Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad ředitelem organizace Kverulant Vojtěchem Razimou. Ten dostal podmínku za telefonát na městskou policii, ve kterém vyslovil obavu z bomby uložené ve vracích dodávek zaparkovaných na Hradčanském náměstí v Praze. Podle zrušeného verdiktu se Razima dopustil šíření poplašné zprávy, žádná bomba v autech nebyla. Nyní musí Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodnout znovu, bude vázán názorem Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud zrušil šéfovi Kverulanta podmínku za telefonát o bombě
„Nepravdivost sdělení není možné ex post dovozovat ze skutečnosti, že se bomba v autech nenašla,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Právní názor pražských soudů by podle nejvyšší instance mohl vést k všeobecné apatii potenciálních oznamovatelů a k masivnímu poklesu podobných volání o hrozícím nebezpečí kvůli obavě z trestněprávního postihu.
Důvodem k postihu není podle něj ani to, že oznamovatel má kromě hlavního motivu, jímž je ochrana společnosti před potenciálním nebezpečím, ještě nějakou vedlejší motivaci. „Aplikováno na posuzovaný případ – to, že obviněnému šlo o odstranění předmětných vraků z exponovaného místa, neznamená bez dalšího, že by jeho oznámení nemělo být prošetřeno, respektive by mohlo být a priori považováno za nepravdivé. Ostatně reakce policejní hlídky, která byla vyslána na místo, napovídá, že opuštěná vozidla v blízkosti chráněného objektu vyhodnotila jako potenciální nebezpečí,“ konstatoval Nejvyšší soud.
Razima vinu popíral a uváděl, že měl oprávněný důvod k obavám z odstavených aut. Obvodní soud mu uložil šest měsíců vězení s podmíněným odkladem na osmnáct měsíců. Nyní ředitel organizace Kverulant předpokládá definitivní zproštění obžaloby.
Zastání žalobců
Volání se týkalo dvou dodávek zaparkovaných na jaře 2020 několik dní před Pražským hradem. Na jednom z aut byla reklama na testy na covid-19. Razima požadoval odtažení obou vozů, ale strážníci mu nechtěli vyhovět. Na závěr telefonátu pak ředitel organizace uvedl, že by v dodávkách mohla být bomba. Auta s negativním výsledkem prohledali pyrotechnici.
V řízení před nejvyšší instancí se na Razimovu stranu postavili i žalobci z Nejvyššího státního zastupitelství, podle nichž upozornění na podobné podezření nemůže být trestným činem. Razima podle žalobců jen zmínil svoji úvahu o možné nebezpečnosti obou aut, protože stála blízko Hradu a byla opuštěná.
Razima ve čtvrtek uvedl, že odsouzení pro něj bylo tíživou zkušeností. Mnoha lidem prý musel trpělivě vysvětlovat jeho okolnosti, které pokládal za absurdní. „Velmi ponižujícím byl pro mě, jako bývalého důstojníka policie a zpravodajské služby, okamžik, kdy jsem musel policii odevzdat svoje legálně držené zbraně. Jako pravomocně odsouzený zločinec jsem pozbyl právo je držet. Bylo to těžké, ale celou dobu jsem věřil, že nespravedlivý rozsudek bude zrušen,“ popsal.