Křetínský koupil podíl ve firmě ovládající jeden z nejvlivnějších francouzských listů Le Monde

Francouzský bankéř Matthieu Pigasse, spolumajitel francouzského deníku Le Monde, prodal firmě Czech Media Invest (CMI) českého investora Daniela Křetínského 49procentní podíl v holdingu Le Nouveau Monde. Jeho prostřednictvím tradiční francouzský list spoluvlastní. Uvedla to agentura AFP. Částka, za niž se obchod uskutečnil, nebyla zveřejněna.

Le Monde patří společně s Libération a LeFigaro do trojice nejvlivnějších listů ve Francii. Křetínský koupí podílu dál posiluje roli v mediální oblasti. Jeho CMI letos již koupila francouzský týdeník Marianne a dokončuje převzetí podílu v mediální skupině Lagardère Group, která vydává mimo jiné časopis Elle.

Pigasse, od nějž  Křetínský podíl získal, na čtvrtečním setkání se zástupci zaměstnanců listu řekl, že prodej se uskutečnil „před několika dny“. Zdůraznil také, že Křetínský bude pouze menšinovým akcionářem a nebude mít nad deníkem kontrolu.

Kromě prestižního deníku skupina Le Monde vydává také týdeníky Télérama a Courrier International a měsíčník Le Monde Diplomatique.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy Křetínský akvizicí částečně dále diverzifikuje své majetkové portfolio, zejména však upevňuje svoji pozici na evropském energetickém trhu. „Spoluvlastnictví Le Monde bude Křetínskému po celé Evropě otevírat dveře v rámci jeho politických i obchodních styků,“ míní.

Mediální odborník Jan Potůček uvedl, že akvizice dává smysl díky dalším aktivitám Křetínského ve Francii a že jde zároveň o určitou prestiž. Provozovatel odborného serveru o médiích Borovan.cz Aleš Borovan si myslí, že kvůli nutnému souhlasu ostatních akcionářů a zaměstnanců nemá český byznysmen vyhráno. „Hodně bych se divil, kdyby to levicoví redaktoři Le Monde Křetínskému schválili,“ řekl Borovan.

Byl ve hře většinový podíl?

Pigasse minulý týden oznámil, že s Křetínským jedná o prodeji 40 až 49 procent svých akcií v Le Nouveau Monde. Deník Libération přinesl v pondělí zprávu, že s českým miliardářem v létě vyjednával o prodeji celého svého podílu, bankéř to ale popřel. 

Le Nouveau Monde vlastní 75 procent akcií vydavatelství deníku, jejich přesné rozdělení mezi jednotlivé akcionáře není veřejně známo. Zbylých 25 procent je v držení skupiny Pôle d'indépendance, která sdružuje redaktory, další zaměstnance a původní zakládající akcionáře.

Zpráva o možných majetkových změnách v tradičním francouzském deníku vzbudila obavy o jeho nezávislost a budoucnost. Vedení listu oznámilo, že jakékoli změny budou provedeny pouze po dohodě s redaktory, dalšími zaměstnanci a ostatními akcionáři. Každá ze stran bude mít právo veta.

  • Le Monde založil v roce 1944 na žádost Charlese de Gaulla francouzský novinář Hubert Beuve-Méry, který v letech 1928 až 1939 pracoval jako ředitel právnické a ekonomické sekce Francouzského institutu v Praze. Le Monde tehdy vznikl na troskách listu Le Temps, který byl během německé okupace Francie obviňován ze spolupráce s nacistickým režimem. První výtisk vyšel 18. prosince 1944 a Beuve-Méry stál v čele listu až do roku 1969.
  • Le Monde vydává společnost Groupe Le Monde. V roce 2010 společnost ovládla skupina investorů, mezi kterými je bankéř Matthieu Pigasse a francouzský internetový magnát Xavier Niel. Patřil do ní i průmyslník Pierre Bergé, který loni zemřel.
  • Do té doby list řídili jen jeho redaktoři a zaměstnanci s ojedinělou formou vlastnictví. Asi 40 procent akcií listu vlastnili redaktoři, 11 procent ředitel, kterého si vždy mohli volit sami ze svého středu, a zbytek pak zaměstnanci vydavatelství a malá skupina vlivných osobností blízkých zakladateli listu.
  • Změna vlastnictví souvisela s tím, že Le Monde se potýkal s podobnými problémy jako řada jiných tištěných médií – tedy s poklesem prodeje a s tím souvisejícími nižšími příjmy z reklamy. Společnost Le Monde si v roce 2009 musela půjčit zhruba 25 milionů eur (přibližně 644 milionů korun), aby mohla financovat svou vlastní činnost.
  • Le Monde vychází po poledni a je řazen mezi středolevicové deníky. Klade důraz na analýzy a komentáře spíš než na zpravodajské pokrytí aktuálních událostí. Jeho náklad se pohybuje v posledních letech kolem 300 tisíc výtisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna znovu posoudí stavební novelu a opětovné zavedení EET

Poslanci se vrací k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moci projednávat a schvalovat zákony až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 14 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 17 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 09:11

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.