Novináři Le Monde chtějí od svého spolumajitele Křetínského záruku nezávislosti

Jeden z nejprestižnějších světových deníků, francouzský Le Monde se obává o svou editoriální svobodu. Zaměstnance listu znepokojuje činnost českého miliardáře Daniela Křetínského, který spolu s dalším akcionářem Matthieuem Pigassem podle francouzských médií usiluje o větší kontrolu nad známými novinami. Otevřený dopis publikovaný v úterním vydání podepsalo přes čtyři sta šedesát novinářů.

Novináři v dopise vyzvali majitele akcií mediálního domu, aby jim do 17. září písemně zaručili vydavatelskou nezávislost. „Jde o naši redakční svobodu,“ píší.

Na dopis reagoval člen představenstva Křetínského firmy Czech Media Invest Daniel Častvaj: „Czech Media Invest (CMI), ve které Daniel Křetínský vlastní 50 procent, drží minoritní podíl (49 procent) ve společnosti Le Nouveau Monde (LNM). Majoritním vlastníkem LNM je pan Matthieu Pigasse – ten je zároveň oprávněn za společnost jednat. Ani CMI, ani pan Křetínský tedy logicky nic podepisovat za LNM nemůžeme. Respekt k redakční svobodě a nezávislosti je pro nás naprostou samozřejmostí.“

Novináři požadují také zveřejnění reálných vlastnických poměrů ukazujících, kdo Le Monde fakticky kontroluje. Zaměstnanci listu trvají na tom, že by měli mít právo schválit případné další navýšení vlastnického podílu Křetínského.

Záruku nezávislosti v pondělí podepsal jeden z majoritních vlastníků Xavier Niel. Novináři o stejnou garanci do 17. září žádají i Pigasseho a Křetínského, který deník spoluvlastní od loňského října. Vadí jim, že Čech se stal spolumajitelem skupiny bez konzultace se sdružením novinářů, zaměstnanců a čtenářů, které kontroluje 25 procent kapitálu deníku.

Křetínský letos v létě také vstoupil do francouzské energetiky. Začal přebírat tamní plynové, uhelné, větrné nebo solární elektrárny od německé firmy Uniper.

Informace nejsou zboží

„Informace nikdy nebyly považovány za produkt nebo pouhý zdroj zisku,“ zdůrazňují signatáři v dopise. Připomínají, že od roku 2010, kdy ztratili majetkovou kontrolu nad redakcí, majitelé nikdy nezasahovali do editoriálních rozhodnutí. Chtějí od nového spoluvlastníka záruku pokračování této praxe.

Podpis je pro Křetínského příležitost ukázat, že jeho činy odpovídají jeho slovům, píší dále v dopise. Podnikatel minulý týden v Paříži prohlásil, že investice do jednoho z nejvýznamnějších francouzských listů je motivována „ambicí podpořit tradiční žurnalistiku, (…) ambicí podpořit evropskou demokracii a boj proti manipulaci a populismu“.

Novináři chtějí znát skutečné úmysly majitelů

Obavy o nezávislost redakce vyvolalo jednání Křetínského a Pigasse o odkoupení podílu ve společnosti Le Monde Libre (LML), která má kontrolu nad 75 procenty kapitálu deníku. Podíl od španělské mediální skupiny Prisa by jim zaručil nárůst podílu v LML z 26 na 46 procent. Oba akcionáři zaměstnance Le Monde ujistili, že budou jednat v zájmu skupiny LML a plně se soustředit na podporu redakční nezávislosti a svobody.

Křetínský minulý rok investoval i do dalších francouzských médií, včetně skupiny CMI France, pod kterou spadají například časopisy Marianne nebo Elle. Jeho firma letos odkoupila dvě francouzské uhelné elektrárny a podíl v maloobchodní skupině Casino.

Podpis záruky je podle novinářů prvním krokem k diskusi o skutečných úmyslech Křetínského a důkazem toho, že podnikatel chápe jedinečnost skupiny Le Monde. „Není to vyhlášení války,“ ujistil šéfredaktor listu Jérome Fenoglio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...