Hlášení

Úřad pro civilní letectví prošetřuje stále více případů nebezpečného létání s drony. Za loňský rok eviduje 338 hlášení spojených s provozem dronů, což je nejvíce za poslední roky. Ne vše ale úřad nakonec vyhodnotí jako přestupek. Loni rozdal pokuty za 330 tisíc korun. Letos už jen během necelých třech měsíců udělil sankce za 150 tisíc. Nejčastěji lidé s drony narušují prostory letišť nebo Pražského hradu.

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Příjezdy i odjezdy vlaků na nádražích bude oznamovat umělý hlas. Správa železnic teď hledá dodavatele. Nový jednotný systém chce spustit příští rok. Vývoj umělého hlasu za poslední roky výrazně postoupil. Kromě železnice umí pomáhat také lidem, kteří přišli o hlasivky, na takové technologii pracují i vědci na Západočeské univerzitě v Plzni.

Tři hlasy oznamující stanice mohou lidé aktuálně slyšet v pražském metru. Jde o novináře a rozhlasového moderátora Tomáše Černého, někdejší moderátorku Evu Jurinovou a novinářku Světlanu Lavičkovou, která je zároveň jediným a původním hlasem zelené linky. Lavičková i Černý byli hosty 90' ČT24, kde vzpomínali na některé i zábavné momenty s tím spojené. „Pro mě byla nejtěžší Nemocnice Motol, aby to nevyznělo pohřebně. Nemocnice Motol – konečná stanice. To když vezmete doslova, tak je to hrozné,“ uvedla Lavičková. Černý zmínil, že čas od času je někdo po hlase pozná. „Byl jsem zvyklý na rozhlasové mluvení, to je komorní. A najednou hlášení v metru. To mi vždycky Světlana říkala: ‚Musíš ty lidi vyhnat z toho vlaku‘.“

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.

Už půl roku musí systém domácího vězení fungovat bez elektronických náramků. Probační úředníci teď odsouzené kontrolují namátkově – minimálně čtyřikrát měsíčně. To jim brání v jiné práci. Soutěžení dodavatele nových náramků by mělo začít do konce roku.

Na pražském Pankráci začala stavba trasy metra D, bude čtvrtou linkou podzemní dráhy v hlavním městě. Posledních téměř třicet let je jedním z hlasů veřejné dopravy v metropoli hlasatelka Dagmar Hazdrová. V rozhovoru s Janou Peroutkovou v Událostech, komentářích vzpomenula ale i na události okupace Československa v srpnu 1968, kdy byla jednou z moderátorek tehdejšího rozhlasového vysílání.

Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace. V tiskové zprávě to v úterý uvedlo ministerstvo financí (MF). Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze. Povinnost denních hlášení nicméně bude pokračovat. Náměstek ministra financí Roman Binder (ODS) upřesnil, že monitoring potrvá do konce dubna.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad ředitelem organizace Kverulant Vojtěchem Razimou. Ten dostal podmínku za telefonát na městskou policii, ve kterém vyslovil obavu z bomby uložené ve vracích dodávek zaparkovaných na Hradčanském náměstí v Praze. Podle zrušeného verdiktu se Razima dopustil šíření poplašné zprávy, žádná bomba v autech nebyla. Nyní musí Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodnout znovu, bude vázán názorem Nejvyššího soudu.

Škody, které napáchala bouře Mortimer, ještě zdaleka nejsou sečtené. Podle zkušenosti pojišťoven je lidé začnou ve větší míře oznamovat až ve dnech bezprostředně následujících po živelné události. Po jarní vichřici Eberhard se nakonec vyšplhaly na 150 milionů korun. Nahlašování škod není složitý proces, je však třeba nezapomenout na několik věcí.