„Nechápu, proč byl zadržen". Údajný český kontakt Safronova popírá práci pro tajné služby

Údajný kontakt na českou zpravodajskou službu bývalého ruského novináře Ivana Safronova, obviněného ruskou tajnou službou FSB z velezrady předáním tajné informace, důrazně popřel, že by kdy pro nějakou rozvědku pracoval. Ruský investigativní web Projekt zjistil, že dotyčným by měl být Čech Martin Laryš, o kterém agentura TASS ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované a oficiálně nepotvrzené zdroje napsala, že byl spolupracovníkem českých zvláštních služeb.

„Je to naprostá hloupost. Dezinformační podvrh,“ odmítl uvedenou zprávu Laryš v dopise zaslaném ruské sekci BBC, která o něm v pátek informovala. Laryš uvedl, že se skutečně se Safronovem seznámil v roce 2012, když v Rusku pracoval jako zpravodaj deníku Lidové noviny. Spolupracovali však na profesionální úrovni čistě jako kolegové „na tématech souvisejících s politikou, ekonomikou a bezpečností“.

Safronova zadrželi ruští agenti 7. července a soud na něj uvalil vyšetřovací vazbu do 6. září. Podle vyšetřovatelů jej v roce 2012 zverbovala česká rozvědka.

Úkol, který spočíval ve shromažďování a předávání informací o dodávkách ruských zbraní do Afriky a o působení ruských ozbrojených sil na Blízkém východě, údajně splnil v roce 2017. Konečným příjemcem tajných informací prý byly Spojené státy.

Safronov nemohl mít přístup k utajeným materiálům, stojí v dopise

„Stále nechápu, proč byl zadržen. Také jsem nerozuměl oficiálnímu důvodu, protože Ivan byl novinář – to znamená, že neměl a nemohl mít přístup k utajovaným materiálům, protože v žurnalistice se nepracuje s utajovanými materiály,“ citovala BBC z dopisu, který Laryš rovněž zaslal Safronovovým advokátům.

Laryš mimo jiné rovněž napsal, že nikdy neměl přístup k žádným tajným údajům a žádný vládní úřad mu je neposkytoval jako odborníkovi. „Já sám jako expert v Česku nemám přístup k žádným tajným materiálům a žádný vládní úřad mi je prostě nedá. To je zcela absurdní,“ uvedl.

Laryš je přesvědčený, že Safronov nemohl v práci narazit na státní tajemství. „Kdo by mu ho dal a proč? Kdyby se to vůbec stalo, měl by být zadržen ten, kdo mu tajemství předal, a ne Ivan, který dokázal psát pravdivé, ale ostré, a proto pro mnohé u moci politicky nepříjemné články,“ poznamenal.

Jeden ze Safronovových obhájců Ivan Pavlov považuje Laryšův dopis za potvrzení toho, že se jeho klient žádné velezrady nedopustil. „Jestliže se nejprve objeví tvrzení, že Laryš je zapojený do českých zvláštních služeb, a on sám to pak odmítá, znamená to, že je tomu třeba věnovat pozornost. Laryšův dopis umožní obhájcům úspěšněji argumentovat proti FSB a v konečném důsledku může dokládat, že se náš mandant žádné velezrady nedopustil,“ řekl Pavlov agentuře TASS.

Zadržený Ivan Safronov
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 54 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...