Celý den drobně prší. Tak se jmenuje první díl deníků Jaroslava Foglara. Výbor zachycuje téměř dvacet let spisovatelova života, konkrétně od roku 1920 do roku 1937. Deníky poskytla skautská nadace, která se na vydání také podílela.
„Musí se už něco stát, něco se změnit.“ Vyšla první část deníků Jaroslava Foglara
Během ozdravného pobytu ve Švýcarsku si Foglar začal vést deník. Bylo mu třináct let. Od heslovitých záznamů přešel k zápiskům o skautském oddílu i své literární tvorbě. „Řešil věci ohledně vydávání svých knih. Co zrovna ten den napsal, jakou část knížky začal psát,“ popisuje správce archivu Skautské nadace Jaroslava Foglara Roman Šantora.
„Musí se něco už stát, něco změnit. A uskuteční se něco z mých přání a snů?“ ptá se Foglar na konci roku 1936. Prosadil se až na začátku druhé světové války v Mladém hlasateli. V době největší slávy měl časopis náklad 200 tisíc výtisků, v roce 1941 byl ale zakázán. Foglar pak psal pro Správného kluka.
„Nejsou to žádné ideově zabarvené články, které by byly směrem k nacismu. Je pravda, že on dělal všechno pro to, aby ty jeho texty byly venku, ať to bylo za dob druhé světové války, nebo komunismu,“ míní Šantora.
Záznamy o počasí
Foglarovo jméno figuruje také v seznamech spolupracovníků StB. „Na začátku odolával, pak mu ukázali takovou fotografii zabitých skautů a v tu chvíli podepsal spolupráci. Ale během několika měsíců StB zjistila, že jim nic neříká,“ sděluje Šantora.
Podle editora Jana Šulce byl Foglar většinu života zakázaným spisovatelem, a to jak za nacistů, tak po roce 1948. „Myslím si, že byl i opatrný v tom, co si do těch deníků zapsal,“ říká Šulc.
Foglarovy deníky tak obsahují například záznamy o počasí. Knižní vydání doplňují dobové fotografie třeba z letních táborů. Podstatnou část života věnoval spisovatel skautskému oddílu. Foglar také odkázal veškerý svůj majetek skautské nadaci, která nese jeho jméno. A to včetně bytu v pražské Křišťanově ulici, kde v současné době probíhají tvůrčí pobyty pro zahraniční překladatele.