O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, dříve vykonával funkci premiéra a ministra financí. Očekávané rozhodnutí kandidovat na prezidenta dlouho odkládal, oznámil ho 30. října. O den později podpořilo jeho kandidaturu předsednictvo ANO. Přihlášku k volbám Babiš doložil podpisy 56 poslanců.
Osobní a profesní život
Narodil se 2. září 1954 v Bratislavě, má české občanství. Je podruhé ženatý a má čtyři děti – dvě z prvního manželství, dvě se současnou manželkou. V mládí absolvoval gymnázium v Ženevě a poté Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Profesní kariéru začal jako referent v Chemapolu Bratislava (poté Petrimex), později byl obchodním zástupcem v Maroku. Před rokem 1989 byl členem KSČ. V roce 1991 se do Československa vrátil a působil v Petrimexu v manažerských funkcích. Podílel se na založení české pobočky firmy, přejmenované na Agrofert, kterou postupně ovládl.
Babiš z Agrofertu vybudoval potravinářský, zemědělský a chemický holding, který patří k největším firmám v Česku. Stal se i majitelem významných médií (mimo jiné skupiny Mafra). Po vstupu do vlády v roce 2013 z vedení firem odešel, v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Pozdější vyšetřování Evropské komise dospělo na základě auditu k závěru, že Babišův střet zájmů trvá, a došlo k pozastavení dotací pro Agrofert. V roce 2021 jej koncern po změně zákonů zapsal jako koncového příjemce výhod, firma ale trvá na tom, že ke střetu zájmů nedochází. V polovině listopadu bylo proplácení většiny evropských dotací Agrofertu obnoveno s odůvodněním, že Babiš již není premiérem.
Babiš čelí obvinění z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, kvůli které jej sněmovna třikrát vydala ke stíhání. Podle obžaloby Babiš zajistil, aby společnost zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání dotace. Soud bude pokračovat v prosinci, Babiš vinu odmítá. Nelegální činnost popírá i v souvislosti s kauzou Pandora Papers. Na Slovensku vede Babiš soudní spor kvůli své údajné spolupráci s StB (pod krycím jménem Bureš), kterou také popírá.
Dosavadní politická kariéra
Na podzim 2011 představil sdružení ANO 2011 – Akce nespokojených občanů, jehož se stal předsedou, tuto funkci zastává dodnes. Po volbách v roce 2013 se stal vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), ze které jej předseda vlády pro nejasnosti v majetkových poměrech odvolal. Po volbách v roce 2017 se stal premiérem menšinové vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM, z pozice premiéra také čelil pandemii covidu-19. Po loňských volbách skončilo ANO v opozici, Babiš je nyní řadovým poslancem.
Politické postoje
Do politiky vstoupil s ostrou kritikou korupčního prostředí a tradičních politických stran. Česko je podle něj pevně začleněno do EU a o členství by se nemělo diskutovat, zároveň to však neznamená nekritické přijímání „eurokratů“ v Bruselu. Odmítá tak například zákaz spalovacích motorů. Proti klimatické změně se podle něj má bojovat do té míry, aby opatření neohrozila pracovní místa.
Volební program
Andrej Babiš dosud nepředstavil oficiální program do prezidentských voleb.
Ekonomika
V boji s ekonomickou krizí Babiš coby opoziční předák představil dvanáctibodový plán ANO, na který by podle něj český stát našel prostředky prostřednictvím lepšího výběru daní. Zahrnuje zejména zvýšení řady příspěvků a snížení daní u energií nebo základních potravin, zvýšení platů státních zaměstnanců či navrácení slevy na jízdném. Prostřednictvím plošné pomoci Babišova vláda postupovala také během pandemické krize.
Válka na Ukrajině
Už 24. února odsoudil Babiš „chladně promýšlený a ničím nevyprovokovaný útok Ruska“. Později komentoval zejména dopady války na Česko. Podle týdeníku Respekt Babiš v červnu během předvolebního mítinku v Terezíně řekl, že dodávky zbraní „chválabohu“ zabránily ruské armádě v obsazení celé Ukrajiny, Česko by ale v dodávkách nemělo pokračovat. „Naše vlastní armáda taky není v moc dobrém stavu,“ prohlásil podle listu. Na začátku listopadu zachytilo Aktuálně.cz Babiše při mítinku v Košťanech na Teplicku, jeho účastníci chtěli znát jeho názor na údajný fašismus na Ukrajině (Rusko, které Ukrajinu napadlo, jej uvádí jako jeden z důvodů invaze). Babiš toto tvrzení nerozporoval a uvedl, že jeho „prioritou je starost o naše lidi“.
Postoj k současné vládě
Babiš je jako šéf nejsilnější opoziční strany hlasitým kritikem kabinetu Petra Fialy (ODS). Životní úroveň českých občanů se zhoršuje, protože vláda neřeší inflaci a zdražování energií, řekl na konci října ve vysílání Frekvence 1. Vládě podle něj situace vyhovuje. „Oni vlastně daně zvyšují tím, že se inflaci nesnaží zarazit,“ uvedl v rozhovoru.
Při oznamování kandidatury řekl, že „to, jak česká vláda velmi málo pomáhá lidem v naší zemi“, je pro něj motivací k tomu, aby se o prezidentský post ucházel. Nedostatečná pomoc v době krize navíc přichází pozdě, řekl Babiš na zahájení kampaně na začátku listopadu v Teplicích. Kabinet kritizoval také za nedostatečnou komunikaci s opozicí. V případě zvolení prezidentem by si ale spolupráci s Fialou dokázal představit, uvedl v listopadu pro iDnes.cz.
Role prezidenta
V rozhovoru pro iDnes.cz Babiš popsal, že by v případě vítězství ve volbách chtěl být „silným, akčním, nezávislým, férovým a tvrdě pracujícím prezidentem“, jehož hlavním zájmem by byl prospěch České republiky. Vystupovat by chtěl nadstranicky, přispívat k předcházení a řešení konfliktů, uvedl. „Dbal bych na zákony, demokratické principy a ústavu.“ Ve funkci by podle svých slov také trávil čas mezi občany, Pražský hrad a Lány by chtěl otevřít veřejnosti.
Kampaň
Babiš pro kandidaturu sesbíral 56 podpisů poslanců své strany. V rozhovoru ve vysílání Frekvence 1 uvedl, že do kampaně nebude vkládat vlastní prostředky. „Na předsednictvu jsme se domluvili, že to bude financovat hnutí ANO,“ uvedl. „Žádné sponzorské peníze brát nebudeme.“ Pro iDnes.cz pak řekl, že se ANO chystá investovat „tolik, co nám dovolí zákon“. Babiš však nebude moci využít maximum prostředků, na Frekvenci 1 řekl, že od něj bude muset odečíst určitou částku za předvolební výjezdy před podzimními komunálními a senátními volbami.
Na transparentním účtu na začátku ledna evidoval příjmy ve výši necelých 60 tisíc korun, výdaje přesáhly podle údajů 38 tisíc korun. Většinu transakcí tvoří příspěvky nižší než jedna koruna, které spolu se vzkazy posílají Babišovi kritici.
