Aerolinky Smartwings podaly kvůli škodám za odstávku letounů Boeing 737 MAX žalobu na výrobce

Česká letecká skupina Smartwings podala v USA žalobu na výrobce letadel Boeing, uvedly  čtvrteční Lidové noviny (LN). Důvodem je podle deníku to, že skupina Smartwings zatím nedostala od Boeingu náhradu škod za nucenou odstávku letadel Boeing 737 MAX. Provoz těchto strojů byl celosvětově zastaven loni po dvou tragických haváriích letounů 737 MAX kvůli problému se softwarem. Skupina Smartwings letos v březnu uvedla, že jí odstávka způsobila škody za asi dvě miliardy korun.

Skupina podala podle deníku žalobu na Boeing na začátku srpna u soudu v americkém státě Illinois, kde má výrobce letadel sídlo. „Po dlouhém jednání, které trvalo rok a čtvrt a které bylo neúspěšné, jsme na výrobce letadel, společnost Boeing, podali žalobu,“ potvrdila LN mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Jak vysoké odškodnění Smartwings požadují, deník neuvedl. Letos v březnu mluvčí skupiny uvedla, že škoda způsobená odstávkou letadel Boeing 737 MAX přesáhla dvě miliardy korun. Smartwings mají sedm těchto letounů a dalších 15 měla skupina obdržet do letošního ledna.

Letadla Boeing 737 MAX byla ve vzduchu jen méně než dva roky. Zavedena byla do komerčního provozu v květnu 2017. V říjnu 2018 v Indonésii a březnu 2019 v Etiopii dva tyto stroje kvůli problému s palubním softwarem havarovaly, při nehodách dohromady zahynulo 346 lidí. Krátce po druhé ze zmíněných nehod byl provoz Boeingů 737 MAX na celém světě zastaven.

Firma Boeing loni v květnu připustila, že o softwarovém problému věděla zhruba rok, ale neinformovala o něm aerolinky ani regulační orgány. V prohlášení firma trvala na tom, že tento problém nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Kolik peněz může Smartwings získat od Boeingu?

Jak připomněl hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda, výrobce letadel Boeing se už v uplynulých měsících hned s několika aerolinkami na vyrovnání za loňské uzemnění problémových letadel 737 Max dohodl, včetně  menších provozovatelů.

„Například letos v červnu se s ním na vyrovnání dohodla největší evropská cestovní kancelář, německá Tui, provozující patnáct ,maxů‘, na přelomu roku pak turecké aerolinie Turkish Airlines, které v době uzemnění provozovaly tucet problémových strojů. Agentura Reuters tehdy citovala turecká média, jež vyčíslila hodnotu kompenzace na 225 milionů dolarů. To dle současného kursu odpovídá zhruba částce pěti miliard korun,“ konstatuje.

„Smartwings ve stejnou dobu měly sedm těchto letadel. Pokud by vodítkem pro výši kompenzace měla být právě turecká zkušenost a výhradně počet provozovaných problémových strojů, mohl by dopravce Smartwings pomýšlet na kompenzaci až takřka za tři miliardy korun,“ počítá Kovanda. A pokud by se řídil zkušeností brazilského dopravce GOL Linhas Aereas Inteligentes, který provozoval také sedm problémových strojů a letos na jaře se dohodl na kompenzaci v hodnotě 2,4 miliardy brazilských realů, pak by mohl získat částku větší než deset miliard korun.

V praxi však nelze výši kompenzace odvozovat jednoduše jen od počtu provozovaných problémových strojů. „Roli hrají i celkové podmínky kontraktu na dodání letadel a šíře celého kontraktu,“ připomíná Kovanda. 

Ke konci letošního února vyčíslil dopravce Smartwings celkovou škodu za uzemnění problémových strojů na sto milionů dolarů, což odpovídá dle aktuálního kurzu hodnotě 2,2 miliardy korun. „Realistické tedy je i na základě zkušenosti jiných dopravců předpokládat, že pokud bude po Boeingu v rámci své nynější žaloby požadovat sumu odpovídající 2,5 miliardy korun, má značnou naději se kompenzace opravdu dočkat. Od konce února se škoda z uzemnění zvýšila, současně ovšem platí, že nelze očekávat, že Boeing kompenzuje veškeré škody, které v souvislosti s uzemněním té či oné aerolince vznikly,“ uzavírá Kovanda.

Americká společnost Boeing loni kvůli problémům s letadly 737 MAX vykázala poprvé od roku 1997 ztrátu. Prodělala 636 milionů dolarů (14,6 miliardy korun), zatímco o rok dříve měla zisk 10,5 miliardy dolarů. Náklady, které způsobí vyřazení letadel z provozu, Boeing odhaduje na téměř 19 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek toho, co odhadoval v předchozím kvartálu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 14 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
včera v 18:59

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...