V lánském zámku se v úterý odpoledne sešli nejvyšší ústavní činitelé, ovšem bez předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), kterého prezident nepozval. Zeman to zdůvodnil tím, že Vystrčil navštívil Tchaj-wan, přestože mu to ostatní vysocí ústavní činitelé nedoporučili. Účastníci schůzky jednali mimo jiné o postoji k Rusku a k Číně, situaci v Bělorusku nebo o investicích do obrany.
Na setkání pozval prezident republiky Miloš Zeman předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radka Vondráčka (ANO), premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD), ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD).
Na schůzce v Lánech se diskutovala česká zahraniční politika, tématem bylo i dění v Bělorusku. „Ústavní činitelé se jasně postavili proti násilí, které jak vidíme, je pácháno na běloruské veřejnosti, proti represím,“ uvedl ministr zahraničí.
Prvním krokem by podle něj mohlo být přepočtení hlasů v prezidentských volbách pod mezinárodním dohledem a nastolení politického dialogu. Podle společného prohlášení by se měly v Bělorusku uspořádat svobodné a spravedlivé volby, ve kterých by se mohli o hlasy voličů ucházet všichni nominovaní kandidáti.
Ústavní činitelé se také vyslovili pro „konstruktivní a smysluplný dialog s Ruskem“. Česko-ruské vztahy poznamenal v posledních měsících například spor o sochu maršála Koněva, mezi zeměmi má proto dojít k bilaterálním konzultacím. Ty mají být podle Petříčka založeny na „vzájemném respektu a uznání témat obou dvou stran“.
Prohlášení se tak shoduje s vyjádřením ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka, kterého vláda jmenovala zmocněncem pro konzultace s Ruskem. Jindrák se v polovině září ohradil proti výrokům mluvčí ruské diplomacie, podle které Česko podniká kroky nepřispívající k navázání normálního dialogu. Konzultace s Ruskem nelze podle něj redukovat pouze na nástroj řešení problémů, které pálí ruskou stranu.
Předseda Poslanecké sněmovny Vondráček v Lánech zmínil i pozvednutí tématu posílení zastoupení České republiky v Jeruzalémě. „Zřejmě nejvhodnější cestou by bylo umístění pracoviště s diplomatickým statusem,“ uvedl. Krok by podle něj měl být pozitivně vnímán českými partnery.
Naopak jako znepokojivý vnímají ústavní činitelé malý pokrok ve vyjednávání mezi Evropskou unií a Británií o budoucích vztazích. Británie letos z EU vystoupila, a pokud dohoda do konce roku nevznikne, zkomplikuje se od ledna vzájemný obchod. Nejvyšší čeští politici tak v úterý apelovali na firmy, aby se připravily na všechny scénáře, a na Čechy žijící v Británii, aby rychle zažádali o status usedlíka, který jim umožní uchovat si současná práva.
České občany vyzvali ústavní činitelé také k odpovědnosti v souvislosti s koronavirovou pandemií, která je podle nich vážná. Pandemie dle jejich názoru nepřinesla nové trendy do už měnícího se mezinárodního prostředí, ale spíše zesílila některé existující. Mezi ně podle státníků patří například rostoucí napětí mezi solidaritou a národním zájmem.
Investujme do obrany a splňme tak závazky, zaznělo v Lánech
Ústavní činitelé také považují za nutné, aby se podařilo Českou republiku udržet „na špici nejbezpečnějších zemí světa“. Ministr zahraničí uvedl, že proto potvrdili také závazek o navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP v souvislosti se závazky v NATO. Účastníci schůzky konstatovali, že tento závazek trvale podporují a očekávají, že při jeho naplňování budou výrazně posíleny a modernizovány schopnosti ozbrojených sil, včetně významného zapojení českého obranného a bezpečnostního průmyslu.
Ačkoliv ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle svých slov nepředpokládá takové navýšení investic do obrany, na schůzce se podle Petříčka ústavní činitelé vyslovili pro plnění závazků do roku 2024. Schillerová naopak očekává pozdější termín.
Vystrčil pozvání do Lán neobdržel
Schůzky, které pořádá prezident republiky, se konají zhruba ve čtvrtletních intervalech. Zeman na ně dosud vždy zval předsedu vlády, šéfy obou komor Parlamentu a ministry zahraničí, vnitra a obrany. V úterý ale chyběl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), a to kvůli jeho návštěvě Tchaj-wanu, proti které se Zeman postavil.
Jak podle Petříčka, tak podle Vondráčka je rozhodnutím prezidenta, koho na schůzku pozve. Vondráček uvedl, že byl nejprve „připravený na pana prezidenta apelovat, aby změnil svůj přístup“, nicméně následně kvůli Vystrčilově reakci postoj změnil. Prezidenta se na schůzce podle svých slov na téma dotázal, „není to nic, co by nemohlo být přehodnoceno“, uvedl podle něj Zeman, záleží ale také na postoji Vystrčila.
Petříček uvedl, že se bude dále bavit o zahraniční politice jak s představiteli Senátu, tak Poslanecké sněmovny. Zda bude neúčast Vystrčila na schůzkách dočasná či trvalá, se podle něj uvidí.
Cestu Vystrčila na Tchaj-wan podle prohlášení ústavních činitelů nelze pokládat za změnu v politice Česka vůči Číně. Zároveň uvedli, že součástí českého uznání politiky jedné Číny je i zájem o prohloubení přínosu ekonomických či kulturních vztahů s Tchaj-wanem. Tento zájem o hlubší přínos nepovažují „za zásah do diplomatických styků s Pekingem“.
