Zaměstnavatelé budou od příštího roku posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) informace o zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším institucím. Jednotné měsíční hlášení má nahradit až pětadvacet dosavadních formulářů. Zákon podepsal prezident Petr Pavel. Podepsal i další novely, mezi nimi například tu, podle níž budou od ledna přísnější azylová a migrační pravidla.
Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé ČSSZ, ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě. Nově by je měli elektronicky zasílat měsíčně jen do informačního systému resortu práce do 20. dne následujícího měsíce.
Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl, stanoví ho vláda v nařízení. Kvůli podpoře digitalizace státní správy a minimalizaci administrativy bude toto hlášení pouze elektronické. Pokud dá pracovník souhlas, bude možné jeho data využít třeba při žádosti o hypotéku.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) již dříve řekl, že v prvním čtvrtletí povinnost hlásit údaje pro zaměstnavatele ještě nenastane, začne až od 1. dubna. Zaměstnavatelé pak dodatečně nahlásí požadované údaje za první čtvrtletí.
Stát bude mít velmi detailní obraz situace na pracovním trhu, například o rozdílech v odměňování v regionech a různých oborech. Naopak chce stát poskytovat data firmám, jaká je situace napříč republikou, uvedl ministr. Vláda se podle něj snaží vytvořit systém, který dává benefity těm, kteří do něj data poskytují.
Přístup k údajům z hlášení budou mít také ministerstva spravedlnosti a školství. Resortu spravedlnosti mají tyto údaje sloužit například k tomu, aby mohlo vyhodnocovat schopnosti dlužníků vykonávat výdělečnou činnost a vypracovávat analýzy pro rozhodovací praxi soudů. Resort školství má mít přístup k údajům proto, aby je školská zařízení nemusela posílat dvojmo – ministerstvu školství a ministerstvu práce.
Azylová a migrační pravidla budou přísnější
Pavel také podepsal novelu, jež podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zrychlí řízení o mezinárodní ochraně a omezí její zneužívání. Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků.
Novela upravuje také zákon přijatý kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po zahájení plnohodnotné ruské vojenské invaze. Stát bude moci nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné unijní zemi.
Předloha předpokládá například to, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku se znovu rozhodovat nebude.
Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.
Migranti budou procházet novým epidemiologickým vyšetřením. Policie a úřady budou moci použít informace z mobilních telefonů migrantů k zjištění jejich totožnosti. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh.
Ministerský odbor azylové a migrační politiky má rozhodovat v kratších lhůtách. Rychleji budou muset postupovat v případě odvolání soudy. Rozšíří se povinnosti žadatele o azyl vůči ministerstvu vnitra a policii, zejména v předkládání potřebných dokumentů.
Úřady budou moci zrušit nebo neprodloužit pobyt cizinci, který se třikrát za jeden rok dopustí přestupků zaznamenávaných v evidenci. Jde zejména o přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku, jako jsou opakované krádeže v obchodech, ublížení na zdraví, hrubé násilí či použití pyrotechniky na sportovních utkáních.
Prezident rovněž podepsal novelu, podle které zaměstnavatelé budou od ledna příštího roku povinně přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Na příspěvek budou mít nárok pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do penze bez krácení její výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod.
Pavel podepsal i další zákony, například zákon zvyšující pravomoci koordinátorů bezpečnosti, novelu zakazující prodej zábavní pyrotechniky na tržištích a ve stáncích či zákon zlepšující využití výzkumu a také novelu, podle níž bude moci Česká pošta získat od státu úhradu čistých nákladů na základní služby až do dvou miliard korun ročně.
