„Musí se už něco stát, něco se změnit.“ Vyšla první část deníků Jaroslava Foglara

2 minuty
Události v kultuře: Vyšly deníky Jaroslava Foglara
Zdroj: ČT24

Celý den drobně prší. Tak se jmenuje první díl deníků Jaroslava Foglara. Výbor zachycuje téměř dvacet let spisovatelova života, konkrétně od roku 1920 do roku 1937. Deníky poskytla skautská nadace, která se na vydání také podílela.

Během ozdravného pobytu ve Švýcarsku si Foglar začal vést deník. Bylo mu třináct let. Od heslovitých záznamů přešel k zápiskům o skautském oddílu i své literární tvorbě. „Řešil věci ohledně vydávání svých knih. Co zrovna ten den napsal, jakou část knížky začal psát,“ popisuje správce archivu Skautské nadace Jaroslava Foglara Roman Šantora.

„Musí se něco už stát, něco změnit. A uskuteční se něco z mých přání a snů?“ ptá se Foglar na konci roku 1936. Prosadil se až na začátku druhé světové války v Mladém hlasateli. V době největší slávy měl časopis náklad 200 tisíc výtisků, v roce 1941 byl ale zakázán. Foglar pak psal pro Správného kluka.

„Nejsou to žádné ideově zabarvené články, které by byly směrem k nacismu. Je pravda, že on dělal všechno pro to, aby ty jeho texty byly venku, ať to bylo za dob druhé světové války, nebo komunismu,“ míní Šantora.

Záznamy o počasí

Foglarovo jméno figuruje také v seznamech spolupracovníků StB. „Na začátku odolával, pak mu ukázali takovou fotografii zabitých skautů a v tu chvíli podepsal spolupráci. Ale během několika měsíců StB zjistila, že jim nic neříká,“ sděluje Šantora.

Podle editora Jana Šulce byl Foglar většinu života zakázaným spisovatelem, a to jak za nacistů, tak po roce 1948. „Myslím si, že byl i opatrný v tom, co si do těch deníků zapsal,“ říká Šulc.

Foglarovy deníky tak obsahují například záznamy o počasí. Knižní vydání doplňují dobové fotografie třeba z letních táborů. Podstatnou část života věnoval spisovatel skautskému oddílu. Foglar také odkázal veškerý svůj majetek skautské nadaci, která nese jeho jméno. A to včetně bytu v pražské Křišťanově ulici, kde v současné době probíhají tvůrčí pobyty pro zahraniční překladatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 5 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...