Křetínský koupil podíl ve firmě ovládající jeden z nejvlivnějších francouzských listů Le Monde

Francouzský bankéř Matthieu Pigasse, spolumajitel francouzského deníku Le Monde, prodal firmě Czech Media Invest (CMI) českého investora Daniela Křetínského 49procentní podíl v holdingu Le Nouveau Monde. Jeho prostřednictvím tradiční francouzský list spoluvlastní. Uvedla to agentura AFP. Částka, za niž se obchod uskutečnil, nebyla zveřejněna.

Le Monde patří společně s Libération a LeFigaro do trojice nejvlivnějších listů ve Francii. Křetínský koupí podílu dál posiluje roli v mediální oblasti. Jeho CMI letos již koupila francouzský týdeník Marianne a dokončuje převzetí podílu v mediální skupině Lagardère Group, která vydává mimo jiné časopis Elle.

Pigasse, od nějž  Křetínský podíl získal, na čtvrtečním setkání se zástupci zaměstnanců listu řekl, že prodej se uskutečnil „před několika dny“. Zdůraznil také, že Křetínský bude pouze menšinovým akcionářem a nebude mít nad deníkem kontrolu.

Kromě prestižního deníku skupina Le Monde vydává také týdeníky Télérama a Courrier International a měsíčník Le Monde Diplomatique.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy Křetínský akvizicí částečně dále diverzifikuje své majetkové portfolio, zejména však upevňuje svoji pozici na evropském energetickém trhu. „Spoluvlastnictví Le Monde bude Křetínskému po celé Evropě otevírat dveře v rámci jeho politických i obchodních styků,“ míní.

Mediální odborník Jan Potůček uvedl, že akvizice dává smysl díky dalším aktivitám Křetínského ve Francii a že jde zároveň o určitou prestiž. Provozovatel odborného serveru o médiích Borovan.cz Aleš Borovan si myslí, že kvůli nutnému souhlasu ostatních akcionářů a zaměstnanců nemá český byznysmen vyhráno. „Hodně bych se divil, kdyby to levicoví redaktoři Le Monde Křetínskému schválili,“ řekl Borovan.

Byl ve hře většinový podíl?

Pigasse minulý týden oznámil, že s Křetínským jedná o prodeji 40 až 49 procent svých akcií v Le Nouveau Monde. Deník Libération přinesl v pondělí zprávu, že s českým miliardářem v létě vyjednával o prodeji celého svého podílu, bankéř to ale popřel. 

Le Nouveau Monde vlastní 75 procent akcií vydavatelství deníku, jejich přesné rozdělení mezi jednotlivé akcionáře není veřejně známo. Zbylých 25 procent je v držení skupiny Pôle d'indépendance, která sdružuje redaktory, další zaměstnance a původní zakládající akcionáře.

Zpráva o možných majetkových změnách v tradičním francouzském deníku vzbudila obavy o jeho nezávislost a budoucnost. Vedení listu oznámilo, že jakékoli změny budou provedeny pouze po dohodě s redaktory, dalšími zaměstnanci a ostatními akcionáři. Každá ze stran bude mít právo veta.

  • Le Monde založil v roce 1944 na žádost Charlese de Gaulla francouzský novinář Hubert Beuve-Méry, který v letech 1928 až 1939 pracoval jako ředitel právnické a ekonomické sekce Francouzského institutu v Praze. Le Monde tehdy vznikl na troskách listu Le Temps, který byl během německé okupace Francie obviňován ze spolupráce s nacistickým režimem. První výtisk vyšel 18. prosince 1944 a Beuve-Méry stál v čele listu až do roku 1969.
  • Le Monde vydává společnost Groupe Le Monde. V roce 2010 společnost ovládla skupina investorů, mezi kterými je bankéř Matthieu Pigasse a francouzský internetový magnát Xavier Niel. Patřil do ní i průmyslník Pierre Bergé, který loni zemřel.
  • Do té doby list řídili jen jeho redaktoři a zaměstnanci s ojedinělou formou vlastnictví. Asi 40 procent akcií listu vlastnili redaktoři, 11 procent ředitel, kterého si vždy mohli volit sami ze svého středu, a zbytek pak zaměstnanci vydavatelství a malá skupina vlivných osobností blízkých zakladateli listu.
  • Změna vlastnictví souvisela s tím, že Le Monde se potýkal s podobnými problémy jako řada jiných tištěných médií – tedy s poklesem prodeje a s tím souvisejícími nižšími příjmy z reklamy. Společnost Le Monde si v roce 2009 musela půjčit zhruba 25 milionů eur (přibližně 644 milionů korun), aby mohla financovat svou vlastní činnost.
  • Le Monde vychází po poledni a je řazen mezi středolevicové deníky. Klade důraz na analýzy a komentáře spíš než na zpravodajské pokrytí aktuálních událostí. Jeho náklad se pohybuje v posledních letech kolem 300 tisíc výtisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...