Mafru a Synthesii koupila od Agrofertu skupina Kaprain podnikatele Pražáka

3 minuty
Události: Mafru a Synthesii koupila skupina Kaprain
Zdroj: ČT24

Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) prodal chemičku Synthesia, mediální společnost Mafra a firmu Londa skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. O dohodě na transakci, kterou ještě posoudí antimonopolní úřad, v pátek informoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Cenu neuvedl, podle serveru Hospodářských novin (HN) se spekuluje o víc než deseti miliardách korun.

„Odprodej těchto aktiv nám umožní se do budoucna více soustředit na klíčové segmenty našeho podnikání,“ sdělil předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša.

„Dnes (v pátek) jsme podepsali naši doposud největší akvizici. Díky akvizici Synthesie výrazně posílíme na evropském trhu speciální chemie,“ komentoval transakci Pražák.

Nákupem vydavatele Mafra a firmy Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, jeho skupina vstupuje do nového oboru.

13 minut
Události, komentáře: Mediální skupina Mafra změnila majitele
Zdroj: ČT24

„Dlouho se spekulovalo, že kupcem bude zbrojař Jaroslav Strnad, nakonec je to Karel Pražák, který v mediálním prostředí nemá žádný ‚zářez‘, žádnou historii, o kterou by se dalo opřít. To znamená, že všichni očekávají, co bude,“ okomentoval mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka.

„V případě kupce, Karla Pražáka, vnímám koupi Synthesie jako strategický krok k posílení jeho jádrového byznysu v oblasti chemie. Naopak u Mafry vidím možnost odkupu některému z dalších zájemců,“ míní analytik XTB Štěpán Hájek.

„Mafra patří mezi dvojici nebo trojici největších mediálních domů v České republice, takže je to velmi významná transakce. Pokud se nemýlím, tak podnik v posledních dvou letech vykázal ztrátu, ale předtím byl vždy v nějakém minimálním zisku. Ale samozřejmě ta investice, která je v řádu jednotek miliard, se novému majiteli nikdy nevrátí, bohužel v Česku nejsou média vlastněna, aby vydělávala, ale proto, aby se přes ně realizovaly zcela jiné a důležitější byznysy,“ obává se zakladatel serveru HlídacíPes.org Ondřej Neumann.

Podle něj nejde o rozvoj svobodného mediálního prostředí, ale o posílení vlivu. Šéfreportérka Zuzana Kubátová z webu Seznam Zprávy si ale myslí, že řada lidí z Mafry pocítí velkou úlevu, protože skončí spojení s politikem. „Velmi to snižovalo důvěryhodnost toho, co se v denících a na iDnesu psalo,“ hodnotí Kubátová.

Přísnější vymezení střetu zájmů

Agrofert mohla k prodeji firem Mafra a Londa motivovat nová pravidla, podle nichž od příštího roku nebudou smět vrcholní politici vlastnit provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a vydavatele periodického tisku ani prostřednictvím svěřenského fondu. Nový zákon se přitom vztahuje i na poslance, kterým Babiš v současnosti je. 

Mluvčí holdingu Agrofert Pavel Heřmanský nicméně České televizi řekl, že zpřísnění zákona o střetu zájmů nehrálo v rozhodování o prodeji roli. „Naší strategií je soustředit se skutečně na klíčové segmenty našeho podnikání, mezi které média nepatřila,“ ujasnil.

Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Je provozovatelem serverů iDNES.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDOS.cz. Provozuje také hudební televizi Óčko a virtuálního operátora Mobil.cz. Loni snížila ztrátu na 85 milionů korun z předloňských 113 milionů.

Synthesia Pardubice se zabývá výrobou produktů pro odvětví nátěrových hmot a tiskových barev nebo barviv pro textilní, papírenský a kožedělný průmysl. Vyrábí také nitrocelulózu, oxycelulózu a řadu organických a anorganických chemikálií. Agrofertu patří od roku 2002. Loni zvýšila zisk po zdanění o devatenáct milionů na 183 milionů korun. 

V chemickém průmyslu už skupina Kaprain podniká. Jedním z jejích pilířů je společnost Spolchemie, která patří mezi největší výrobce pryskyřic v Evropě a má silnou pozici ve výrobě nátěrových hmot. Součástí skupiny je také tradiční slovenská chemička Fortischem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
před 2 hhodinami

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
před 5 hhodinami

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
před 9 hhodinami

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
před 19 hhodinami

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
včera v 13:39

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025

Rusko prodloužilo zákaz vývozu benzinu do konce února

Ruská vláda prodloužila dočasný zákaz exportu benzinu do 28. února 2026 pro všechny vývozce včetně části výrobců. Moskva zároveň do konce února prodloužila zákaz vývozu nafty a námořního paliva. Zákaz se však nevztahuje na přímé výrobce ropných produktů, informovala v sobotu ruská státní agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu vlády.
27. 12. 2025

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
26. 12. 2025
Načítání...