Proč někteří Češi rezignovali na volby? Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je jedním z hlavních důvodů to, že nemají koho volit. U některých dalších je příčinou fakt, že se o politiku vůbec nezajímají. Další nevoliči pak míní, že volby nic nezmění. K tomu, aby přišli hlasovat, by je motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu a kdyby politici plnili své sliby. Výsledkům průzkumu se věnovaly i Události, komentáře moderované Barborou Kroužkovou.
Průzkum mezi nevoliči: není koho vybrat, stejně se nic nezmění, nevěří státu
61 minut
Události, komentáře: Český nevolič
Autoři průzkumu definovali a charakterizovali tři cílové skupiny. První jsou takzvaní chroničtí nevoliči, kteří se z posledních osmi voleb v Česku zúčastnili maximálně jedněch a ani těch letošních se zúčastnit neplánují. Tvoří 17 % lidí s volebním právem. Vlažní (ne)voliči (18 %) se pak z posledních osmi voleb účastnili jedněch až čtyřech. Letos hlasovat přijít nechtějí, případně ještě váhají.
Třetí skupinou jsou pak frustrovaní (ne)voliči (4 %), kteří se účastnili voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021, avšak letos k urnám spíše nedorazí. „Nás docela překvapilo, že skupina frustrovaných (ne)voličů je poměrně úzká a je to zapříčiněno tím, že hodně lidí, kteří šli volit v minulých volbách do Poslanecké sněmovny, půjde pravděpodobně i teď,“ sdělil sociolog a analytik agentury STEM/MARK Jan Burianec.
Stát jako „pomalý a nepružný“ aparát
Z průzkumu vyplývá, že pouze šest procent dotázaných si myslí, že Česko se aktuálně vyvíjí správným směrem, což dle autorů jednoznačně vylučuje, že by lidé k volbám nechodili, protože jsou se situací plně spokojení a nevyžadují změnu. Burianec ale zároveň dodal, že nevoliči jsou se svým životem jako takovým víceméně spokojeni, v čemž se od lidí, kteří hlasovat chodí, neodlišují.
Nevoliči současný stát vnímají jako byrokratický, pomalý a nepružný aparát, který nefunguje efektivně a neřeší jejich problémy. Podle respondentů patří mezi témata, která je potřeba nejvíce řešit, ceny a kvalita potravin, ale také ceny energií či zdravotnictví a jeho dostupnost. Burianec sdělil, že v tomto případě nejsou velké rozdíly mezi nevoliči a obecnou populací.
Místopředseda TOP 09 a poslanec Matěj Ondřej Havel se domnívá, že tato témata lidi trápí zejména proto, že se každého dotýkají přímo. „Je to přirozené, že to lidé hodnotí jako klíčové ve svém každodenním životě,“ dodal. Podobný názor má i expert na politický marketing z Vysoké školy kreativní komunikace a organizace Digitální Česko Martin Charvát, podle něhož lidem vysoké ceny potravin a energií vadí zejména proto, že je řeší denně.
České politické scéně podle respondentů schází pravdomluvnost, upřímnost, slušnost a vzájemná úcta. „To jsou vlastnosti, které oceňujeme u každého člověka,“ míní Havel, podle něhož je vnímání dotázaných možná zapříčiněno tím, jaká je selekce informací, která se k nim dostává. Absenci pravdomluvnosti či upřímnosti ale do jisté míry vnímá jako generalizování, protože „všichni politici nejsou stejní“.
Proč lidé nechtějí na podzim volit?
Nejčastějším důvodem nezájmu o účast ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2025 je pocit, že není koho volit, všichni jsou (stejně) špatní a lidé politikům nevěří.
Část nevoličů ale jako důvod zmínila také to, že se o politiku nezajímají. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že více než polovina oslovených nevoličů téma politiky a voleb se svými blízkými vůbec neřeší. Část lidí se pak domnívá, že volby nic nezmění, a jít hlasovat tak postrádá smysl.
„Naším úkolem jako politiků je vysvětlit, že na každém hlasu záleží, protože, když si to řekne větší skupina lidí, tak už to není jeden hlas, ale jsou to tisíce nebo desítky tisíc hlasů,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Patrik Nacher, podle něhož o konkrétních mandátech rozhodují klidně jen desítky či stovky hlasů.
Podle Havla má smysl o voliče, kteří neplánují jít k volbám, usilovat a „přesvědčovat je o svých vizích“. S tím souhlasil i místopředseda STAN a poslanec Jan Lacina, podle něhož se hnutí pokusí nevoliče oslovit. Předseda místní organizace Motoristů sobě Matěj Gregor zase uvedl, že Motoristé dokázali řadu nevoličů oslovit během voleb do Evropského parlamentu. „My se rozhodně budeme snažit o to, abychom i nadále ukazovali, že politika může být zajímavá i pro lidi, kteří k volbám nechodí, když řeší jejich problémy,“ dodal.
Co by nevoliče motivovalo přijít k volbám?
K potenciální volební účasti by naopak dotázané motivovalo, kdyby viděli reálné dopady voleb a změny k lepšímu. Nevoliči by také uvítali, kdyby politici dodržovali své sliby. Zmíněna byla rovněž transparentní politická kultura. S tím se ztotožňuje Lacina, který zmínil, že to, co zažívá v Poslanecké sněmovně, je pro něho z pohledu politické kultury „frustrující“.
Podle komentátora serveru Seznam Zprávy Jindřicha Šídla je ale třeba si uvědomit, že část lidí k volbám nepřijde nikdy a nelze je k tomu žádným způsobem přinutit. S tím souhlasila psycholožka, sociální pracovnice a ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová, podle které je problémem nedůvěra části obyvatel v instituce. V případě zvýšení této důvěry by se podle ní lidé voleb účastnili. „Zvýšení důvěry znamená zásadní změnu způsobu participace obyvatel na veřejných věcech,“ upřesnila s tím, že něco takového by mělo začít na úrovni obcí a měst.
Podle Charváta je pak nejlepším způsobem, jak dostat lidi k volbám, osobně je obejít a oslovit.
Koho část nevoličů volila v minulých volbách?
Mezi lidmi, kteří se účastnili voleb v roce 2021, ale v letošním roce již svoji účast neplánují (frustrovaní (ne)voliči), jsou nadprůměrně zastoupeni bývalí voliči koalice SPOLU (33 %) a také koalice Pirátů a hnutí STAN (22 %). Dvacet jedna procent z nich pak hlasovalo pro ANO a osm procent pro SPD. Zbylých šestnáct procent tehdy podpořilo jiný subjekt.
Celkem sedmnáct procent dotázaných z cílové skupiny frustrovaných (ne)voličů nechtělo své volební preference z roku 2021 uvést, případně si je již nepamatují.