Lidové noviny strana 2 z 2

Údajný kontakt na českou zpravodajskou službu bývalého ruského novináře Ivana Safronova, obviněného ruskou tajnou službou FSB z velezrady předáním tajné informace, důrazně popřel, že by kdy pro nějakou rozvědku pracoval. Ruský investigativní web Projekt zjistil, že dotyčným by měl být Čech Martin Laryš, o kterém agentura TASS ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované a oficiálně nepotvrzené zdroje napsala, že byl spolupracovníkem českých zvláštních služeb.

Ve věku 82 let zemřel v noci na pátek novinář a signatář Charty 77 Jiří Hanák. Informovala o tom jeho rodina. Hanák bývá označován za doyena českých sloupkařů. V roce 2005 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky, před pěti lety pak i novinářskou cenu Opus Vitae.

I mezi přáteli je dobré upozornit na to, že jsou zde rizika, říká ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) k článku, ve kterém spolu se dvěma předchůdci v čele diplomacie odmítl izraelské plány na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu. Text kritizovali prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO). „Česká republika je stát, který má zájem na ochraně mezinárodního práva, na tom, aby se pravidla dodržovala,“ zdůraznil Petříček, který byl hostem Interview ČT24.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu (NS) soudce Petra Angyalossyho. Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) přitom doporučila za Šámalova nástupce Roberta Fremra z Mezinárodního trestního soudu. Bývalá předsedkyně NS Iva Brožová označila jmenování Angyalossyho za možnou politizaci vedení soudu, sám Angyalossy naopak tvrdí, že na něj politika žádný vliv nemá.

Kolik odposlouchávacích zařízení nainstalovala Státní bezpečnost do bytu šéfredaktora Lidových novin Jiřího Rumla?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Cílem hackerů se minulý týden staly také informační systémy ministerstva vnitra. Hledali jejich zranitelnost, nešlo o útok, uvedl Jiří Korbel z tiskového oddělení resortu. Napsaly to ve středu Lidové noviny (LN). Kybernetické útoky na české nemocnice z minulého týdne prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), řekl deníku její mluvčí Jaroslav Ibehej.

Ke dvěma Českým lvům si ve středu kulturní redaktor Ondřej Štindl domů přinesl další prestižní ocenění. Cenu Ferdinanda Peroutky získal za to, že se v českých médiích od 90. let „s příjemným nadhledem ironickým i sebeironizujícím“ věnuje kulturním tématům. Momentálně Štindl píše pro Echo24 a Týdeník Echo, dříve působil v české redakci BBC a spolupracoval i s Českou televizí.

Sám možná tušil, že ho čeká nejtěžší část jeho života, přesto se ale ve vzpomínkách vracel k vlastnímu bezstarostnému dětství. Spisovatel Karel Poláček těsně před transportem do koncentračního tábora dopsal jednu ze svých nejznámějších knih – román Bylo nás pět. Jeho vydání se už ale nedožil. Zemřel několik měsíců před koncem války, přesně před 75 lety, přestože se dříve předpokládalo, že život tohoto novináře skončil jinak.

Vláda Spojených států podle mluvčího ambasády v Praze Eda Findlayho jasně formulovala svou pozici na téma digitální daně. Findlay v aktuálním vyjádření pro ČTK odkázal na prosincový komentář velvyslance Stephena Kinga v Lidových novinách, ve kterém diplomat zmínil, že důsledkem zavedení digitální daně v Česku by mohla být nějaká forma přiměřeného protiopatření vlády USA.

Bude Michael Bloomberg dalším americkým prezidentem? Miliardář a zároveň bývalý starosta New Yorku oznámil, že bude v blížících se nejsledovanějších volbách světa kandidovat za demokraty proti Donaldu Trumpovi. Má to ale jeden „mediální“ háček. Bloomberg vlastní zpravodajskou agenturu, která teď kvůli jeho boji o prezidentské křeslo dostala zákaz psát investigativní články o všech kandidátech Demokratické strany. Je práce novináře i v takovém případě pořád svobodná?

