Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.
Poslanci schválili podporu lidí zasažených povodněmi
6 minut
Události: Sněmovna o pomoci pro lidi zasažené povodní
Lidé, kteří byli vážně zasaženi letošními povodněmi, dostanou od státu mimořádnou finanční pomoc na péči o děti a na bydlení. Sněmovna to jednomyslně schválila ve stavu legislativní nouze, tedy ve zkráceném režimu. Normu nyní dostane k projednání Senát, který má o ní rovněž ve zrychleném režimu rozhodnout příští týden. Opatření má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně v listopadu.
Zákon počítá s tím, že by rodiče mohli pobírat ošetřovné na děti do deseti let po celou dobu uzavření jejich zaplavené školy, v případě potřeby do konce března. Zatopeným domácnostem by úřad práce do určitých částek formou dávky mimořádné okamžité pomoci hradil bydlení, a to až do konce příštího roku.
Předloha dodatečně stanovuje i pravidla mimořádné okamžité pomoci zaplaveným. Je pro ty, které povodeň hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji bezprostředně zasáhla. Poskytnout je jim možné až 72 900 korun, tedy patnáctinásobek životního minima. Chudší domácnosti mohou získat až 97 200 korun, tedy až dvacetinásobek. Podle šéfky sekce dávek ministerstva práce Ivy Merhautové (KDU-ČSL) by se mohla suma při vážných událostech až zdvojnásobit na 194 400 korun.
Oběti záplav v hmotné nouzi by mohly dostat mimořádnou dávku na úhradu dočasného náhradního ubytování. Pobírat by ji mohli ti, jejichž bydlení je neobyvatelné a musí se opravit, nebo zbourat. Získat by ji mohli do skončení oprav či získání nového bytu, nejpozději do konce příštího roku. Úřad práce by na měsíc měl poskytnout jedné osobě do 15 tisíc korun, dvěma lidem do 18 tisíc korun, třem do 21 tisíc korun a čtyřem a více pak do 24 tisíc korun. Nutné by bylo doložit doklad o nouzovém ubytování a náklady i jiné náležitosti.
Ošetřovné se běžně vyplácí z nemocenského pojištění na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům až 16 dnů. Pečující pobírá 60 procent svého redukovaného výdělku. Povodňové ošetřovné by sociální správa rodičům posílala po celou dobu uzavření zatopené školy, tedy od 13. září případně do konce března příštího roku. Podle podkladů k zákonu výuku přerušilo 57 škol ze zaplavených regionů. Obvykle přerušení netrvalo déle než 14 dnů. Dalších 12 škol přešlo ale na vzdělávání na dálku.
Pečující by se mohli doma s potomkem vystřídat, a to i víckrát. Nemuseli by dokládat potvrzení o uzavření školy, stačilo by prohlášení. Prodloužené ošetřovné by bylo také pro ty, kteří se starají o blízké s příspěvkem na péči z uzavřených zatopených stacionářů. Návrh počítá se stejnými pravidly i pro lidi ve státních službách při udělení služebního volna.
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto
Soudy přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Znovu o tom rozhodla sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vetovala vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, včetně trestních kauz na okresních soudech, měl předcházet důkladnější rozbor. Kabinet argumentuje snižováním byrokracie, očekává navíc asi osmimilionovou roční úsporu. Novela nyní zamíří k publikaci ve sbírce.
Pavel využil začátkem září svého práva vrátit zákon sněmovně k novému posouzení poprvé za zhruba rok a půl ve funkci. Dolní komora veto přehlasovala hlasy 107 ze 185 přítomných poslanců. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů.
Prezident doporučoval diskusi o tom, zda systém laických přísedících raději nezlepšit než jej výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ poznamenal Pavel. Zástupkyně ANO a SPD omezení přísedících kritizovaly, podle Heleny Válkové (ANO) se sníží důvěra veřejnosti v justici.
Poslanci také znovu schválili změny ve sledování doplatků na léky bez senátních úprav. Senát navrhl doplnění předlohy o mírnější pravidla pro slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a o nový postup rozhodování o úhradách vakcín pro preventivní nepovinná očkování ze zdravotního pojištění.
Možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny
Sněmovna zřejmě schválí novelu o mechanismu prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí v souladu s EU. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit, jsou ekonomicky soběstační a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Normu v úterý poslanci poslali do závěrečného kola projednávání. Koaliční poslanci navrhli předlohu doplnit o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za niž by měl hrozit jeden rok až 15 let vězení.
Sněmovní bezpečnostní výbor doporučil v pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina doplnit na návrh STAN o ustanovení, podle něhož by české občanství mělo být žadatelům z Ruska do budoucna z důvodu ochrany českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů (tedy kvůli omezení ruského vlivu v ČR) uděleno jen tehdy, pokud by se vzdali ruského občanství a doložili to. Ruští občané v letech 2019 až 2022 představovali vždy přibližně pětinu z celkového počtu cizinců, jimž bylo uděleno české občanství. Loni jejich počet vzrostl přibližně na čtvrtinu.
Zákon zřejmě prodlouží možnost snížit daňový základ u daně z příjmů u jednotlivců i firem až o 30 procent o poskytnuté dary na zákonem stanovené účely. Návrh prodlužuje i daňové úlevy související s podporou Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků před válkou. Počítá s tím pozměňovací návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara obsažený v usnesení sněmovního bezpečnostního výboru.
Poslanci sestavovali program schůze více než 4,5 hodiny
Poslanci sestavovali odpoledne program řádné schůze sněmovny více než 4,5 hodiny. Opozice, nyní už včetně Pirátů, žádnou se svých navrhovaných změn v jednání neprosadila. Sněmovna v úvodu schůze na návrh čtveřice koaličních klubů rozhodla, že bude moci o zákonech opět jednat i v noci.
Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že možnost hlasovat o zákonech i po 21:00 navrhl pro jistotu, pokud by se plánované normy nepovedlo projednat do večera kvůli obsáhlým projevům představitelů opozice. Nejdéle, vždy zhruba hodinu, mluvili k programu schůze předsedové ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura a šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.
