Česko nesplní závazek vůči NATO. Dvě procenta HDP do roku 2024 na obranu dávat nebude, uvedla Schillerová

Česká republika nesplní svůj slib, který dala v NATO, dávat do roku 2024 na svou obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Po středečním jednání o rozpočtu ministerstva obrany to uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Chtěla by ale, aby země takových výdajů dosáhla později. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (oba za ANO) je důležité, že nastoupená trajektorie výdajů ke dvěma procentům směřuje. Šéfka financí se ve středu dohodla také s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), že jeho resort dostane v příštím roce téměř o tři miliardy korun víc, než je tomu letos.

V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, což je oproti letošnímu roku výrazný nárůst. Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy do státní kasy.

Výdaje na příští rok by měly představovat 1,46 procenta HDP. Koalice slíbila, že do roku 2021 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP, tento závazek by se tak mělo podařit naplnit. V roce 2022 by rozpočet obrany podle Metnara činil 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by znamenalo 1,6 procenta HDP. Metnar po jednání řekl, že odchází spokojen a s dobrým pocitem. 

Dosáhnout dvou procent HDP ve výdajích na obranu do roku 2024 se Česko zavázalo opakovaně, slíbil to například premiér Andrej Babiš (ANO) nebo prezident Miloš Zeman. Odborníci už v minulosti varovali před tím, že vzhledem k plánům na zvyšování rozpočtu ministerstva obrany na nejbližší roky není reálné slib naplnit. V roce 2023 a 2024 by se rozpočet obrany pro dodržení závazku musel výrazně zvýšit až o asi 20 miliard korun ročně.

Schillerová i Metnar označili za důležité, že výdaje na obranu stoupají a ke dvěma procentům směřují. „Počítáme, že ta trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 2024 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládáme,“ řekla ministryně.

Česká reputace podle ministra neutrpí

Metnar zdůraznil, že důležité je zrealizovat strategické projekty a budovat schopnosti české armády. Za důležité označil, že nominálně rozpočet ministerstva neustále stoupá. Výdaje na obranu každoročně rostou v řádu miliard korun, v roce 2014 byly zhruba 41 miliard korun. Armáda peníze potřebuje na modernizaci zbraní i techniky, které jsou kvůli výrazným úsporám z minulosti často desítky let staré.

Metnar v souvislosti s nedodržením závazku poznamenal, že nikdo nepočítal s příchodem současné krize. Neočekává, že by to pro Česko znamenalo v NATO reputační problém, protože alianční spojenci podle něj zemi hodnotí i podle naplňování investičních obraných plánů a dokumentů, účasti v misích nebo křivky směřování k dvěma procentům HDP.

Podle Schillerové je důležité, že rozpočet ministerstva obrany stoupá, protože armáda má závazky nejen v Severoatlantické alianci. Poukázala například na její zapojení do boje s pandemií koronaviru. Metnar poznamenal, že ministerstvo obrany plánuje v nejbližší době nakoupit například pásová bojová vozidla pěchoty, protiletadlovou a protiraketovou obranu, dělo ráže NATO nebo osobní terénní vozidla. Zdůraznil zároveň, že ministerstvo potřebuje dlouholeté plánování, protože připravit a dokončit zbrojní zakázky trvá několik let. 

Ministerstvo vnitra dostane téměř o tři miliardy víc

Ministerstvo vnitra by mělo příští rok hospodařit s rozpočtem 84,3 miliardy korun. Pro letošní rok činil schválený rozpočet resortu 81,5 miliardy. Po úterním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Rozpočet podle něj zahrnuje peníze na pokračování výplaty stabilizačního příspěvku pro policisty pro celý příští rok nebo na výškovou techniku pro hasiče.

Podle Hamáčka se podařilo dohodnout na prioritách. Policisté v Praze, Středočeském, Karlovarském kraji a částech Ústeckého a Libereckého kraje a na inspektorátu cizinecké policie v pražské Ruzyni dostávají od letošního srpna stabilizační příspěvek 2500 až 5000 korun. Pokračovat by to mělo i příští rok. Částka by měla motivovat k tomu, aby byl o práci v regionech s personálním podstavem zájem. 

Vzhledem k tomu, jakou zátěží vzhledem ke koronavirové epidemii resort na jaře prošel, je podle Hamáčka na vnitru složité šetřit. „Přesto jsme nějaké úspory našli. Vysoutěžili jsme pohonné hmoty, ušetřili na zahraničních cestách. Na centrále jsme byli schopni nějakých 100 milionů ušetřit. Není to žádný zázrak, ale snažili jsme se,“ dodal ministr.