Plánovaný konec ředitele odboru válečných veteránů plukovníka Eduarda Stehlíka vzbudil pozornost politiků, odborníků i laické veřejnosti. Redaktor Lidových novin a historik Petr Zídek se vyjádřil, že je „skvělá zpráva“, že padlo rozhodnutí „tohoto člověka vykopnout“. Publicista Luděk Navara naopak soudí, že by měl Stehlík ve své funkci setrvat. Střetli se v pořadu Události, komentáře.

Byl jedním z těch, kteří před sametovou revolucí slovem bojovali za pravdu. Novinář Jaroslav Spurný psal a doma tiskl samizdaty. Jak vypadala tehdejší redakce Lidových novin, Sportu nebo Revolver Revue? O tom mluvil v rozhovoru s redaktorkou Terezou Řezníčkovou. Téma nedělního Newsroomu ČT24.

Seznam čerstvých nositelů státních vyznamenání je velmi pestrou směsicí osobností, píšou české deníky. Podle Lidových novin (LN) se vyznamenaní dělí do tří skupin – jsou to váleční veteráni, bojovníci za svobodu a jiní hrdinové, potom různé osobnosti kultury, vědy a veřejného života a nakonec známí, kamarádi a podporovatelé prezidenta. Letos prezident Miloš Zeman vyznamenal 42 osobností, nejvíce za dobu pobytu na Hradě.

Jeden ze symbolů sametové revoluce. Čtenáři si je mezi sebou přepisovali a množili sami. Z 350 kusů měsíčně se tak náklad dostal až na deset tisíc. První zkušební číslo samizdatového měsíčníku Lidové noviny vyšlo 11. září 1987. Kdo a proč je založil? A jakou roli sehrály v celém revolučním roce? Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nepočítá s tím, že by byl někdo pověřen dočasným řízením ministerstva kultury po odvolání Antonína Staňka (ČSSD). Lidovým novinám to řekl poté, co ho ve středu prezident ujistil, že Staňka odvolá na konci července a přibližně v polovině srpna rozhodne o jeho nástupci. Chod resortu to podle Babiše neohrozí.

Velvyslanec Bedřich Kopecký se v červenci přesune z Číny do Arménie. Napsaly to Lidové noviny (LN). Kopeckému měl původně mandát v Číně skončit až v únoru 2020. Prezident Miloš Zeman mu ale podle deníku vyčítal podepsání dopisu apelujícího na dodržování lidských práv v Číně. Kopeckého v Pekingu nahradil bývalý viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

Petra Janáková, která je odsouzená ke třiceti letům vězení za zastřelení člověka a pokus o vraždu dalších tří lidí, za mřížemi počala. Devětadvacetiletá vražedkyně se tak ocitla přibližně na patnáct měsíců na svobodě. Zákon totiž zajišťuje těhotným ženám přerušení výkonu trestu až do prvních narozenin dítěte. Podle Lidových novin opustila Janáková opavskou věznici minulý pátek.

Ondřej Sekora nebyl jenom autorem Ferdy Mravence. Rozmanitý odkaz výrazné osobnosti české kultury představí nový dokument České televize. Kromě umělecké a novinářské práce se tvůrci filmu zaměřili také na jeho dramatické životní osudy. Snímek bude mít premiéru na podzim, kdy uplyne 120 let od Sekorova narození.

Policie odložila vyšetřování zakázky ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na monitorovací systém evropských dotací. Zprávu přinesly Lidové noviny. Žádný trestný čin se podle kriminalistů nestal. Tendr z roku 2013 provázelo podezření z několika závažných chyb a jeho prověřování provázel spor mezi ministerstvem pro místní rozvoj a auditním orgánem ministerstva financí. Kvůli zakázce přišlo Česko o 820 milionů korun od Evropské unie.