorní Karabach nebo třeba Ukrajina – dává na rady místních obyvatel a novinářů, kteří v oblasti pracují dlouhodobě. „Vědí, kam se dá utéct, kdy situace začíná být opravdu o ústa. To bylo například v Karabachu, když se všichni evakuovali a hrozil masivní útok na hlavní město neuznané republiky Karabach. Zůstalo tam jenom pár odvážlivců, a to je ten moment, kdy si novinář musí sbalit všechna svá zařízení a co nejrychleji někam utéct,“ říká Dorazín.

Podle Terezy Engelové, zpravodajky z válečných zón, která spolupracuje s více českými médii, rozhoduje kromě instinktu také štěstí. „Jsou momenty, kdy natáčíte a najednou cítíte, že něco není v pořádku. Párkrát jsem takhle odjela půlhodinky před tím, než to tam vybombardovali. Úplně ochránit se člověk nemůže, musí počítat s určitou dávkou štěstí. Štěstí mít musíte,“ tvrdí Engelová.

Válka včetně emocí, zpravodajství ale bez nich

Pravidlo dalšího válečného novináře, fotografa Stanislava Krupaře, zase zní „nezůstat nikde sám“. Přišel na něj vlastní chybou, která mohla být jeho poslední. „Může se stát, že se nachomýtnete k něčemu, co by nikdo jiný neměl vidět. Jak se mi stalo na Donbase, že přede mnou zastřelili omylem civilistu. Já jsem tam najednou byl sám a ti chlapi, co ho zastřelili, na mě koukali. Bylo jasný, že jsem jediný svědek. A kdyby se mě třeba zbavili, tak to na ně nikdo nenapráská,“ vybavuje si nepříjemnou situaci Krupař.

Kromě vlastní bezpečnosti řeší váleční reportéři také to, jak o konfliktu informovat a jak si od něj udržet odstup. Obzvlášť v případě, kdy není šance dostat se na druhou stranu fronty.

„Je strašně snadné, když jste s lidmi, kteří zažili utrpení, s vojáky, kteří přišli o nohu, ruku nebo kamarády, uvěřit, že jsou na správné straně a že jim se děje příkoří. Průšvih je, že když se vám náhodou podaří dostat na druhou stranu, slyšíte úplně stejné příběhy,“ vysvětluje fotograf Stanislav Krupař.

Ani podle Davida Borka, který aktuálně natáčí poblíž Pásma Gazy, se emoce stoprocentně odfiltrovat nedají. „Moje metoda je použít chladnokrevný rozum, analyzovat spíš než empatizovat. Možná to někdy působí chladně, ale daleko lepší než se dojímat nebo rozčilovat je se vzrušit analýzou,“ přibližuje svůj styl práce Borek.

Práci válečných zpravodajů nejen v izraelsko-palestinském konfliktu přiblíží pořad Newsroom ČT24, startuje v neděli ve 22:10.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Porota shledala Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu

Porota v opakovaném procesu v New Yorku shledala bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu, informují tiskové agentury. V původním procesu byl Weinstein v roce 2020 odsouzen k 23 letům vězení, loni ale odvolací soud rozsudek zrušil, a proces se tak musel opakovat. Třiasedmdesátiletý muž odmítal, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
před 5 hhodinami

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.
před 6 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Linii v Doněcké oblasti pomáhají bránit české „Arisovy poletuchy“

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 8 hhodinami

Spor o výjimku pro ultraortodoxní Židy ohrožuje izraelskou vládu

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.
před 9 hhodinami

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal. Trump v reakci listu New York Post řekl, že od Muska bylo velmi hezké, že se tak vyjádřil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...