Někteří ukrajinští uprchlíci v Česku by v příštím roce mohli získat dlouhodobá víza. Nárok vznikne při splnění řady podmínek, včetně ekonomické soběstačnosti. Podle Ministerstva vnitra je v Česku skoro 339 tisíc běženců z Ukrajiny.
Před dvěma lety, když začala plnohodnotná fáze rusko-ukrajinské války, změnila Olena Tagirová nejen zemi, kde žije, ale také povolání. Na Ukrajině byla vedoucí lékárny, v Praze, protože nemá unijní diplom, pracuje v prádelně. Získání kvalifikace v Česku by trvalo velmi dlouho a z něčeho žít musí, vysvětluje. Na začátku pro ni byla nová práce těžká, bolely ji ruce, pak si ale zvykla.
Podle Ministerstva práce teď v Česku vydělává 123 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Devět z deseti platí odvody ze zaměstnání či z dohody. Resort vnitra chce v příštím roce ekonomicky aktivním uprchlíkům umožnit přechod do dlouhodobého pobytu.
Dlouhodobé vízum má řadu podmínek
Podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Pavly Novotné je hlavní výhoda dočasné ochrany právě její prozatímní charakter, který počítá s dočasným pobytem podle vývoje v zemi konfliktu. „Zatímco standardní pobytový režim už je dlouhodobý a za určitých podmínek a po určité době umožňuje žádat i o trvalý pobyt,“ vysvětluje Novotná.
Pro získání dlouhodobého víza budou muset uprchlíci být například ekonomicky soběstační a nečerpat dávky. Roli bude hrát i stálé ubytování a umístění dětí do českých škol.
O dlouhodobé vízum má zájem například Tetiana Charčenková, která si před půl rokem v Praze otevřela krejčovství. Přijmout chce další spolupracovnici. Pokud vízum získá, bude pod menším stresem, říká. „Když budu moci dostat po dočasné ochraně dlouhodobé vízum, můžu se pak cítit klidně a pokračovat v rozvoji svého podniku tady,“ vysvětluje.
Pokračovat bude ale i stávající řežim dočasné ochrany. Toho využije Olena Tagirová, která se v Česku usadit neplánuje. Jakmile to situace umožní, vrátí se domů.
