Nový předseda Angyalossy chce zrychlit práci Nejvyššího soudu. Brožová mluví o politizaci funkce

Nahrávám video
Prezident Zeman jmenoval předsedu Nejvyššího soudu
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu (NS) soudce Petra Angyalossyho. Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) přitom doporučila za Šámalova nástupce Roberta Fremra z Mezinárodního trestního soudu. Bývalá předsedkyně NS Iva Brožová označila jmenování Angyalossyho za možnou politizaci vedení soudu, sám Angyalossy naopak tvrdí, že na něj politika žádný vliv nemá.

Prezident Zeman řekl, že nového šéfa NS vybíral ze čtyř kandidátů. Doufá, že jmenovaný Angyalossy přispěje k tomu, že se bude snižovat počet nevyřízených spisů. Dodal, že Angyalossyho si na soud vybral předchozí předseda Šámal. „Věřím, že budete pokračovat v jeho práci,“ uvedl při jmenování nového předsedy NS.

Pokud narůstají nedodělky a existují soudci, kteří jsou obklopeni nevyřízenými spisy, není to pro soudcovský stav dobré. Věřím, že i vy přispějete k tomu, aby se počet nevyřízených spisů snižoval.
Miloš Zeman

Angyalossy: Chci pokračovat v práci Pavla Šámala

Nový předseda NS Petr Angyalossy dal najevo, že prezidentovo očekávání splní – neplánuje reorganizaci Nejvyššího soudu a chce pokračovat v Šámalově práci. Zmínil zkracování doby dovolacího řízení. „Aby řízení před Nejvyšším soudem trvalo co nejkratší dobu. Aby se nadále snižovaly počty nedodělků. Kromě toho, aby vzhledem k přirozené obměně kolegů, kteří dosahují 70. roku věku a odchází do důchodu, aby místo nich přišli na Nejvyšší soud nejvzdělanější, nejerudovanější soudci,“ shrnul Angyalossy v Interview ČT24.

Chtěl by také dokončit etický kodex soudců. Sám se přitom nedomnívá, že by stávající pravidla, která připravila Soudcovská unie, nestačila, nový kodex podle Angyalossyho vzniká hlavně proto, že to doporučila Skupina států proti korupci (GRECO) ve svém hodnocení české justice.

„Etický kodex řeší chování soudce jak v profesním životě, tak i soukromém – mimo věci, které upravuje zákon o soudech a soudcích. Jsou různé životní situace, ve kterých soudce musí řešit, jestli to může, nebo nemůže provozovat. Může to být například v rámci sportovní činnosti – pokud má někdo sportovní zálibu, zda sport, který provozuje rekreačně, může provozovat i výdělečně,“ nastínil nový předseda Nejvyššího soudu. Domnívá se, že by mohl být hotov i s komentářem v horizontu několika týdnů.

Po svém jmenování řekl Angyalossi, že by soud mohl vydat stanovisko, za jakých okolností je možné úspěšně žalovat stát kvůli náhradám za omezení, která vláda vyhlásila kvůli pandemii koronaviru. V Interview ČT24 upřesnil, že bude chtít od občanskoprávního kolegia svého soudu zatím slyšet pouze to, zda by takové stanovisko bylo možné zaujmout. „Je to myšlenka, abychom předešli zbytečným žalobám,“ zdůvodnil.

Brožová jmenování Angyalossyho zkritizovala

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová Zemanovo rozhodnutí zkritizovala, za nejlepšího kandidáta považovala prvního místopředsedu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Roberta Fremra. V České televizi řekla, že jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce.

„Z mého úhlu pohledu, pokud byl kandidátem doktor Robert Fremr, morálně i mravně integrovaná osobnost a autorita v oblasti trestního práva, potvrzená i na mezinárodní úrovni, potom jeho nejmenování považuji za politováníhodnou informaci a politizování funkce předsedy Nejvyššího soudu,“ řekla Brožová.

Angyalossy, který je v justici 27 let, ale výtku Brožové důrazně odmítl. Řekl, že vždy věřil v apolitickou justici. „Nikdy bych nedovolil, aby politika jakkoliv zasahovala do výkonu spravedlnosti. Soudil jsem i různé politické kauzy a nikdy jsem se nenechal ničím ovlivnit, natožpak politikou,“ zdůraznil.

Nahrávám video
Petr Angyalossy v Interview ČT24: „Justice má být otevřená“
Zdroj: ČT24

Je přesvědčen, že je dostatečně známo, že je neoblomný. „Nikdy jsem nepodléhal žádným tlakům. Ve své praxi jsem řešil i řadu mediálních případů, kde by možná přicházelo v úvahu, že mohly být nějaké zájmy. Nikdy se o to nikdo ani nepokusil. Myslím, že mám takové renomé,“ míní Angyalossy.

