Bude Michael Bloomberg dalším americkým prezidentem? Miliardář a zároveň bývalý starosta New Yorku oznámil, že bude v blížících se nejsledovanějších volbách světa kandidovat za demokraty proti Donaldu Trumpovi. Má to ale jeden „mediální“ háček. Bloomberg vlastní zpravodajskou agenturu, která teď kvůli jeho boji o prezidentské křeslo dostala zákaz psát investigativní články o všech kandidátech Demokratické strany. Je práce novináře i v takovém případě pořád svobodná?
Bloomberg jako mediální problém. Agentura prezidentského kandidáta zatrhla investigativní články o demokratech
Novináři pracující pro médium, které vlastní podnikatel s politickými ambicemi – podobnou situaci známe i v Česku. Na rozdíl od Michaela Bloomberga ale podřízení Andreje Babiše nebo Zdeňka Bakaly nikdy oficiálně podobný zákaz nedostali.
Podle mediálního analytika Filipa Rožánka je to krok typický pro anglosaský svět, který má pevně daná pravidla a opatření. „Nepřekvapilo mě, že něco podobného vydali, je to spíš nezvyklé z českého pohledu, protože u nás nejsme zvyklí na roli novináře jako nějaké institucionálně zakotvené profese, která má svá práva a své povinnosti. Tím pádem se vyjadřuje třeba i ke krokům majitele média.“
Spolupracovník zpravodajské televize MSNBC Yann Zane si myslí, že „je to bezprecedentní situace, kdy takto velké médium je vlastněné a kontrolované jedním z kandidátů“. Podle něj jsou americké prezidentské volby pro většinu novinářů nejdůležitější událostí za několik let a redaktoři Bloombergu tak stojí před důležitou otázkou – jak se k nim postavit?
Veřejně se zatím vyjádřil například šéfredaktor John Micklethwait: „Nemá smysl snažit se říct, že pokrývání této prezidentské kampaně bude pro redakci snadné.“
Je-li majitel činný v politice, je to pro novináře špatná zpráva
Podle Rožánka mají američtí mediální vlastníci obecně jednu výhodu, a tou je velikost trhu, která jim umožňuje podpořit jeden nebo druhý názorový proud. „Musíme však zdůraznit, že Bloomberg není jenom nějaké médium pro konečného čtenáře, ale je to také agentura, která dodává informace dalším médiím ve světě, a mohou se objevit obavy z toho, jestli nebudou zatížené ve prospěch pohledu Michaela Bloomberga,“ upozornil analytik.
Podobné obavy o nezávislost médií a debata na téma svobodné novinářské práce se v Česku vede už několik let, od doby, kdy vydavatelství Mafra koupil současný premiér Andrej Babiš. „Když médium začne vlastnit podnikatel, který je nějakým způsobem činný v politice, tak je to vždycky pro novináře špatná zpráva,“ komentuje situaci ve světě i v Česku Lenka Waschková Císařová z brněnské Masarykovy univerzity.
„Problém Mafry byl v tom, že když Babiš tohle vydavatelství koupil, tak poměrně neprozřetelně prohlásil, že tak činí proto, aby novináři konečně psali pravdu. Tím vlastně zatížil celý ten obchod nějakou perspektivou,“ domnívá se editor serveru Digizone Filip Rožánek a zároveň říká, že důvěryhodnosti Babišových médií nepřispěla ani nahrávka jeho telefonátu s redaktorem Lidových novin nebo kauza novináře Marka Přibila.
„Myslím si, že ideální stav je, aby média nevlastnili politici za žádných okolností. A silní ekonomičtí hráči také ne. To je ten ideál, o kterém mluvíme,“ uzavírá Waschková Císařová.