Schillerová ocenila, že hasiči a policisté plnili klíčovou roli při koronavirové krizi na jaře, pomáhali například s distribucí ochranných pomůcek. „Stabilizační příspěvek sehrává roli při stabilizaci v určitých regionech, kde se dlouhodobě nedařilo nabírat,“ uvedla také. Ocenila i ušetřených 100 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát projedná platy nepedagogů

Senátoři mají na programu novelu školského zákona. Ta počítá třeba se sloučením menších škol nebo podporou podpůrných profesí. Podle předlohy by se také mělo převést financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Kritici ale upozorňují, že na to nebude dost peněz.
před 2 mminutami

Po bouřkách se o víkendu vrátí třicítky

Po studené frontě, která ve čtvrtek do Česka přinese bouřky, teploty o víkendu opět přesáhnou tropických třicet stupňů Celsia. V neděli se začne ochlazovat a denní teploty by se příští týden mohly pohybovat kolem dvaceti až pětadvaceti stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 23 mminutami

Přes aplikaci Záchranka už letos volalo o pomoc 14 tisíc lidí

Mobilní aplikace Záchranka do letošní poloviny června hlásí přes 14 tisíc tísňových volání. To je o téměř dva tisíce více než ve stejném období loni. České televizi to potvrdila mluvčí Maria Brindzáková. Aplikaci v Česku aktuálně využívá přes 3,4 milionu lidí. Klíčové je tlačítko pro přivolání první pomoci, lokátor nebo spolupráce s horskou službou.
před 1 hhodinou

Záchranáři už řeší první otravy houbami. Těch smrtelných ale ubývá

Přestože je sucho, na některých místech i tak už rostou houby. A zdravotníci již řešili první případy otrav. Obzvláště nebezpečná je muchomůrka zelená, kterou si lidé často pletou s bedlou. Konzumace už jediné plodnice může končit smrtí. Aby se houbař otravě vyhnul, měl by dle toxikoložky Daniely Pelclové „sbírat houby, které zná – a když si není stoprocentně jistý, tak vynechat ty s lupeny“. Zároveň ale Pelclová dodává, že případů úmrtí v důsledku otravy ubývá. Podle ní za tím stojí jak lepší léčba, tak účinnější protijedy. „Velmi důležité je, že lidé přicházejí dřív,“ dodala expertka.
před 2 hhodinami

ČNB oslabila korunu a přivodila inflaci, velká chyba, říká Michl

„Nad inflací ještě nemáme vyhráno ze dvou důvodů – před covidem byly příliš dlouho nulové úrokové sazby, vytvořila se tak spousta nových peněz. A pak Česká národní banka udělala velkou chybu a sama přivodila inflaci tím, že oslabila korunu. Tam jsme doopravdy chybovali a nesmíme to znovu dopustit,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Ninou Ortovou guvernér centrální banky Aleš Michl s odkazem na působení svého předchůdce ve funkci Jiřího Rusnoka.
před 3 hhodinami

Autonomní vozidla pomalu míří i na české silnice a vezou spoustu otázek

Automatizovaná vozidla jsou navržena a vyrobena tak, aby se po určitou dobu dokázala pohybovat autonomně bez neustálého dohledu řidiče. V Česku umožní od začátku příštího roku legislativa provoz vozidel třetího stupně v rámci stupnice asociace SAE International. Jak budou probíhat silniční kontroly? A co plánuje stát do budoucna?
před 3 hhodinami

V prvním pololetí napršelo nejméně za dekády

V prvním pololetí roku 2025 spadlo v Česku nejméně srážek za čtyřiašedesát let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo sedmdesát šest procent normálu let 1991 až 2020. Podle Českého hydrometeorologického ústavu pršelo méně než obvykle každý měsíc. Mezi regiony nebyly s ohledem na srážky výrazné rozdíly, ale nejméně jich bylo na Vysočině. Naopak nejlépe na tom byl střed Čech a Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Koruna se startem léta posiluje, turisté v cizině ušetří

Koruna posílila vůči euru, což pro Čechy znamená, že se pro ně státy eurozóny stávají výhodnějšími destinacemi na léto. Levnější pro ně budou nejen hotely, ale i suvenýry a občerstvení. Euro aktuálně stojí 24,65 koruny, což je nejméně za poslední rok. Koruna ale posílila i k řadě jiných měn, takže jsou pro Čechy dostupnější i destinace mimo eurozónu. Vyšší zájem je i o fakultativní výlety, které se platí v místní měně. Díky silné koruně by tak mohl do ciziny vyjet rekordní počet turistů. Analytici věří, že česká měna bude na konci prázdnin ještě silnější.
před 11 hhodinami
Načítání...