Obdobně jako Iva Brožová ale smýšlí i bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Zdůraznil, že se jeho výhrady netýkají samotného Angyalossyho. „Mluvíme už léta o tom, že je výběr soudců netransparentní. V situaci, kdy se jednou za deset let vybírá ikona české justice, předseda Nejvyššího soudu, tak to do poslední chvíle nevíme,“ podotkl.

Problém vidí nejenom v postupu hlavy státu, ale i v tom, že si vybral soudce, který není příliš známý mimo okruh expertů na trestní právo. „Myslím, že když se objeví jméno nového předsedy Nejvyššího soudu, tak to jméno nemáme zadávat do googlu, abychom zjistili, kdo to je. Má to být jméno, které rezonuje,“ míní Baxa.

Fremra navrhovala i Benešová, Zemanovu volbu respektuje

Ministryně spravedlnosti uvedla, že jmenování Petra Angyalossyho předsedou NS respektuje, sama však také navrhovala Fremra. Zemanovo rozhodnutí pro ni bylo údajně velkým překvapením. 

„V tomto případě není pan prezident vázán mým doporučením. Rozhodl se na základě svých úvah. Jeho volbu respektuji a jsem zvědavá, čím pan předseda Angyalossy českou justici obohatí. Některé zajímavé nápady dnes již představil,“ dodala ministryně.

Nový předseda Nejvyššího soudu zdůraznil, že netuší, proč si prezident nakonec vybral právě jeho a proč v čele Nejvyššího soudu není Fremr. „To se musíte zeptat pana prezidenta. Mně neodůvodňoval své rozhodnutí,“ poznamenal.

Bylo by špatné ho snižovat jen proto, že o něm nevíme dost. Náš ústavní systém je postaven na tom, že jmenování předsedy Nejvyššího soudu je výhradní pravomocí prezidenta, všichni prezidenti jmenovali předsedy tak, že o tom nebylo žádné referendum mezi soudci.
Eliška Wagnerová
bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu

Někteří opoziční politici chtějí slyšet důvod Zemanova rozhodnutí

Jmenování nového předsedy NS už okomentovali i politici z řad opozice, někteří výběr kritizují, jiní chválí, že Angyalossy nenabyl soudcovské zkušenosti před listopadem 1989. 

Zemanův výběr pochválil například poslanec a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Jsem rád, že byl do čela Nejvyššího soudu nalezen soudce s letitou zkušeností, kterou nenabyl v předlistopadové justici ani v normalizační KSČ,“ napsal ČTK.

Nahrávám video
Petr Angyalossy v Interview ČT24: „Justice má být otevřená“
Zdroj: ČT24

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že výběr předsedy NS nebyl transparentní, jak by si zasloužil. „Není zřejmé, jaká kritéria, ať už odborná a manažerská, prezident Zeman zvažoval a jak rozhodnutí odůvodnil,“ napsal. Zeman by měl podle něj veřejnosti svůj výběr objasnit.

Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je složité nového šéfa NS hodnotit, protože jeho postoje nejsou veřejně známé. „A tím, že pan prezident už před jmenováním jeho jméno transparentně nezveřejnil, to působí podivně,“ doplnila. 

Angyalossy od roku 1996 působil v Olomouci

Petr Angyalossy působí na Nejvyšším soudu od roku 2017. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, soudcem je od roku 1996, kdy začal působit jako předseda senátu u Okresního soudu v Olomouci. Od roku 1999 byl předsedou senátu olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě. Na Vrchním soudu v Olomouci působil od roku 2004 jako tiskový mluvčí.

Nahrávám video
Události, komentáře: Změny v justici, nový šéf Nejvyššího soudu
Zdroj: ČT24

Zemanův postup je podle Soudcovské unie nedůvěryhodný

O výběru a jmenování předsedy NS rozhoduje prezident. Jedinou podmínkou je, že musí vybírat ze stávajících soudců NS. Funkční období předsedy je desetileté. Křeslo předsedy bylo prázdné od 20. února, soud řídil jeho místopředseda Fiala.

Způsob, jakým Zeman vybíral nového předsedu NS, kritizuje prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Podle ní je netransparentní a nedůvěryhodný. Vadí ji, že veřejnost neznala prezidentovy kroky ani kandidáty, o kterých uvažoval.

Zákon sice prezidentovi žádný postup v tomto ohledu neukládá, ale výběr tak důležitého veřejného činitele se zásadním vlivem na život občanů i státu by podle Zemanové neměl ve společnosti budit pochybnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...