Aerolinky Smartwings podaly kvůli škodám za odstávku letounů Boeing 737 MAX žalobu na výrobce

Česká letecká skupina Smartwings podala v USA žalobu na výrobce letadel Boeing, uvedly  čtvrteční Lidové noviny (LN). Důvodem je podle deníku to, že skupina Smartwings zatím nedostala od Boeingu náhradu škod za nucenou odstávku letadel Boeing 737 MAX. Provoz těchto strojů byl celosvětově zastaven loni po dvou tragických haváriích letounů 737 MAX kvůli problému se softwarem. Skupina Smartwings letos v březnu uvedla, že jí odstávka způsobila škody za asi dvě miliardy korun.

Skupina podala podle deníku žalobu na Boeing na začátku srpna u soudu v americkém státě Illinois, kde má výrobce letadel sídlo. „Po dlouhém jednání, které trvalo rok a čtvrt a které bylo neúspěšné, jsme na výrobce letadel, společnost Boeing, podali žalobu,“ potvrdila LN mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Jak vysoké odškodnění Smartwings požadují, deník neuvedl. Letos v březnu mluvčí skupiny uvedla, že škoda způsobená odstávkou letadel Boeing 737 MAX přesáhla dvě miliardy korun. Smartwings mají sedm těchto letounů a dalších 15 měla skupina obdržet do letošního ledna.

Letadla Boeing 737 MAX byla ve vzduchu jen méně než dva roky. Zavedena byla do komerčního provozu v květnu 2017. V říjnu 2018 v Indonésii a březnu 2019 v Etiopii dva tyto stroje kvůli problému s palubním softwarem havarovaly, při nehodách dohromady zahynulo 346 lidí. Krátce po druhé ze zmíněných nehod byl provoz Boeingů 737 MAX na celém světě zastaven.

Firma Boeing loni v květnu připustila, že o softwarovém problému věděla zhruba rok, ale neinformovala o něm aerolinky ani regulační orgány. V prohlášení firma trvala na tom, že tento problém nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Kolik peněz může Smartwings získat od Boeingu?

Jak připomněl hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda, výrobce letadel Boeing se už v uplynulých měsících hned s několika aerolinkami na vyrovnání za loňské uzemnění problémových letadel 737 Max dohodl, včetně  menších provozovatelů.

„Například letos v červnu se s ním na vyrovnání dohodla největší evropská cestovní kancelář, německá Tui, provozující patnáct ,maxů‘, na přelomu roku pak turecké aerolinie Turkish Airlines, které v době uzemnění provozovaly tucet problémových strojů. Agentura Reuters tehdy citovala turecká média, jež vyčíslila hodnotu kompenzace na 225 milionů dolarů. To dle současného kursu odpovídá zhruba částce pěti miliard korun,“ konstatuje.

„Smartwings ve stejnou dobu měly sedm těchto letadel. Pokud by vodítkem pro výši kompenzace měla být právě turecká zkušenost a výhradně počet provozovaných problémových strojů, mohl by dopravce Smartwings pomýšlet na kompenzaci až takřka za tři miliardy korun,“ počítá Kovanda. A pokud by se řídil zkušeností brazilského dopravce GOL Linhas Aereas Inteligentes, který provozoval také sedm problémových strojů a letos na jaře se dohodl na kompenzaci v hodnotě 2,4 miliardy brazilských realů, pak by mohl získat částku větší než deset miliard korun.

V praxi však nelze výši kompenzace odvozovat jednoduše jen od počtu provozovaných problémových strojů. „Roli hrají i celkové podmínky kontraktu na dodání letadel a šíře celého kontraktu,“ připomíná Kovanda. 

Ke konci letošního února vyčíslil dopravce Smartwings celkovou škodu za uzemnění problémových strojů na sto milionů dolarů, což odpovídá dle aktuálního kurzu hodnotě 2,2 miliardy korun. „Realistické tedy je i na základě zkušenosti jiných dopravců předpokládat, že pokud bude po Boeingu v rámci své nynější žaloby požadovat sumu odpovídající 2,5 miliardy korun, má značnou naději se kompenzace opravdu dočkat. Od konce února se škoda z uzemnění zvýšila, současně ovšem platí, že nelze očekávat, že Boeing kompenzuje veškeré škody, které v souvislosti s uzemněním té či oné aerolince vznikly,“ uzavírá Kovanda.

Americká společnost Boeing loni kvůli problémům s letadly 737 MAX vykázala poprvé od roku 1997 ztrátu. Prodělala 636 milionů dolarů (14,6 miliardy korun), zatímco o rok dříve měla zisk 10,5 miliardy dolarů. Náklady, které způsobí vyřazení letadel z provozu, Boeing odhaduje na téměř 19 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek toho, co odhadoval v předchozím kvartálu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 12 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...