Nový předseda Angyalossy chce zrychlit práci Nejvyššího soudu. Brožová mluví o politizaci funkce

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu (NS) soudce Petra Angyalossyho. Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) přitom doporučila za Šámalova nástupce Roberta Fremra z Mezinárodního trestního soudu. Bývalá předsedkyně NS Iva Brožová označila jmenování Angyalossyho za možnou politizaci vedení soudu, sám Angyalossy naopak tvrdí, že na něj politika žádný vliv nemá.

Prezident Zeman řekl, že nového šéfa NS vybíral ze čtyř kandidátů. Doufá, že jmenovaný Angyalossy přispěje k tomu, že se bude snižovat počet nevyřízených spisů. Dodal, že Angyalossyho si na soud vybral předchozí předseda Šámal. „Věřím, že budete pokračovat v jeho práci,“ uvedl při jmenování nového předsedy NS.

Pokud narůstají nedodělky a existují soudci, kteří jsou obklopeni nevyřízenými spisy, není to pro soudcovský stav dobré. Věřím, že i vy přispějete k tomu, aby se počet nevyřízených spisů snižoval.
Miloš Zeman

Angyalossy: Chci pokračovat v práci Pavla Šámala

Nový předseda NS Petr Angyalossy dal najevo, že prezidentovo očekávání splní – neplánuje reorganizaci Nejvyššího soudu a chce pokračovat v Šámalově práci. Zmínil zkracování doby dovolacího řízení. „Aby řízení před Nejvyšším soudem trvalo co nejkratší dobu. Aby se nadále snižovaly počty nedodělků. Kromě toho, aby vzhledem k přirozené obměně kolegů, kteří dosahují 70. roku věku a odchází do důchodu, aby místo nich přišli na Nejvyšší soud nejvzdělanější, nejerudovanější soudci,“ shrnul Angyalossy v Interview ČT24.

Chtěl by také dokončit etický kodex soudců. Sám se přitom nedomnívá, že by stávající pravidla, která připravila Soudcovská unie, nestačila, nový kodex podle Angyalossyho vzniká hlavně proto, že to doporučila Skupina států proti korupci (GRECO) ve svém hodnocení české justice.

„Etický kodex řeší chování soudce jak v profesním životě, tak i soukromém – mimo věci, které upravuje zákon o soudech a soudcích. Jsou různé životní situace, ve kterých soudce musí řešit, jestli to může, nebo nemůže provozovat. Může to být například v rámci sportovní činnosti – pokud má někdo sportovní zálibu, zda sport, který provozuje rekreačně, může provozovat i výdělečně,“ nastínil nový předseda Nejvyššího soudu. Domnívá se, že by mohl být hotov i s komentářem v horizontu několika týdnů.

Po svém jmenování řekl Angyalossi, že by soud mohl vydat stanovisko, za jakých okolností je možné úspěšně žalovat stát kvůli náhradám za omezení, která vláda vyhlásila kvůli pandemii koronaviru. V Interview ČT24 upřesnil, že bude chtít od občanskoprávního kolegia svého soudu zatím slyšet pouze to, zda by takové stanovisko bylo možné zaujmout. „Je to myšlenka, abychom předešli zbytečným žalobám,“ zdůvodnil.

Brožová jmenování Angyalossyho zkritizovala

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová Zemanovo rozhodnutí zkritizovala, za nejlepšího kandidáta považovala prvního místopředsedu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Roberta Fremra. V České televizi řekla, že jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce.

„Z mého úhlu pohledu, pokud byl kandidátem doktor Robert Fremr, morálně i mravně integrovaná osobnost a autorita v oblasti trestního práva, potvrzená i na mezinárodní úrovni, potom jeho nejmenování považuji za politováníhodnou informaci a politizování funkce předsedy Nejvyššího soudu,“ řekla Brožová.

Angyalossy, který je v justici 27 let, ale výtku Brožové důrazně odmítl. Řekl, že vždy věřil v apolitickou justici. „Nikdy bych nedovolil, aby politika jakkoliv zasahovala do výkonu spravedlnosti. Soudil jsem i různé politické kauzy a nikdy jsem se nenechal ničím ovlivnit, natožpak politikou,“ zdůraznil.

Nahrávám video

Je přesvědčen, že je dostatečně známo, že je neoblomný. „Nikdy jsem nepodléhal žádným tlakům. Ve své praxi jsem řešil i řadu mediálních případů, kde by možná přicházelo v úvahu, že mohly být nějaké zájmy. Nikdy se o to nikdo ani nepokusil. Myslím, že mám takové renomé,“ míní Angyalossy.

Obdobně jako Iva Brožová ale smýšlí i bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Zdůraznil, že se jeho výhrady netýkají samotného Angyalossyho. „Mluvíme už léta o tom, že je výběr soudců netransparentní. V situaci, kdy se jednou za deset let vybírá ikona české justice, předseda Nejvyššího soudu, tak to do poslední chvíle nevíme,“ podotkl.

Problém vidí nejenom v postupu hlavy státu, ale i v tom, že si vybral soudce, který není příliš známý mimo okruh expertů na trestní právo. „Myslím, že když se objeví jméno nového předsedy Nejvyššího soudu, tak to jméno nemáme zadávat do googlu, abychom zjistili, kdo to je. Má to být jméno, které rezonuje,“ míní Baxa.

