„Nechápu, proč byl zadržen". Údajný český kontakt Safronova popírá práci pro tajné služby

Údajný kontakt na českou zpravodajskou službu bývalého ruského novináře Ivana Safronova, obviněného ruskou tajnou službou FSB z velezrady předáním tajné informace, důrazně popřel, že by kdy pro nějakou rozvědku pracoval. Ruský investigativní web Projekt zjistil, že dotyčným by měl být Čech Martin Laryš, o kterém agentura TASS ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované a oficiálně nepotvrzené zdroje napsala, že byl spolupracovníkem českých zvláštních služeb.

„Je to naprostá hloupost. Dezinformační podvrh,“ odmítl uvedenou zprávu Laryš v dopise zaslaném ruské sekci BBC, která o něm v pátek informovala. Laryš uvedl, že se skutečně se Safronovem seznámil v roce 2012, když v Rusku pracoval jako zpravodaj deníku Lidové noviny. Spolupracovali však na profesionální úrovni čistě jako kolegové „na tématech souvisejících s politikou, ekonomikou a bezpečností“.

Safronova zadrželi ruští agenti 7. července a soud na něj uvalil vyšetřovací vazbu do 6. září. Podle vyšetřovatelů jej v roce 2012 zverbovala česká rozvědka.

Úkol, který spočíval ve shromažďování a předávání informací o dodávkách ruských zbraní do Afriky a o působení ruských ozbrojených sil na Blízkém východě, údajně splnil v roce 2017. Konečným příjemcem tajných informací prý byly Spojené státy.

Safronov nemohl mít přístup k utajeným materiálům, stojí v dopise

„Stále nechápu, proč byl zadržen. Také jsem nerozuměl oficiálnímu důvodu, protože Ivan byl novinář – to znamená, že neměl a nemohl mít přístup k utajovaným materiálům, protože v žurnalistice se nepracuje s utajovanými materiály,“ citovala BBC z dopisu, který Laryš rovněž zaslal Safronovovým advokátům.

Laryš mimo jiné rovněž napsal, že nikdy neměl přístup k žádným tajným údajům a žádný vládní úřad mu je neposkytoval jako odborníkovi. „Já sám jako expert v Česku nemám přístup k žádným tajným materiálům a žádný vládní úřad mi je prostě nedá. To je zcela absurdní,“ uvedl.

Laryš je přesvědčený, že Safronov nemohl v práci narazit na státní tajemství. „Kdo by mu ho dal a proč? Kdyby se to vůbec stalo, měl by být zadržen ten, kdo mu tajemství předal, a ne Ivan, který dokázal psát pravdivé, ale ostré, a proto pro mnohé u moci politicky nepříjemné články,“ poznamenal.

Jeden ze Safronovových obhájců Ivan Pavlov považuje Laryšův dopis za potvrzení toho, že se jeho klient žádné velezrady nedopustil. „Jestliže se nejprve objeví tvrzení, že Laryš je zapojený do českých zvláštních služeb, a on sám to pak odmítá, znamená to, že je tomu třeba věnovat pozornost. Laryšův dopis umožní obhájcům úspěšněji argumentovat proti FSB a v konečném důsledku může dokládat, že se náš mandant žádné velezrady nedopustil,“ řekl Pavlov agentuře TASS.

Zadržený Ivan Safronov
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...