Deník

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a rusko-ukrajinské válce. „Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ píše se v předstihu zveřejněných úryvcích z jeho pamětí, které v úterý vycházejí v angličtině pod názvem Patriot: A Memoir (Patriot: Paměti).

Skupina Mafra ke konci srpna přestane vydávat Lidové noviny (LN) v tištěné formě. On-line Lidovky zůstanou a jejich obsah se rozšíří, zejména o názorové příspěvky. Sobotní příloha LN s názvem Orientace bude od září součástí deníku Mladá fronta DNES. V tiskové zprávě o tom v úterý informoval vydavatelský dům s tím, že ke změně prý přistoupil „vzhledem k vývoji trhu“.

Na Slovensku se málem oženil, přesto si myslí, že by tam nikdy úplně nezapadl. „My Češi jsme takoví Němci střední Evropy, zatímco Slovensko je severní výběžek Balkánu kombinovaný s jižním Polskem,“ říká novinář Deníku Luboš Palata, který už přes třicet let píše o dění v různých evropských zemích. V podcastu Background ČT24 vzpomíná na krizové okamžiky z válek nebo komentuje aktuální krizi v televizi Markíza.

Moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO) půjde před soud. Upozornil na to Deník.cz. Obžaloba se netýká jeho politické činnosti, hejtman je jedním z aktérů v kauze uplácení lékařů farmaceutickými firmami. Kauza je stará dvanáct let, tehdy Krkoška působil ve společnosti Interchemia Praha, odkud podle obžaloby úplatky putovaly k lékařům.

Celý den drobně prší. Tak se jmenuje první díl deníků Jaroslava Foglara. Výbor zachycuje téměř dvacet let spisovatelova života, konkrétně od roku 1920 do roku 1937. Deníky poskytla skautská nadace, která se na vydání také podílela.

S vojenskými poctami prezident Miloš Zeman přivítal v úterý po třetí hodině odpolední v Náchodě svůj polský protějšek Andrzeje Dudu. Zeman po společném jednání ujistil, že v případě napadení Polska nebo jakéhokoliv jiného členského státu Severoatlantické aliance by Česko samozřejmě poskytlo pomoc. Duda připsal výrok prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) o tom, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku či pobaltským zemím, který později korigoval, vypjaté předvolební atmosféře, kterou při kandidatuře na prezidentský post sám zažil.

Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) pokračují v kampani před druhým kolem volby prezidenta republiky. Ačkoli je Babiš poslancem, na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny k opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry vládě chyběl, místo toho se zúčastnil prvního duelu s Pavlem a dával i samostatné rozhovory médiím. Pavel se sešel s neúspěšným protikandidátem z prvního kola Pavlem Fischerem, který se rozhodl jej před rozhodujícím hlasováním podpořit.

Průběh kampaní prezidentských kandidátů Andreje Babiše (ANO), Karla Diviše a Marka Hilšera předchází podle šéfkomentátora Deníku Martina Komárka jejich dalším politickým plánům. V případě neúspěchu by expremiér Babiš silnou kampaň vytěžil pro úspěch v dalších sněmovních volbách, senátor Marek Hilšer dle něj tyto volby považuje za přípravu pro znovuzvolení do horní komory a podnikatel Karel Diviš volby vnímá jako první politický boj. Analytik serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší si myslí, že v prvním kole je Babiš umírněnější a s agresivnějším přístupem přijde v potenciálním druhém kole volby. Prezentace Karla Diviše je pro voliče obtížně čitelná kvůli jeho malé známosti, soudí Dolejší. Dodává, že u Hilšera je v současné kampani vidět větší vyčerpanost než před pěti lety. Kampaň a postoje Andreje Babiše, Karla Diviše a Marka Hilšera představil pořad 90' ČT24. Česká televize takto představuje kampaně všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

Dvanáctiletou židovskou dívku Věru Kohnovou, která se za druhé světové války stala jednou z plzeňských obětí holocaustu, připomíná na jejím rodném domě v Plzni pamětní deska. Na devadesáti stránkách deníku, který si psala půl roku před odjezdem do Terezína. Vznik pamětní desky inicioval spolek W21.

Hongkongská policie zatkla jednoho z hlavních editorů již zrušeného prodemokratického deníku Apple Daily, informuje agentura Reuters s odkazem na místní média. Již dříve bylo zadrženo několik novinářů, kteří v listu mediálního magnáta a aktivisty Jimmyho Laie působili.

Lidé v Hongkongu během čtvrtečního rána stáli fronty na poslední vydání prodemokratického deníku Apple Daily. Ten po 26 letech končí činnost v důsledku zásahu tamních úřadů. Podle nich list svými články porušoval zákony, policie v jeho redakci také minulý týden provedla razii a zadržela šéfredaktora, výkonného ředitele mediální skupiny Next Digital a další tři vysoké činitele. Hongkongští kriminalisté také zmrazili několikamilionový majetek, který patří třem společnostem napojeným na Apple Daily.

Hongkongská policie na základě zákona o národní bezpečnosti zatkla šéfredaktora a čtyři vrcholné manažery deníku Apple Daily, který často kritizuje hongkongské vedení i čínskou vládnoucí garnituru. Je to vůbec poprvé, co hongkongská policie použila kontroverzní bezpečnostní zákon proti článkům v médiích.

V rámci oslav mezinárodní dne uspořádalo ministerstvo životního prostředí v roce 1991 akci nazvanou 8 dní pro Zemi. Té se u Hamerského rybníka v Praze zúčastnila i první dáma Olga Havlová, která sledovala i slavnostního slib světlušek a skautek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Někteří čeští novináři nebyli kvůli koronaviru už zhruba rok ve svých redakcích, podmínky pro práci jsou navíc nyní ještě složitější než v jarní pandemické vlně. Do mikrofonu musejí mluvit v respirátorech, při překračování hranic okresů nesmí zapomínat na potvrzení, že cestují za prací, v případě návštěvy redakce musejí nově podstoupit i test. Jak to média zvládají, na co si zvykla a co jim naopak dělá potíže, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Je to podobný scénář jako na jaře. Počty nakažených koronavirem stoupají, novináři dál nepřetržitě informují o vývoji a nových nařízeních, sami se ale nakazit nesmí. Nemoc a s ní spojená karanténa by totiž ohrozila celé médium. Po letním uvolnění proto redakce opět zpřísňují pravidla. Reportéry dělí na dva nezávislé týmy, podporují nebo přímo nařizují práci z domova a před osobní komunikací dávají přednost komunikaci on-line. Jak teď česká média fungují a co si z první vlny vzala jako ponaučení? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Městský soud v Praze rozeslal po 18 měsících od vyhlášení rozsudek v kauze bývalého ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Má 525 stran a mimo jiné konstatuje, že hlavním motivem trestné činnosti byla touha po moci a luxusu.

Jeden z nejprestižnějších světových deníků, francouzský Le Monde se obává o svou editoriální svobodu. Zaměstnance listu znepokojuje činnost českého miliardáře Daniela Křetínského, který spolu s dalším akcionářem Matthieuem Pigassem podle francouzských médií usiluje o větší kontrolu nad známými novinami. Otevřený dopis publikovaný v úterním vydání podepsalo přes čtyři sta šedesát novinářů.