Fremra navrhovala i Benešová, Zemanovu volbu respektuje

Ministryně spravedlnosti uvedla, že jmenování Petra Angyalossyho předsedou NS respektuje, sama však také navrhovala Fremra. Zemanovo rozhodnutí pro ni bylo údajně velkým překvapením. 

„V tomto případě není pan prezident vázán mým doporučením. Rozhodl se na základě svých úvah. Jeho volbu respektuji a jsem zvědavá, čím pan předseda Angyalossy českou justici obohatí. Některé zajímavé nápady dnes již představil,“ dodala ministryně.

Nový předseda Nejvyššího soudu zdůraznil, že netuší, proč si prezident nakonec vybral právě jeho a proč v čele Nejvyššího soudu není Fremr. „To se musíte zeptat pana prezidenta. Mně neodůvodňoval své rozhodnutí,“ poznamenal.

Bylo by špatné ho snižovat jen proto, že o něm nevíme dost. Náš ústavní systém je postaven na tom, že jmenování předsedy Nejvyššího soudu je výhradní pravomocí prezidenta, všichni prezidenti jmenovali předsedy tak, že o tom nebylo žádné referendum mezi soudci.
Eliška Wagnerová
bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu

Někteří opoziční politici chtějí slyšet důvod Zemanova rozhodnutí

Jmenování nového předsedy NS už okomentovali i politici z řad opozice, někteří výběr kritizují, jiní chválí, že Angyalossy nenabyl soudcovské zkušenosti před listopadem 1989. 

Zemanův výběr pochválil například poslanec a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Jsem rád, že byl do čela Nejvyššího soudu nalezen soudce s letitou zkušeností, kterou nenabyl v předlistopadové justici ani v normalizační KSČ,“ napsal ČTK.

Nahrávám video

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že výběr předsedy NS nebyl transparentní, jak by si zasloužil. „Není zřejmé, jaká kritéria, ať už odborná a manažerská, prezident Zeman zvažoval a jak rozhodnutí odůvodnil,“ napsal. Zeman by měl podle něj veřejnosti svůj výběr objasnit.

Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je složité nového šéfa NS hodnotit, protože jeho postoje nejsou veřejně známé. „A tím, že pan prezident už před jmenováním jeho jméno transparentně nezveřejnil, to působí podivně,“ doplnila. 

Angyalossy od roku 1996 působil v Olomouci

Petr Angyalossy působí na Nejvyšším soudu od roku 2017. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, soudcem je od roku 1996, kdy začal působit jako předseda senátu u Okresního soudu v Olomouci. Od roku 1999 byl předsedou senátu olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě. Na Vrchním soudu v Olomouci působil od roku 2004 jako tiskový mluvčí.

Nahrávám video

Zemanův postup je podle Soudcovské unie nedůvěryhodný

O výběru a jmenování předsedy NS rozhoduje prezident. Jedinou podmínkou je, že musí vybírat ze stávajících soudců NS. Funkční období předsedy je desetileté. Křeslo předsedy bylo prázdné od 20. února, soud řídil jeho místopředseda Fiala.

Způsob, jakým Zeman vybíral nového předsedu NS, kritizuje prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Podle ní je netransparentní a nedůvěryhodný. Vadí ji, že veřejnost neznala prezidentovy kroky ani kandidáty, o kterých uvažoval.

Zákon sice prezidentovi žádný postup v tomto ohledu neukládá, ale výběr tak důležitého veřejného činitele se zásadním vlivem na život občanů i státu by podle Zemanové neměl ve společnosti budit pochybnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 3 hhodinami

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
09:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Odvolání bitcoinového daru může být dle Tejce způsob, jak komplikovat řízení

Rozhodnutí Tomáše Jiřikovského odvolat bitcoinový dar státu v hodnotě miliardy korun může být podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) způsob, jak komplikovat trestní řízení, uvedl. Dodal, že resort zváží další postup. Bitcoiny jsou dle Tejce nyní vzhledem k trestnímu řízení zablokované a vracet se nebudou.
před 10 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

VideoČeši chodí na vyšetření prostaty častěji, část ale na další prohlídku nedorazí

Čeští muži se i kvůli lepšímu systému preventivních prohlídek nechávají častěji testovat na rakovinu prostaty. Za poslední dva roky test podstoupilo 57 procent mužů mezi 50 a 69 lety. Dva tisíce nádorů se tak podařilo odhalit včas. Až třetina lidí s podezřením na nádor ale nedorazí na následnou prohlídku a riskuje ohrožení života, stejně jako tisíce dalších, kteří se netestují vůbec. „Mezi námi žije osm až devět tisíc mužů ve věku do 69 let, ale spíš mladších, kterým to vyšetření může regulérně zachránit život,“ upozornil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poukázal na to, že ročně karcinomem prostaty onemocní zhruba deset tisíc mužů, z nichž 1500 zemře. „To jsou životy, které mohou být zachráněny,“ doplnil.
před 15 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti chce větší tresty za zločiny spáchané v opilosti

Ministerstvo spravedlnosti chce přísnější tresty za zločiny spáchané v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Resort kvůli tomu dokončuje novelu trestního zákoníku, kterou chce představit na podzim. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) má zajistit, aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilosti či pod vliv návykových látek, což způsobilo jejich nepříčetnost.
před 16 hhodinami

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
včeraAktualizovánovčera v 20:20

VideoHrozí nám osud Řecka, bez reforem a daní to nepůjde, varuje Jurečka

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 20:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.